Lo strano vizio della Signora Wardh

Včera: I pro oči Edwige Fenech šel bych světa kraj a můj rozum mi při pohledu nejen do nich padá do kalhot a tam nezůstává ležet. Zapomínám na překombinovaný konec, zapomínám na logický kiks ohledně fingované sebevraždy ( té druhé, ta první byla dokonalá), zapomínám na všechno a tak jako tonoucí se stébla chytá, beru rozum do hrsti, abych svou mysl osvobodil od Edwige... Po 10 minutách jsem šel spát. Dnes: Raději bez rozmyslu dávám za pět. (18.12.2013)

Tých negatív je celkom dosť... Minimálne zlé herecké výkony (takmer všetkých a hlavne u manžela Julie je to vyslovene iritujúce); dialógy a tupé vysvetlovanie (nielen) v závere, takmer pokorujúce hranicu demencie; subjektívne aj taliančina na ktorú som alergický; a značne samoúčelná nahota, ktorá je v réžií Martina zároveň pozitívom, keďže jej estetické hodnoty z nej robia viac než len soft porno, aj keď to tak miestami nevyzerá (hovorím miestami, pretože čo tomu Martino pridáva, o to ho herci vzápätí oberajú). Niektoré z týchto negatív mi vadili viac, niektoré menej, nakoniec ale aj tak dávam slabšie štyri hviezdy, pretože je to skrátka výborne natočené. A nudiť sa pri tom nedá (24.10.2013)

Po mírně nadprůměrném Martinově Torsu jsem čekal, že Sergiův první film bude povedenější, ale vůbec mě nepřesvědčil. Skoro se stává pravidlem, že pokud je v giallu hlavní postavou žena, je vždycky nesympatická. Nemohl jsem si pomoct a ke konci filmu už jsem vrahovi fandil, aby konečně našel cestu k hlavní postavě a ukázal jí svou břitvu. Navíc další věc, která mě trochu deptala, byl chaotický střih. V některých scénách to bylo možná na místě, ale po většinu stopáže to působí velmi divně až rušivě. Ale z celkového pohledu vypadá tento snímek ještě vcelku dobře, proto se přikloním k třem hvězdám. (31.12.2011)

Tady "zazní" každý poctivý giallo riff i beat! Napínavé od začátku do konce s dobře prokomponovanou historkou rozkročenou mezi Vídní a španělskou vesnicí. Vynikající Orlandiho soundtrack a fanoušci Edwige Fenech si zde příjdou tzv. na své. Ivan Rassimov nepatří mezi moje oblíbené giallo harcovníky, ale zde mě bavil až neobvykle. Mám pocit, že Sergio Martinovi se nepřikládají takové zásluhy o žánr giallo jaké by měli - tohle a jeho pozdější TORSO patří mezi to nejlepší co jsem zatím viděl. (22.03.2019)

Fantazie a velké překvapení!!! Jak to jen ten Martino dělá, že člověka nenechá téměř vydechnout a vždy ho udržuje v napětí, podobně jako v jiných dílech duchovní otec žánru Bava nebo později Argento. Toto giallo se všemi typickými prvky žánru, mimochodem jeho prvotina, je opravdu fascinující, efektní mistrovské dílo, jedno z nejlepších jak ve svém žánru, tak třeba i v thrilleru. Vzrušující, nádherně do přitažlivých lokalit umístěné, erotické, stylové, napínavé, vizuálně čisté, melodicky melancholické Orlandiho famózní hudební skóre, pomalé snivé záběry do minulosti, originální úhly kamery, zajímavé charaktery (Fenech, Hilton ale hlavně Ivan Rassimov coby zlověstný sexuálně zvrhlý exmilovník Julie, Jean), tajemné vraždy černě oděného zabijáka a hlavně výborná pointa. Všechno tu šlape a vzájemně splývá v dokonalou harmonii. Martino vás ke konci skutečně donutí přemýšlet, jen tak nepřipravený se k tomuto filmu přijít nevyplácí. Vskutku grandiózní finále, kdy si myslíte těsně před jednou sekvencí, že je už konec, ale to se skutečně podobně jako já jen mýlíte.. Edwige Fenech byla neskutečně krásná herečka, její obrazová přítomnost byla jedinečná, toto byl její první úspěšný film, první giallo a snad i její první erotické scény na plátně. Spolu s Georgem Hiltonem jim to skutečně moc slušelo, řekl bych, že toto byl vskutku reprezentativní italský pár 70. let...:-) O kapánek lepší než jeho "Case of The Scorpions Tail", který měl rovněž velmi vypracovanou pointu. Komentář zde jako dvanáctý v pořadí. (11.04.2010)