Lo strano vizio della Signora Wardh

Teda pane Martino, tohle bylo naše první setkání a už teď se nemůžu dočkat dalšího. Protože The Strange Vice of Mrs. Wardh byl přesně šálek mého gialla. Je totiž krystalicky čisté se vším, co se k tomuto žánru pojí a navíc je nadopované sexy kočkami v čele s Edwige Fenech. Třešničkou na tomto dortu pak je geniální pointa!! Opravdu asi nejlepší, kterou jsem v tomto žánru viděl, ostatně jak už uvedl Koly. A proč nedávám plný počet? Prostě jsem hooodně zmlsaný Argentem a jeho vždy neskutečnou výtvarnou stylizací a atmosférou, na kterou Martino dosáhnul jen z půlky. PS: Velké thx Chattererovi, jsi borec!! (22.11.2009)

Tých negatív je celkom dosť... Minimálne zlé herecké výkony (takmer všetkých a hlavne u manžela Julie je to vyslovene iritujúce); dialógy a tupé vysvetlovanie (nielen) v závere, takmer pokorujúce hranicu demencie; subjektívne aj taliančina na ktorú som alergický; a značne samoúčelná nahota, ktorá je v réžií Martina zároveň pozitívom, keďže jej estetické hodnoty z nej robia viac než len soft porno, aj keď to tak miestami nevyzerá (hovorím miestami, pretože čo tomu Martino pridáva, o to ho herci vzápätí oberajú). Niektoré z týchto negatív mi vadili viac, niektoré menej, nakoniec ale aj tak dávam slabšie štyri hviezdy, pretože je to skrátka výborne natočené. A nudiť sa pri tom nedá (24.10.2013)

Oslňující giallo na rozmezí mezi psychologičtější větví žánru, vznikající koncem šedesátých let, a tou poněkud akčnější po vzoru Daria Argenta. Logické chyby se dají najít v každém giallu (i na místech, kde nejsou), důležité je, že film je nakonec oslňující zábavná podívaná plná pamětihodných scén, a dobrých hereckých výkonů, které z nepříliš sympatických postav znuděné fifleny (ne, nemá masochistické sklony, jak tvrdí dvě nepříliš důvěryhodné postavy s jistým účelem) a namyšleného playboye dělají postavy skutečně zajímavé, kterým i držíme palce. Tím lépe pak vyzní konec (ano, je třeba dávat pozor, aby nám to došlo), kdy je pomsta opravdu sladká. Vše korunuje úžasná hudba Nory Orlandi. (10.10.2017)

Po mírně nadprůměrném Martinově Torsu jsem čekal, že Sergiův první film bude povedenější, ale vůbec mě nepřesvědčil. Skoro se stává pravidlem, že pokud je v giallu hlavní postavou žena, je vždycky nesympatická. Nemohl jsem si pomoct a ke konci filmu už jsem vrahovi fandil, aby konečně našel cestu k hlavní postavě a ukázal jí svou břitvu. Navíc další věc, která mě trochu deptala, byl chaotický střih. V některých scénách to bylo možná na místě, ale po většinu stopáže to působí velmi divně až rušivě. Ale z celkového pohledu vypadá tento snímek ještě vcelku dobře, proto se přikloním k třem hvězdám. (31.12.2011)

Tady "zazní" každý poctivý giallo riff i beat! Napínavé od začátku do konce s dobře prokomponovanou historkou rozkročenou mezi Vídní a španělskou vesnicí. Vynikající Orlandiho soundtrack a fanoušci Edwige Fenech si zde příjdou tzv. na své. Ivan Rassimov nepatří mezi moje oblíbené giallo harcovníky, ale zde mě bavil až neobvykle. Mám pocit, že Sergio Martinovi se nepřikládají takové zásluhy o žánr giallo jaké by měli - tohle a jeho pozdější TORSO patří mezi to nejlepší co jsem zatím viděl. (22.03.2019)