Bez kormidla

Nebýt toho, že jsem k tomuto filmu přišla skrz profil Seleny Gomez (která má však v tomto filmu pouze malou roli), tak bych ho nejspíš nikdy neviděla. A byla by to velká škoda. Je to hezký a velmi lidský film, který hýří množstvím různých emocí. Bezmoc, beznaděj a nemizící stín smrti vs. radost z hudby, přátelství a nová naděje do života. Konečné vyznění rozhodně není negativní, právě naopak. Líbilo se mi, že přes závažnost tématu je snímek svěží, energický a místy i úsměvný. ~(4,0★)~ (20.04.2016)

Malý a poctivý film, který si na nic nehraje. Silné téma, které je výborně uchopeno a s lehkostí odvyprávěno. Netlačí se zbytečně na pilu, postavy se nechovají přehnaně. Ba naopak a výborné obsazení tomu jen nahrává. Místy sice plno divácky vděčných scén, ale fungují a s pomocí opravdu výborné hudby se to odpustí. Žádná přeslazená limonáda, právě naopak emočně velmi silný snímek, který u srdíčka pohladí, ale i zabolí. 8/10 (24.11.2021)

Po shlédnutí mám celkem smíšené dojmy. Film si hraje na příběh o otci, který tragicky přišel o svého syna a snažil se s tím bojovat. Později pak pochopí, že i na této události byla jedna pozitivní věc a to synova tvorba, která ho vytáhla mezi lidi a vystupování. Tam se seznámí s dalším kytaristou a začíná další minipříběh o o pozvolném založení kapely se vším, co k tomu patří. (SPOILER: Děj nabírá jiný směr, když se dozvíme, že jeho syn nebyl nešťastnou obětí přestřelky, nýbrž samotný útočník, který zabil 6 studentů. Najednou se vysvětluje počmáraný hrob i nenávistné chování jeho přítelkyně.) Film má spád a rozhodně jsem nečekal podobné rozzuzlení ani poněkud smutnější závěr. Přesto to na mě působilo, jako hudební drama a v žádném případě komedie. Nebo se snad někdo zasmál? Nejsilnější stránkou je rozhodně scénář, který si nadprůměrné hodnocení zaslouží. 75% (09.07.2015)

Terapii a vyrovná(vá)ní se s nesmyslnou smrtí svého potomka (střelba ve škole - ale hůř) zprostředkují pro zničeného otce dema synových písniček, které se po letech odhodlá pustit, naučit i hrát na pódiu - a díky nimž se z mladých muzikantů (plus on) stanou lokální hvězdičky. Pohodový feeling se závažným podtónem podporují velice povedené folk-rockové songy a jejich texty. (15.11.2018)

Vlastně se jedná o poměrně malý film ze života jednoho obyčejného člověka, který je součástí tohoto světa, stejně tak jako já nebo i ten, kdo zrovna čte tento komentář. Každopádně právě ta lidskost, se kterou William H. Macy natočil tento film, dělá z tohoto filmu zasloužený unikát. Hudba je naprosto parádní a Billy Crudup spolu s Milesem Heizerem se v něm vysloveně předvádí. Nečekané mini role v podání Laurence Fishburna a nebo samotného Macyho pak zaručeně udělají radost. Pro mě osobně je pak hodně fajn vidět, že v americkém filmu si v americkém baru chce někdo konečně také objednat pšeničné pivo. Billy Crudup má velkej palec nahoru. Pochopil, že se po něm dá líp nalejt, jak po klasickým Budu Light. A možná mu i chutná, to už nám nevysvětlil. Co nám ale vysvětlil, tak jeho život po smrti svého syna. A závěrečnou scénou přidal korunu, která za jeho dosavadním životem vytvořila pořádně tlustou čáru. A byla radost tak vypjatý závěr sledovat. Přirovnal bych to třeba k Whiplash a kvůli němu jsem pomalu nemohl ani spát, jak jsem byl pln emocí. Tady to vidím podobně. (17.07.2015)