Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Alex (David Carranza) je gangstrom pracujúcim pre drogový kartel, z ktorého hľadá cestu von. Jedného dňa, sledujúc televíziu vo svojom rozľahlom, avšak biednom apartmáne, zistí, že z nej naňho uprene hľadí tvár mladej ženy. Táto žena sa volá Samantha (Tiffany Mualem); je zdravotnou záchranárkou, ktorá chce spasiť svet, utekajúc pred svojou temnou minulosťou. Obaja sa zrazu stanú hrdinami televíznej šou, o ktorej nemali najmenšie tušenie. Alebo sú takí osamelí a úbohí, že si to všetko iba vysnívali? Čo sa to v skutočnosti s nimi deje? Bud' sú blázni, alebo udalosti presahujú medze ich chápania. Avšak aká je skutočná realita a kto vlastne riadi túto šou? (sochoking)

(více)

Recenze (118)

Lukoboss 

všechny recenze uživatele

Je to hrozně nekoncepční, nejednotný a tím pádem zmatený. Buď to mělo mít ráz první cca poloviny filmu, nebo té druhé, mysteriózní části. Bohužel je to nějak divně naroubovaný a podle mě i zbytečně dlouhý. Kdyby chybělo prvních 30min, vůbec ničemu by to nevadilo. A právě kvůli tomu dávám nižší hodnocení, protože jako celek se mně to nelíbilo, byly tam dobrý a zajímavý nápady, ale pořád jsou to jen fragmenty. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Strhující filmařina, brilantní a průlomová ve více směrech, než kolik jste jich před sledováním znali. *** Chápu motivace srovnávat tenhle počin s Inception, v mnoha vedlejších ohledech je to funkční příměr a naprosto namístě, ale setrvat u toho přirovnání by v konečném důsledku znamenalo osudově se minout s myšlenkovou pointou obou těch snímků a promeškat aktivační moment, hybnou energii, nakopnutí za horizont, které Inception skutečně má (jakožto film o lucidní, vyšší, excitované hladině vědomí a dialogické, kooperační povaze za tuto hranici vyspělého, pokročeného života jedinců) - a které The Frame jen opisuje a předstírá (jakožto film o cestě jednotlivce teprve k té bazální hladině vědomí o sobě, předkooperační). Tohle předstírání je ostatně jediná (a dost možná jen chytře předstíraná) slabina tohoto filmu, totiž "slabina" stejné povahy jako průhledná sklenice, které chybí dno - můžete si myslet, že umíráte žízní, a při pohledu na tu sklenici doufat, že je plná čiré vody - pokusíte se napít, zachránit si život tradovaným způsobem, a zjistíte zprvu jen tolik, že se z ní nenapijete - nebo se díky tomu můžete naučit o jevení věcí něco tak hluboce podstatného, že zpětně pochopíte, že sklenice naplněná byla - jenže ne čirou tekutinou pro tělo, ale živou vodou pro vaše vědomí. A žízeň přestane existovat jako hrozba, přestane se tak jevit. *** Mnohem přiléhavěji by se proto The Frame dal přirovnat k Nekonečnému příběhu, kde Alex je Bastien, ďábel je šelma-nicota a jeho Anděl-záchranářka Sam (=Sam-aritánka) je dívenka ze Slonovinové věže, která mu našeptává, co je potřeba udělat - odhodit zábrany, strach, ošklivost, projikované druhými lidmi, odhodit projikované scénáře, a vytvořit celý svět z-novu, jedinečný, obsáhnout ho celý svým vlastním vědomím, přijmout beze zbytku, svýma očima a zápalem ho vyrvat nicotě a pokračovat ho sám... k tomu ovšem patří i odhození poslední zábrany, pochopení, že záchranná síť, spásný hlas, nikdy neexistovaly mimo vlastní mysl, že i Anděl-Královna-záchranářka Sam-našeptávací hlas je jenom vnitřní projekcí na cestě k osvobození svého vědomí... a to je moment, v němž The Frame předstírá, hraje falešnou kartou, jako ďábel nás ještě pokouší - té poslední smířlivé scéně, záběru doteku mezi Alexem a jeho andělskou záchranářkou, se nesmí uvěřit, jinak se zase necháte ukolébat do nevědomí a přesunete odpovědnost mimo svoje ohnisko. Na externí Anděly, kteří vás přijdou probudit a zachránit. Ne. On je tam na konci - na počátku svého světa - sám, ona byla jen jeho vnitřním hlasem, nejpřitažlivější součástí romantického příběhu, který si na sebe vymyslel, aby se odvážil se probudit - ona byla pomyslným límcem, za který sám sebe vytáhl z Močálu zapomnění. Ona neexistuje. Jakmile tuhle lest prohlédnete, odvážíte se ji připustit, jste zralí na Inception, zvládnutí The Frame je úvodním testem, abyste se nominovali mezi tamní architekty-projektanty, a vstupenkou ke kooperační rovině, na úplně jiné hřiště a k úplně jiné hře o něco úplně jiného. Geniální - zajímalo by mě, jestli sám tvůrce Jamin Winans zkouškou svého posledního záběru prošel, jestli prošel frejmem, rámem (bránou mezi Sfingami, kde musíte správně zodpovědět otázku, probodnout papír a potom ještě beze strachu projít skrz), nebo ho finální boj se svojí chimérou, znázorněnou v závěru, teprve čeká - narafičil si to na sebe opravdu důkladně. *** Bonusová poznámka: Nejde to nedělat - nejde při sledování The Frame nemyslet na jiný film na stejné téma, který byl ale natočený tak rafinovaně, že na to tehdy skoro nikdo nepřišel, a tak zůstal tristně podhodnocený jako obyčejná mexická romance, aniž by divákům došlo, že se jedná o manipulaci filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím: neptejte se mě, ptejte se prachu: Ask the Dust! Můj dárek pro vás. () (méně) (více)

