Černý zabiják

Nejlepší na tom je to, že vlastně ani nevíte, co vás sere víc. To, že si je vůbec dovolujeme lovit? Pak je unášet, vlastně je prostě a jednoduše jako nic odtrhávat od rodičů, kteří je očividně inteligentně a láskyplnou formou brání. Věznit je. Separovat. Převychovávat. Hospodařením k ponižování. A pak tu máme obdiv ke skutečným lidem ( jak napsala LucinyF. ), kteří přiznávají své omyly (nejen cvičitelé, ale i cesta zpět k první hrůze- lovci). Přiznávají své omyly a vy si je oblíbíte, protože jsou od srdce upřímní a uvěřitelní. A Sea World musí hlavně vydělávat. Mlžit. Zakrývat. A po tom všem si ještě "ta svině" dovolí veřejně nařknout ty, kteří zaplatili cenou nejvyšší, že si za to vlastně mohli sami? Fuuu. Sea World. A kde Tilikum začal být pro vás politování hodnou, zlomenou inteligentní bytostí, začne transformovat do nasraného hrdiny, kterému vlastně ani nezazlíváte jednání, které odnáší z toho kolečka barbarství Ti nejméně vinni. Cvičitelé. Za mě parádní dokument. (04.12.2013)

Zábavné parky, kde diváci jasajú pri pohľade na divoké zviera, ktoré poslúcha cvičiteľa na povel pri predvádzaní čísel. Na jednej strane dokument prezentuje vykorisťovanie kosatiek od začiatku tohto barbarstva po dnešok, a na druhej strane poukazuje na špinavé taktiky SeaWorld o zamlčovaní pravdy. Ja zasa nie som toho názoru, že cvičitelia sú úplne nevinní, keď na ne zaútočia kosatky - síce na cvičiteľov prezentovaních v tomto dokumente je vidno, že im záleží na zvieratách, a sú vlastne iba bábkami SeaWorld, lenže pre divoké zvieratá nie je prirodzené byť v zajatí, byť využívaný pre zábavu ľudí, takže im mohlo docvaknúť, že pracovať v takomto biznise nie je pre divoké zvieratá žiadny "lepší život". Rovnako ako to platí o Zoo či cirkusov. Alebo možno som iba jedna z mála ľudí, ktorí niečo také pochopili aj bez toho, aby mu niekto zdelil takúto informáciu, či mali nejaké interné informácie o zaobchádzaní zvierat ľudmi. Každou interakciou s kosatkami riskovali svoj život. Bolo iba otázkou času, kedy si kosatka vybije svoju frustráciu zo zajatia na cvičiteľovi. Takže išli do toho na vlastné riziko. (14.08.2014)

Príde ten čas, kedy si generácie čo prichádzajú( ak ich teda televízia a koniny čo tam bežia neskazia), budú krútiť hlavami nad naším uvažovaním o svete a budú naše chyby posudzovať omnoho kritickejšie než by sme boli toho schopný my. Blackfish je pekným dokumentom. Spojením hovoriacich hláv a kamerových záznamov. Viacej ako o kosatkách konfrontuje dokument ľudí čo majú radi prírodu s tými, ktorý hľadajú finančný zisk a dopad tohto nevyrovnaného súboja na zvieratá a ľudí. Síce to neprináša žiadne poriadne revalations, ale považujem ho za dôležitý. Už len ako svedectvo, že takto sa to jednoducho robiť nemá. Jeden z tých filmov, ktorý by sa mal povinne púšťať deťom na škole. (01.11.2014)

Zajímavý dokument, obzvlášť pokud k tomuto tématu nemáte nic nakoukáno. O tom, že držet zvířata v zajetí je špatné už toho bylo natočeno dost, ale tohle tomu přeci jen dává jiný rozměr. Předtím než jsem se na dokument podíval, tak jsem o kosatce jménem Tilikum nikdy nic neslyšel. Opět se ukazuje, že jde hlavně o prachy a dokud tenhle byznys bude dovolený, tak se nic výrazně nezmění. (25.03.2020)

Dokument o tvorech, od kterých bychom se rozhodně měli učit my lidé, nikoli naopak. Věřím, že by nás taková kosatka naučila mnohem významnějším věcem, než učíme my je, tedy cirkusová čísla a mávání ploutví. To mi přijde, mimo jiné, jako hrubé plýtvání potenciálem těchto tvorů, soudě dle toho, co jsem si tak různě přečetl, či dověděl třeba i z tohoto dokumentu. Obecně rozhodně nejsem fanouškem věznění zvířat pro účely zábavy, např. aby si táta s mámou a třemi znuděnými ratolestmi mohli o víkendu někam zajet udělat selfíčko. Úplně mě fascinovaly rozhovory se samotnými cvičiteli, kteří kosatky samozřejmě z hloubi srdce milují, ale přitom se sami podílejí na jejich systematickém týrání. To, v mých očích, rozhodně smrdělo těžkým pokrytectvím. Pokud s něčím nesouhlasím a hnusí se mi to, tak je prvním krokem ke změně, který má možnost udělat úplně každý, přestat páchat to, s čím nesouhlasím. Nikoli pokračovat, v domnění, že kosatce ty ryby budou chutnat více, když jí je budu házet já a přehlížet pravou podstatu jejího utrpení. Na výpovědích těchto spolupachatelů je dokument bohužel vybudován, ba dokonce je více o nich, než o samotných kosatkách. A pokud se zrovna nechystáte stát cvičitelem kosatky, tak tento přístup pravděpodobně rovněž neuvítáte. Celkově je tento dokument poměrně chaotický. Skáče se od čertů k ďáblovi a poté zpět k čertům. Nemá logickou stavbu a nejsem si jistý, zda tvůrci tvořili dokument vůbec s nějakým jasně stanoveným cílem. Přijde mi, že minimálně 98 % úspěchu tohoto dokumentu je skryto ve vhodném výběru tématu. Zpracování dost těžce vázne, což je škoda. Moje poměrně nízké hodnocení tedy rozhodně není z důvodu, že bych byl milovníkem velrybí polévky či majitelem velrybího aquaparku, jen pohrdám zpracováním. Dokument se více zaměřuje na nejrůznější maličkosti kolem, místo aby se zaměřil na jádro celého problému. Navíc se mi také hnusily ty pseudo dojemné rozhovory s největšími přáteli kosatek - ctihodnými cvičiteli. To působilo vyloženě jako reklama na přátelství a dobro. Poté všechny hrozně překvapilo, když taková kosatka, čas od času, svého nejlepšího kamaráda trošku přitopila, či ochutnala. Zajímavé téma, pokulhávající zpracování. Dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele FFilipCZ. (02.09.2015)