Bez kormidla

Vlastně se jedná o poměrně malý film ze života jednoho obyčejného člověka, který je součástí tohoto světa, stejně tak jako já nebo i ten, kdo zrovna čte tento komentář. Každopádně právě ta lidskost, se kterou William H. Macy natočil tento film, dělá z tohoto filmu zasloužený unikát. Hudba je naprosto parádní a Billy Crudup spolu s Milesem Heizerem se v něm vysloveně předvádí. Nečekané mini role v podání Laurence Fishburna a nebo samotného Macyho pak zaručeně udělají radost. Pro mě osobně je pak hodně fajn vidět, že v americkém filmu si v americkém baru chce někdo konečně také objednat pšeničné pivo. Billy Crudup má velkej palec nahoru. Pochopil, že se po něm dá líp nalejt, jak po klasickým Budu Light. A možná mu i chutná, to už nám nevysvětlil. Co nám ale vysvětlil, tak jeho život po smrti svého syna. A závěrečnou scénou přidal korunu, která za jeho dosavadním životem vytvořila pořádně tlustou čáru. A byla radost tak vypjatý závěr sledovat. Přirovnal bych to třeba k Whiplash a kvůli němu jsem pomalu nemohl ani spát, jak jsem byl pln emocí. Tady to vidím podobně. (17.07.2015)

Po shlédnutí mám celkem smíšené dojmy. Film si hraje na příběh o otci, který tragicky přišel o svého syna a snažil se s tím bojovat. Později pak pochopí, že i na této události byla jedna pozitivní věc a to synova tvorba, která ho vytáhla mezi lidi a vystupování. Tam se seznámí s dalším kytaristou a začíná další minipříběh o o pozvolném založení kapely se vším, co k tomu patří. (SPOILER: Děj nabírá jiný směr, když se dozvíme, že jeho syn nebyl nešťastnou obětí přestřelky, nýbrž samotný útočník, který zabil 6 studentů. Najednou se vysvětluje počmáraný hrob i nenávistné chování jeho přítelkyně.) Film má spád a rozhodně jsem nečekal podobné rozzuzlení ani poněkud smutnější závěr. Přesto to na mě působilo, jako hudební drama a v žádném případě komedie. Nebo se snad někdo zasmál? Nejsilnější stránkou je rozhodně scénář, který si nadprůměrné hodnocení zaslouží. 75% (09.07.2015)

Tenhle film je tak malý, že ho možná přehlídnete, jenže příběh je tak silný, že ho nemusíte vůbec pobrat. A bohužel se to může stát každému z nás a neuděláte s tím vůbec nic! Ve filmu dostanete takovou sodu pocitů, která s Vámi tak zamává, že se začnete vlastně stydět jak jste dokazali být někdy tak jednoznačně přímočarý, když pravda má hned několik stran, barev a pocitů. Ovšem důležitý je, že z mnoha věcí nás vytáhne nebo zatáhne hudba. Je to lék na veškeré bolístky i radosti. Stejně tak i tenhle film po celou dobu provází hudba díky příběhu o jednom klukovi co napsal silný texty, který zpívá jeho táta. Ovšem celý příběh je jak pomeranč, pomalu odlupujete slupku za slupkou až se dostanete k jádru věci a TA! Ta Vás jednoznačně posadí na zadek! Za mě velmi milé překvapení, že tak malý film dokáže vykouzlit něco, co každý druhý film v distrubuci kin nemá ani v titulkách, a to včetně kamery i herců jako Billy Crudup a Anton Yelchin a otázkou zůstává jestli známe svoje děti? Emotikona like (26.04.2016)

Jak dobře znají rodiče své děti? Někteří do detailů, jiní méně a zbytek skoro vůbec. Ač toho ohledně Joshe nebylo ve filmu mnoho objasněno, nemyslím si, že za to co způsobil, mohli jeho rodiče. Sam = Joshův táta v hereckém podání Billyho Crudupa mi byl sympatický a fandila jsem mu, aby našel sílu ne zapomenout, ale zbavit se balvanu na srdci - třeba písní... (27.04.2015)

Podle popisu u filmu byste čekali úplně jiný film, než jaký nakonec dostanete. Musím říct, že to byl jeden z nejpůsobivějších a nejlépe napsaných snímků, které jsem letos viděl, a to i díky skvěle napsané a do filmu zakomponované hudbě. Skvělé herecké výkony, duo Crudup - Yelchin fungovalo perfektně a jestliže jsem před chvílí u Ricki and the Flash spílal na to, že film byl víc hudební videoklip než film, tak tady musím říct, že "videoklipy" posouvaly děj dál a vyprávěly velice zajímavý příběh. Opravdu, ale opravdu hodně zajímavý příběh o jedné životní perspektivě. 90 % a víc takových filmů, prosím. (27.11.2015)