Paranormal Activity: Prokletí

Démon sem, démon tam, všude kam se podívám. No jednoho by z toho odvezli a našeho hrdinu Jesseho unesou, ale pěkně popořádku. Jsme totiž na začátku poměrně komplikovaného případu paranormáních aktivit, a než nám Jesse padne do tenat Zla, tak je nutno zmínit to, co tomu předcházelo. Předně je tady série "Paranormal Activity", se kterou se tenhle spřízněný bratránek v závěru nečekaně protne. Představte si, že jsem z toho prolnutí byl jelen, tedy démon, tedy...vídíte, takhle film umí jednoho zblbnout! Zkrátka, závěr mně hlava nebrala, ale než k tomu odklonu z vytýčené a celkem přehledné příběhové linie došlo, tak to nebyl právě marný příspěvěk do paranormálního členstva paranormánlních filmů točených na "domácí kameru". Samozřejmě, už je zbytečné divákovi po x-té podsouvat, že se jedná o autenticky pořízený záznam dvou nerozlučných portorikánských kamarádů Jesseho a Hectora, kteří jakože náhodou zjistí, že jejich podivínská sousedka za ještě podivnějších okolností zemřela. A zvědavost jim nedá spát, a tak se ještě se svojí kamarádkou, kterou přiberou do party, vypraví prozkoumat její policejně zapečetěný byt. A po tom nočním dobrodružství se Jesse ráno probudí s kousnutím na ruce a s namalovaným penisem na obličeji. Ten penis se dá smýt, ale kousanec už je rezistentní. To jeho nový kámoš Démon (Laslo by sa s nim chcel kamaratit tak isto na zbytočnych diskuziach s názvom "(Ne)rozumiem démonom") si ho omarkýroval a od té doby se začnou dít věci. Jesse se zpočátku baví nad nově získanými antigravitačními schopnostmi a nafouknutím lehátka raz dva, ale postupně se jeho chování změní na agresivní a stranou nezůstane ani jeho vzhled. Zalitoval jsem, že právě téhle zajímavě rozvíjející se pasáži nebylo věnováno více prostoru. Dále zamrzí, že film nebyl ochoten nic vysvětlovat a postupné shromáždování informací přišlo v konečném kontextu vniveč, ale nedá se jednoznačně prohlásit, že by s divákem a jeho strachem nespolupracoval na téměř prožitkové úrovni. V mnohách scénách si počínal zajímavě a jinak, než jsem byl zvyklý ze série "aktivit", kdy se zrovna nic moc aktivního na scéně neodehrávalo a zdlouhavě se na vše "strašidelné" čekalo. Přesto tomuhle všemu už divák nenaletí a nachytat ho na autentických švestkách, je opravdu nemožné. Tvůrci si za to můžou sami, protože producent Oren Peli režisérovi a scenáristovi Christopheru Landonovi tenhle film produkoval, a jak už znalý divák ví, tak Peli před léty započal šílenství kolem "paranormální" série točené jakoby domácí kamerou, i když na "home video" je to až moc kvalitní a technicky vycizelovaný záznam. I triky, které jsou technicky na vysoké úrovni právě "fake" dojem jen umocní. Kdo není obeznámen s proslulou sérií "Paranormal Activity", je částečně ve výhodě, protože její volné pokračování má množství scén při kterých, když už nic jiného, tak (ne)příjemně mrazí a sledovat ho ve tmě a o samotě, tak určitě budete rychle sahat po světelném zdroji. Jde však jen o částečnou výhodu, protože návaznost na slavnou sérii přijde v závěru, ale mně byla k ničemu, protože ne všechny souvislosti právě ve smyslu k ní, jsem dobře a uspokojivě chápal, a proto jsem si ten zajímavě koncipovaný závěr tolik neužil. Mně z toho vyšel chaos a příliš překotný a uspěchaný závěr filmu. Ještě větší problém nastal s kamerou a stylem natáčení. Je velmi diskutabilní, že by někdo natáčel vždy a za všech daných okolností, i třeba v bezprostředním ohrožení na životě. Zkrátka, když po mně půjde démon jako kráva nebo jiná potvora, tak kamera nekamera, zahodím ji a peláším pryč. Tady se vesele točí i v obchodě, do kterého se jde v úvodu ta kamera koupit(!). A to, prosím pěkně, mně nevadí "home-look styl", ale speciálně v tomhle filmu to snímání velmi často znesnadnilo orientaci v prostoru a šiška byla z toho roztřepaného obrazu solidně zamotaná. A pak jsou tady herci, kteří sice nehráli špatně, ale kouzlo osobnosti zrovna taky neměli. Do kina se na to vypravit nedoporučuje, ale nějaké to dobrovolné pokousání doma od démona nebo od čehokoliv jiného, co na vás ze tmy zaútočí, se podstoupit dá. Pak ten film klidně můžete neparanormálně zahodit, a zase se tvářit normálně, jakoby se nic nestalo. A tomu už by se v pohodě dalo věřit, co myslíte?! Mé hodnocení: 60% (31.03.2014) (méně) (více)