Režie:
Bodo KoxScénář:
Bodo KoxKamera:
Arkadiusz TomiakHrají:
Wojciech Mecwaldowski, Piotr Głowacki, Magdalena Różańska, Eryk Lubos, Teresa Sawicka, Magdalena Popławska, Sebastian Stankiewicz, Wojciech Kalarus (více)Obsahy(1)
Komorní příběh Jacka a jeho autistického bratra Tomka se odehrává v panelovém, klaustrofobicky působícím domě na sídlišti nesoucím zjevné stopy socialismu. Jednoho dne se Tomek setká s tajemnou sousedkou Magdou. Osobitý, v nadsázce vyprávěný debut s přesvědčivostí vtáhne diváka do vizuálně bohatého, až pohádkového světa. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Film jsem viděl při projekci "naslepo", kde v narvanym sále byly první reakce během úvodních titulků vesměs "kurva zase polskej film, do p*če". A překvapivě z kina odešlo nezvykle málo lidí, protože to opravdu bylo koukatelný, docela často i vtipný. Ono v plnym sálu, kde je většina lidí po pár pivech a z jistýho statistickýho hlediska je občas někdo úchyl, docházelo k nečekaným výbuchům smíchu poměrně často. Doma za střízliva bych si to ale asi nepustil. ()
Film o životě tak, jak přichází a jak statečně ho náš hrdina umí žít, aniž by nás chtěl donutit soucítit za každou cenu, naopak, i přes depresivní atmosféru, nutnost oběti a mizivé vyhlídky na zlepšení situace oplývá optimismem, vcítěním a láskou, protkán fantazií i jemným humorem, v záměrně tlumeném, přirozeném provedení. Další z řady zajímavých polských snímků, které osloví a zároveň nahodí námět k zamyšlení... Snad kdyby si Jacek častěji měnil slipy, dám možná i za čtyři :-) ()
Rozhodne zaujímavý snímok zasadený do šedého sveta panelákového sídliska. Prostredie ešte viac dotvára svet bez života a fantázie... to by však nesmeli na jednom poschodí v jednom činžiaku bývať dve pozoruhodné osoby. Autistický Tomáš a tajomná susedka Magda. Ich svety sú podobné a dokážu objavovať bohatstvá života. Aj pre diváka je táto exkurzia zábavou a hlavne ho prinúti zamyslieť sa nad vlastným životom. ()
Filmů o autismu (byť tento není zdaleka jen o něm) už jsem viděl slušnou řádku, ale tohle smutné, leč nevydírající, kouzelné, ale nikoliv kýčovité a úsměvné, avšak ne křečovitě, zpracování mě dokonale zaskočilo. Ještě drahnou chvíli po zhlédnutí jsem přemýšlel o tom, jak na mě vlastně Dívka ze skříně zapůsobila. Rozhodně mě bavila, hravost s jakou Bodo Kox vypráví příběh o kráse vnitřního vesmíru těch, kteří v něm pobývají daleko častěji než většina z nás ostatních, byla zcela odzbrojující. V nestřežených chvílích se pak veškerá magie na chvíli zcela rozplývá a na řadu přichází bolestná a uzemňující realita. Dívka ze skříně ale nic neřeší, nevysvětluje ani nepodsouvá, Dívka ze skříně jen bolí a (ne)dává naději. P.S. Drobná faktická výtka: Převléknout se do lékařského pláště a utéct z nemocnice by člověk s typem autismu, který byl ve filmu nastíněn, dokázal jen stěží. ()
Pár momentů, které vzbuzovaly emoce, plus pár momentů, které u mě vyloudily úsměv či dokonce salvu smíchu. Výsledkem je zajímavý pohled na deprese a duševní nemoci. Pro mě zvláštní film s příjemnou hudbou, smutným koncem a jednou nezapomenutelnou klavírní scénou autisty Tomka a následnou bravurní otočkou (kdo viděl,pochopí), za kterou přidávám čtvrtou hvězdičku. ()
Reklama