Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Romantická komedie odehrávající se na pozadí studené války. Elsa, modistka středního věku a jasnovidkyně má svůj život naprosto pod kontrolou – dokud ovšem muž, kterého kdysi milovala a ztratila, neprojde dveřmi jejího obchodu s klobouky. Jsme v Helsinkách roku 1962. Jan, český jazzový hudebník, je ve městě kvůli vystoupení na „Mezinárodním festivalu mládeže a studentstva". Po více než dvě desetiletí Elsa věřila, že tento muž je mrtvý... Zpočátku si chce Elsa od Jana udržet odstup. A zejména od festivalu, který je pro ni jen dalším pokusem světových komunistů vymýt mozek dobrým, důvěřivým občanům západních zemí jako je Finsko. Jan však je vytrvalý, přesvědčivý a okouzlující. Když Elsa nakonec překoná svůj strach z lásky a závazků, uvědomí si, že pokud spolu chtějí strávit více než jen sedm dní festivalu, existuje jen jedno řešení... (Bontonfilm)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (73)

mira007 

všechny recenze uživatele

Romantická komedie odehrávající se ve Finsku v roce 1962, kde SSSR pořádala jako nástroj své propagandy v kapitalistické zemi nějaký kulturní festival , kterého se účastnili i čechoslováci v jazzové kapele. Téma celkem zajímavé, atmosféra filmu taková pohodová ( severská filmařina stylem Na akci času dost ). Je to více finský film než český , ale s českými herci. Západní pohled na východní blok je trochu přikrášlený ( že nešlo odeslat žádný dopis na západ apod. ) ale celkem fajn film. ()

Gekacuk 

všechny recenze uživatele

NĚKDO BY MOHL V NÁSLEDUJÍCÍCH VĚTÁCH VIDĚT SPOILER: Nenáročná romantická komedie, která může zaujmout dokonce i toho, kdo nemá ani elementární historické znalosti. Všechno je zde velmi zjednodušené – historická fakta, historické a fiktivní osoby. Filmový Jan Novák se krásně vymlouvá, že se nemohl se svou finskou láskou spojit. Během prázdnin 1939 (do vyhlášení války) a po jejím skončení v období 1945-1948 to určitě šlo. Ale to je zřejmě pod scénáristovu i divákovu rozlišovací schopnost. Hlavně že jednotlivé postavy mají jasno, co je černé a co bílé. Jen přerod Hádka z absolutního fanatika, který měl „z kapitalismu za výbornou“, na emigranta je přeci jen trošku moc. A když už mu dal režisér do úst tolik ideologických frází a slátanin, mohl ho nechat promluvit i na konci filmu, abychom poznali, jak je na tom duševně v tak dramatické životní situaci. Škoda, že více prostoru nedostali ostatní čeští hudebníci - „účastníci zájezdu“. Tenhle potenciál nebyl využit. Vtipné bylo zakomponování historických postav – prezidenta „skinheada“ U. K. Kekkonena, rozšafného Gagarina a básnícího „Budaře“. Vnímavý divák si mohl překvapeně povšimnout i postavy nechvalně proslulého Lee Harvey Oswalda, který brzy značně ovlivní světové dějiny. I když se jedná o koprodukci, nemohu se zbavit dojmu, že jde o nízkorozpočtový film. Pokud by se našel investor, jistě by se dalo tohle téma pojat velkoryse. Ovšem s nejistou návratností vložených prostředků……….. Dávám za 3 – 60%. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Že láska vládne napříč ideologiemi víme už dávno a tohle koprodukční cosi žánr romantické komedie nikam neposunulo. Předně tu nebylo prakticky nic vtipného. Hádkova postava, která měla asi největší komediální potenciál, zůstala trestuhodně nevyužita a podle mě byla i špatně obsazena. Budař, který se ve filmu také mihl, by na roli pasoval lépe. Lee Harvey Oswald, Gagarin či náměstek ministerstva zamilovaný do hospodyně, což byly prvky, které snad měly rozesmát, působili vyloženě trapně. Prkenný byl i Etzler a jeho vzdychání po Kati Outinen působilo značně nedůvěryhodně. Jediné, co mě trochu zaujalo, bylo sympatický projev Veery W. Vilo, ale to je sakra málo. 30% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Obsahově mám pro tyhle filmy velké pochopení. Světy rozdělené železnou oponou, touha po svobodě i možnost se ke svobodě dostat třeba formou nějakého přiblblého politického zájezdu na západ. Ale tady se to celé tak nějak nepovedlo. Neseděl mi Etzler, neseděl mi Hádek, neseděla mi ani neatraktivní Kati Outinen. Nesedělo mi celé to prostředí ani rádoby vtipné zesměšňování komančů - hlavně těch našich na politickém festivalu... Ti tam venku na západě nebyli žádní blbci a hned tak jim někdo nepláchl i když se tom sem tam stalo... Tam byli sakra ostří a prověření soudruzi... Tentokráte byl vrcholem všeho Honza Budař, kterého mám jinak rád, coby ruský básník a třešničkou na dortu byl ,,Gagarin'' Jiráček. Zkrátka, z tohohle na mne nedýchl ani sentiment, ani sranda, nedýchlo z toho na mně nic. Přitom film sám má celkem vážné téma. A tak když jsem to dokoukal, tak jsem si řekl, že se alespoň pár našich herců projelo na plachetnici a viděli velryby. Přejme jim to, tento film ale s klidem vynechte! Mohl být klidně zařazen jako jeden z dílů Vyprávěj..Jedna výjezdní doložka. * ()

Terva 

všechny recenze uživatele

CITÁT - Čest práci......Velmi zajímavé jméno zazní asi po půl hodině příběhu. Překvapilo mě a vyvolalo mrazení. Ale nebudu prozrazovat. CITÁT - Musím se vrátit domů a zjistit, kdo ji zabil......... Já se bavil. Je to zvláštní pohled do ne tak vzdálené doby. Je to slušné a musí se překonat zeď. CITÁT - Musím se vypořádat s potenciální mezinárodní krizí....... Je to opravdu o lásce z jiné doby a já si to užil. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (7)

  • Scenáristé vložili do filmu řadu historických postav, které tvoří jakési skryté vtípky tvůrců či pomyslné hypotetické mini příběhy. Jednou z takových postav byla postava amerického studenta. Americký student, ke kterému získá náklonost Kaarina (Laura Birn) jedna z hlavních postav filmu, se představí jako Lee Harvey Oswald (Cohlie Brocato). V jedné ze scén americký student zmíní, že je velkým fanouškem a obdivovatelem Marilyn Monroe, která zemřela v roce 1962 na předávkování barbituráty. Děj filmu se odehrává rovněž v roce 1962. Student se ve filmu zmínil o tom, že přijde na kloub tomu, jak to bylo se smrtí Marilyn a kdo za ní stojí. Skutečný Lee Harvey Oswald o rok později, tedy v roce 1963, spáchal atentát na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. (Posheidon)
  • Když v závěru filmu Elsa (Kati Outinen) větší z ruky prezidentovi, sdělí mu i dvě budoucí věci, které prezident považuje za nesmysly - osamostatnění Estonska, jeho vstup do NATO a vítězství Finska v hudební soutěži Eurovize. Obojí se nakonec vyplnilo. Estonsko získalo nezávislost v r. 1991 po rozpadu Sovětského svazu, do NATO vstoupilo v r. 2004. Finsko vyhrálo Eurovizi v r. 2006, když zvítězila kapela Lordi s písní "Hard Rock Hallelujah". (Foxhound#1)
  • Ve scéně, kdy velitel policejních složek Stahl (Esko Salminen) kreslí okolo 12. minuty na tabuli rozdíl mezi Helsinkami a Moskvou, jsou šipky na tabuli v každém záběru jinak umístěné. (Terva)

Reklama

Reklama