Hacker

Mann to má i po šesti letech pořád v ruce a sledovat, jak umně ovládá vypravěčský jazyk, kde se v důležitých momentech jde zkratkou a zároveň získává čas rozvíjet osobní roviny hrdinů, je prostě radost. Škoda, že scénář patří k těm, kde tvůrce buďto někdo přitlačil ke zdi, anebo sám proflákal vlastní potenciál. Překvapivá civilnost a uměřenost, kde se hackování neprovádí tak, že kolem hrdiny visí deset monitorů (zamávejme Swordfish), dojíždí na totálně rozbředlou druhou polovinu, v níž opadne zájem o cokoliv (a přitom ten náběh na tvrdé finále je). Nic na tom nespraví ani nekompromisní zlom (Mann se vždy uměl zachovat k vedlejším postavám dost nelidsky) a fakt, že i když jsme takové „chodící“ finále od Manna už viděli, pořád ho dovede natočit tak, aby mělo řádné grády. [Hemsworth je sympaťák, snaží se fest, ale typově je tohle zásadní castingový fail roku, nežral jsem mu to ani vteřinu.] (20.06.2015)

Na svém nevýkonném PC si umím celkem solidně přečíst poštu, napsat komentář na CSFD a zavirovat si ho návštěvou ruských pornostránek. Z toho lze bez obtíží vyvodit, že nemám nejmenší tušení, zda je Hackerovo bušení do klávesnice realistické či vyfantazírované. Jenže mně to je jedno, neboť na mne to působilo přiměřeně autenticky a Mann zase jednou dokázal, že umí s velkou lehkostí skloubit zajímavé téma, napětí a trochu sexu. (07.08.2015)

Stejný Mann jako v Miami Vice - dokonale čisté rukopisem, nejlepšími pouličními přestřelkami na světě, i zachycením jemnějších nuancí vztahů mezi charaktery, ale... příliš černobílé a přímočaré na to, aby dotáhl své nejlepší klasiky. Právě ta nejednoznačnost a provázanost mezi protagonistou a antagonistou, to bylo na Mannových filmech vždy to nejlepší, a to tady opět chybí. 8/10 (14.01.2015)

Chris Hemsworth ako silácky hacker v "novom" krimi thrilleri. Držanie diváka v napätí napomáha v pomalých scénach, kde sa Mann snaží hrať so psychikou postáv, hoci sčasti zbytočne. Civilné scény a že ich je v stopáži väčšina nemajú poriadne tempo a odhalia najväčšiu slabinu filmu - charaktery hrdinov. Chris Hemsworth ako z lochu vytiahnutý hacker pôsobí ako akčné eso i inteligent v teréne, jeho postava má zvláštne interakcie a je sčasti neuveriteľné, že po rokoch v izolácii zvláda nové systémy a drží si kondičku. Blackhat sa berie veľmi vážne a pri vrstvení napätia buduje nesmierne veľké očakávania či pointu a ona skôr vyšumí do prázdna. Dve tretiny čakáte niečo výborne vykonštruované, no vysvetlenie asi uspokojí iba máloktorého diváka. Rovnako nenaplnení budú aj fanúšikovia špionáže či politiky, ak tie virtuálne pletky majú menej priestoru, civilné násobne viac, no akurát zdržujú. Hacker sa mení na akési ázijské Miami Vice so silnou atmosférou, kvalitnými prestrelkami, naháňačkou a Mannovou typickou ručnou kamerou. Keď sme na úteku, zrazu to funguje. Ak nie, ponoríme sa do zvláštnej atmosféry. (10.06.2019)

Filmy Michaela Manna (s výjimkou mrazivého „Collateralu“) nemusím, a i když jsem dosud neviděla „Nelítostný souboj“, nemyslím si, že by na mém názoru něco změnil. Ani „Hacker“, režisérův nejnovější super-počin, neskončí jinde než v zaprášené krabici kdesi v raději zapomenutém zákoutí mého movie-mind palace a mám k tomu hned několik důvodů. Narozdíl od jiných Mannových filmů (např. „Miami Vice“) je totiž nejen nezáživný, je navíc ultimátně blbý a za kameru jako bych točila rodinnou slavnost na zahradě, která se spustí vždy, když dojde k souboji tělo na tělo, bych vraždila. Už mám po krk „obyčejných chlapíků“, kteří během dvou dnů perfektně ovládají zbraně a bez problémů rubou dobře vycvičené žoldáky. Tohle bych pochopila u Jamese Bonda nebo u Johna McClanea, ale u vysvalovaného, napomádovaného hackera / crackera, který za celý život držel v ruce maximálně tak myš od počítače (nebo jisté části sexy Japonky, která je ve filmu beztak jen proto, aby měl hlavní hrdina s kým spát)?!? Urážka mé inteligence a dvě hodiny života v trapu. (31.01.2015)