Reklama

Helo 

všechny recenze uživatele

Film ve kterém pojem "práce s kamerou" nabírá úplně nového významu. Po pomalejším rozjezdu jsem byl následně s každou minutou o procento více přikován k obrazu, až do výborného, skoro až Nolanovského vyvrcholení, kterým film však nekončí, neboť se následně vrhne do druhého vyvrcholení. A co naplat, že tam ve výsledku vlastně není moc jasné, "proč a jak?", koukalo se na to výtečně a já mám aspoň o čem přemýšlet, protože samotný námět je nehorázně a až snad drze originální a hravý. ()

Praxis 

všechny recenze uživatele

Něco jako když zkombinujete Matrix, Inception, Den nezávislosti a Truman Show do jednoho. Vyleze vám z toho šílenej blázinec, kdy nevíte co a jak... A možná je to tak lepší. Závěrečná půlhodina je naprostá vizuální šílenost, ze kterého vám polezou bulvy. Jinak já jsem typ diváka, který z toho všeho bude zmaten a nebude tušit, která bije. Jo a parádní hudba. 70% a slovo mindfuck nabírá nový význam. Že by se Nolan učil u Winanse nebo je to naopak? :-) ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Po všetkých stránkach geniálne dielo, vypointované až do morku kostí, precízne obsahovo vyskladané a zabalené do prenádhernej symboliky. Je vlastne možné zmeniť osud? Ak áno tak ako? Ako sa vysporiadať so svojou minulosťou? Formuje naša minulosť aj našu budúcnosť?....na také a ešte mnohé iné otázky hľadá odpovede tento film. Na to, aby sme mohli ísť vpred treba najskôr poraziť našich osobných démonov z minulosti, iba vtedy si môžme pomôcť ako sebe tak aj druhým. Vtedy človek dokáže aj naoko nemožné veci. Za hlavný výrazový prostriedok a pomôcku k vyriešeniu tohto rébusu tu považujem hudbu, hudbu, ktorá pomáha hľadať to jediné možné riešenie, hudbu, ktorá dokáže meniť aj fyzikálny stav vecí, hudbu ako cestu k niečomu vyššiemu.... Husličky a spev tak v spojení so silnou náboženskou symbolikou (ale nie náboženskou vierou, skôr vierou v seba samého) umocňujú celkový dojem a v mojom vnútri preto ešte ozvena filmu bude dlho rezonovať. Určite nie je žiadna náhoda, že réžiu, scenár a hlavne hudbu tvorili jedna osoba - J. Winans. Páčilo sa mi, že každá jedna scénka, každý čin alebo predmet vo filme tu majú svoje miesto, každá jedna scénka tvorí jeden puclík v správnom poradí a na správnom mieste, aby sme potom na konci dostali celkovú skladačku. Takýmto precíznym a na symboliku zameraným spôsobom točí filmy iba maestro Lynch, aj keď úplne inou formou. J. Winans má u mňa v rámci hodnotenia stúpajúcu tendenciu, je to len náhoda, výkrik do tmy alebo jeho budúci trend? Už sa teším na ďalšiu jeho vec. Tento snímok ocenia iba milovníci tzv. filmových dunihlavov a mindfuckov, ostatní, obávam sa, film nedocenia. Jo, a ešte som zabudol na kameru, tá ponúka estetický zážitok par excellence :) ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama