Hacker

Stejný Mann jako v Miami Vice - dokonale čisté rukopisem, nejlepšími pouličními přestřelkami na světě, i zachycením jemnějších nuancí vztahů mezi charaktery, ale... příliš černobílé a přímočaré na to, aby dotáhl své nejlepší klasiky. Právě ta nejednoznačnost a provázanost mezi protagonistou a antagonistou, to bylo na Mannových filmech vždy to nejlepší, a to tady opět chybí. 8/10 (14.01.2015)

Od prvních záběrů jasně rozpoznatelný Mann tentokrát netočil podle vlastního scénáře a je to znát. Samotná zápletka je klasickou báchorkou o geniálním zločinci, který je nucen spolupracovat s vládními složkami, aby společně přemohli zákeřné gangstery. Ve filmu najdeme celou řadu poznávacích znaků Mannovy režie - dlouhé záběry na noční města, ostrou digitální kameru, precizní zvuk, brilantní přestřelky, ale pouze pokus o nenápadné vykreslení povah hlavních postav. Přesto Hackerovi něco zásadního chybí. Jsem přesvědčen o tom, že je to výrazná hudba, která v Mannových filmech mívala tradičně obrovskou váhu a narační důležitost. Podobně jako tuším již v Public enemy se režisér vzdal využívání rockových a popových písní a hudbu velmi upozadil. Když už se zdá, že pozvolna sílící tóny elektrické kytary vygradují podobně jako v Heatu, tak je track utnutý. Zpěv uslyšíme pouze jednou, navíc se jedná o lacinou kopii Lisy Gerrard, kterou Mann pro filmovou hudbu objevil. Nejnovější film mého oblíbeného režiséra tak stěží dosáhne na čtyři hvězdy. (07.11.2015)

Hacker vskutku vyžaduje hodně proměn diváckého rámcování - rámcování toho omšelého (logicky děravého příběhu), toho ozvláštňovaného (nenápadně sofistikované vyprávění plné odboček a zdržovacích prostředků) i toho převážně ozvláštňujícího (stylové postupy) -, pročež ho lze jen s obtížemi doporučit každému. Mohu-li si však dovolit cinefilní poznámku: osobně jsem v kině za poslední rok neviděl impozantnější film. Více poznámek tradičně zde. (20.01.2015)

Chris Hemsworth jako IT génus? Sory, ale jemu jako typu se nedá věřit ani to, že by věděl, jak si nastavit přeposílání e-mailů. Sympatie s postavami = 0. Motivace postav = 0. Napětí = 0. Logika a kauzalita = 0. Scenáristický slepenec, ve kterém se všechno děje jaksi nahodile, včetně milostného vzplanutí mezi postavami. Jen ta hudba je fajn. Vzhledem k všeobecnému nadšení tady dost velké zklamání. (17.01.2015)

Děláte si prdel?! Blackhat je parádní, drsná, odtažitá (s divákem se moc nesere) a příběhově zajímavá krimi (co na tom, že motivace záporáka mohla bejt víc procítěná a logická), kterých dneska vzniká asi tolik, jako kvalitních hororů. Přijde mi, že už se bez laserů, Marvelu a Bayhamu nedokážete obejít a když vznikne něco jako Blackhat, házíte to do odpadu jenom tak z reflexu. Když je film sofistikovanej? Špatně! Když je jednoduchej? Šaptně! A co když je přesně mezi? Špatně! Nevim co jste všichni čekali a co pořád čekáte, ale někdy není špatný se trochu zamyslet. V rámci Mannovi tvorby je to sice - ANO - průměr, ale v rámci americký krimi produkce je Hacker vysoko v nadprůměru. Jediná věc, která člověka může nasrat, je, že Mann použil hudbu složenou pro úplně jinej film (Elysium), což - ačkoliv do filmu padne - kazí celkovej dojem (to ale neni důvod srážet nějak rapidně hvězdy). (03.05.2015)