The Frame

Preventívne za štyri. Pri sledovaní najnovšieho mindfuckingu známeho mindfuckera Jamina Winansa som si spomenul na výrok scenáristu Lost, že po skončení seriálu mu neustále chodia vyhrážky na zavraždenie. The frame je parádnou paródiou na obsesiu televíznymi seriálmi. Ono Lindelofa nechcú zabiť preto, lebo všetko nevysvetlil, ale preto, že ultrafans seriálu už nemajú prečo žiť. Lenže tento satirický pohľad na vec je skôr jednou z menej dôležitých interpretácií, po jednoduchej a veľmi chytrej väčšine deja prichádza narad to, čoho som sa tak trochu obával. Niečo, čo možno má zmysel, alebo žiaden extra úžasný presah nemá. Winans tu už evidentne machruje, predlžuje ako sa dá, ukazuje aj to, čo už ukázal a nevie, kedy skončiť. Pozorný divák však pozná scenáristické kľučky a záver mu dôjde po pol hodine filmu. Ale aj to bude asi súčasťou Winansovej hry a možno predvídateľný záver bude na filme to najsatiristickejšie. Že sa filmári púšťajú v postmodernej dobe do skúmania paralelných svetov, do premýšľania nad tým, že aj nami vytvorené svety môžu byť regulérnymi vesmírmi, je logickým dôsledkom všetkého okolo nás. Extrémne zaujímavý film, ktorý asi treba vidieť dvakrát, aby si človek nie že všetko spojil dokopy, ale skôr došiel na to, či v tom má jasno samotný režisér a scenárista. Nebyť náboženských vodítok, možno by som 90% zaokrúhlil hore. Podľa mňa sú totiž v takomto filme prebytočné. (22.01.2015)

Tak to jsem si zas dala pro jednou filmový oříšek...No, každopádně k ději se v žádném případě vyjadřovat nebudu, vzhledem k tomu, že ho tu ještě žádný trotlík nestačil vyslepičit a já nikomu překvapení kazit určitě nehodlám. Nápad je to poněkud fantaskní a nepochybně originální, ale na můj vkus by jeho zpracování prospělo svižnější tempo, takto je to maličko utahané i na mysteriózní drama s ponurou atmosférou. Dokonce bych si uměla s takovým námětem představit i něco odlehčenějšího, klidně i komedii, ale to zcela jasně nebyl záměr Jamina Winanse, ten měl očividně mnohem větší ambice, které vygradovaly až do působivého a v podstatě filozofického závěru, který, musím uznat, klade velmi zajímavé otázky. Přiznávám, že je to pro mě nesnadné ohodnotit, už jen proto, že si nejsem ani v nejmenším jistá, jestli jsem všemu zcela porozuměla (spíše určitě ne) a tak si to musím nechat v sobě tak nějak rozležet. Jedno je ale jisté, ať už budete filmem nadšeni, nebo ho odsoudíte jako fantasmagorickou kravinu, můžete se vsadit, že tohle není žádná tuctová podívaná, jakých se natočí padesát do roka. (13.01.2015)

Malé mysteriozní drama se zajímavým nápadem, ale ne až tak přesvědčivou exekucí. Na první pohled je zřejmé, že na The Frame opravdu nebylo mnoho financí a ať už vizuál nebo casting to plně dokazují. O to zajímavější je, že se film bez problémů řadí mezi průměrné žánrovky, které rozhodně nezarmoutí. Dějová linie se úspěšně rozjíždí a úspěšně Vám zamotá hlavu, aby Vám ji ve finále zamotala ještě více, ale ne tolik srozumitelně. Určité pasáže se velmi povedly. Soundtrack vkusně doplňuje, to co se děje na obrazovce, ale ve finále se jedná o průměrnou žánrovku. (06.05.2018)

Film ve kterém pojem "práce s kamerou" nabírá úplně nového významu. Po pomalejším rozjezdu jsem byl následně s každou minutou o procento více přikován k obrazu, až do výborného, skoro až Nolanovského vyvrcholení, kterým film však nekončí, neboť se následně vrhne do druhého vyvrcholení. A co naplat, že tam ve výsledku vlastně není moc jasné, "proč a jak?", koukalo se na to výtečně a já mám aspoň o čem přemýšlet, protože samotný námět je nehorázně a až snad drze originální a hravý. (09.01.2015)

Hovoriť o The Frame ako midculte je podľa mňa unáhlené a neoprávnené. Vo svojom najnovšom filme Jamin Winans celkom zámerne chybuje a dramaturgické trhliny v narácii a logike príbehu dokonca vystavuje divákom na obdiv. Jasne a zrozumiteľne vybudovaná metafikcia o mužovi a žene, ktorí sa snažia uniknúť zo svojich umelých svetov, riadených akousi vyššou mocou sa úmyselne podriaďuje melodramatickej vykonštruovanosti televíznych seriálov (ktoré reflektuje v prvom i druhom pláne). Výsledok, balansujúci na hrane neuveriteľnej romance a fantazijného thrilleru je preto dômyselným zrkadlovým postmoderného veku a tak trochu satirou súčasného diváctva, ktorej nemožno veriť ani nos na tvári. Zároveň sa tu Winans začína prejavovať už nielen ako umelec, ale i teoretik, ktorý opäť obracia pozornosť k základným stavebným kameňom filmového rozprávania - nosným naratívnym prvkom sa tu stáva predovšetkým kamera a záber, ktorý znovuzískava významovosť. 100% Soundtrack. Viac som sa rozpísal v The Frame - Každému jeho seriál. Videné 3x a absolútne nadšenie. (14.01.2015)