Medvídek Pú: Nejlepší dobrodružství

Uplynulo již asi přibližně 7 let od doby, kdy jsem tuto starší disneyovku viděl naposledy, a tak jsem se rozhodl tuto skutečnost vyvrátit a podívat se na celý tenhle tradiční filmeček znovu a mohu pronést, že jsem toho tedy opravdu nelitoval. Dnes se již už ani malilinko nedivím, že tato disneyovka byla, stále je a nadále bude mou druhou nejoblíbenější ze všech ipřesto, že jsem disneyho filmy ani seriály nikdy moc nemusel a pořád nemusím. Příběh hodného malého chlapce Kryštůfka Robina a jeho plyšových přátel se také hodně odrazil i v mém dětství. Pamatuji, že jsem si vždy jako malý také hrál s plyšáky a jinými hračkami a prožíval s nimi podobné zážitky jako náš Kryštůfek Robin. Všechny postavičky mě pěkně a vřele pobavily a neustále baví dál, především Tygr, to byl pro mě vždy největší sympat'ák, jenž viděl většinu příhod vždy zvesela a s úsměvem podobně jako Buck z Doby ledové 3. On ten Tygr si podle mého skromného názoru k sobě umí přitáhnout nejen většinu dětských (a nejen těch) diváků, ale také je skvěle pobavit. Např. jeho výborný zpěv, jímž vždy představoval sám sebe nebo jeho ,,slosi a lahvice'' (mimochodem tu písničku o slosech a lahvicích naprosto miluji) či jeho zimní hrátky s klokánkem Rú (mně stejně Tygr připadá jako by byl Rúův otec a Rú jeho syn). Musím nutně podotknout, že je ohromná škoda, že tento krásný a milý film už moc v dnešní době nedávají v televizi, a tudíž není již moc k vidění. Stejně ho budu vždy milovat, případně ho budu velice rád pouštět svým dětem, jestli nějaké budu mít. 100 % (31.01.2020)

Medvídka Pú si pamatuji hlavně díky knížce, takže když se mi do ruky dostal tenhle film, nebylo na co čekat. Výtvarné zpracování, hudba, celkem vtipný příběh - to už je u disneyovke klasika. Co mě však překvapilo u této byl naprosto dokonalý výběr postav. Každé zvířátko mělo naprosto odlišnou povahu a tak se každý divák musí v nějaké zvířecím protějšku poznat. Mým nejoblíbenějším bylo samozřejmě naprosto depresivní osel a pak permanentně vyděšené prasátko. Ideální film na odpočinkový večer. (16.05.2016)

Medvídek Pú je prostě z dospělého hlediska nehodnotitelný. Ony ty postavičky jsou pěkné, je to krásně nakreslené a měl jsem je rád i v dětství (v seriálu, film jsem neviděl). Ale pravdou je, že i v dětství mě to příběhově připadalo o ničem a nuda. Prostě jednoduchoučké epizodky (uvízlý Pú ve stromě, Tygr na stromě, Králík ztracený v lese atd...) poskládané do celovečerního filmu bez většího konfliktu či jakéhokoliv příběhu. Oceňuji nápad s vypravěčem a knížkou která vtipně zasahuje do děje, ale na víc než 3* pro mě prostě Pú nikdy nebyl a nebude. (03.07.2023)

Jako malá jsem tuto pohádku neviděla. Měla jsem jen nějakou knížku, omalovánky a plyšového Medvídka Pú, kterého jsem měla moc ráda. Zbožňovala jsem ty obrázky a všechna ta roztomilá zvířátka až do doby, kdy jsem tento film shlédla. Najednou byl z Medvídka Pú hloupý břídil, co jenom jí med nebo myslí na to, jak jí med. Oblíbený Ijáček, kterého mi bylo vždycky líto, protože stále ztrácel ocásek, promluvil starým basem a vystěhoval Prasátko z jeho domečku, aby tam mohla bydlet Sova. Nikdo na to nic neřekl, Sova se nijak nežinýrovala a z Prasátka byl najednou bezdomovec ... to byla jediná chvíle, kdy se Pú zachoval přátelsky a nabídl Prasátku spolubydlení. Vůbec jsem tento příběh nepochopila. Pokud měl naznačit dětem, aby nelpěly na materiálnu, bylo by asi vhodné, kdyby to z toho ty děty mohly pochopit. Jinak si to neumím vyložit. Celý snímek mi přišel zdlouhavý, písničky mě tentokrát vůbec neoslovily a ten psychedelický sen byl opravdu hrozný. Nemohla jsem se rozhodnout, zda dát dvě nebo tři hvězdy, několikrát jsem to změnila, ale nakonec zůstávám u dvou, protože obrázky jsou sice krásné, ale na povedený film to nestačí. Navíc když to srovnám s o dvacet sedm let starší Popelkou, která je okouzlující, nemůžu dávat hvězdy jen za dětskou nostalgii. (17.06.2011)

Nemám tuhle bandu od disneye moc ráda, přišlo mi to hloupé už jako děcku. Po dnešku, kdy jsem si řekla že to už můžu brát s nadhledem, se můj názor nemění. Hloupočký postavičky neustále si patlající čumák medem nejsou nic pro mě. Nehledě na dost otřesnej psychedelickej sen se slonama a medem, kterej by mě jako dítě asi docela vyděsil. (25.12.2009)