Režie:
Cédric KlapischScénář:
Cédric KlapischKamera:
Dominique ColinHrají:
Romain Duris, Judith Godrèche, Audrey Tautou, Cécile de France, Kelly Reilly, Cristina Brondo, Barnaby Metschurat, Kevin Bishop, Mira Wanting (více)Obsahy(1)
Xavier je posluchač ekonomické fakulty v Paříži a otcův známý mu slibuje po dokončení studií místo na ministerstvu financí. Podmínka, že musí ovládat španělštinu, není díky programu Erasmus nesplnitelná, a tak se Xavier rozloučí s maminkou i s přítelkyní a odletí do Barcelony. Najít tu bydlení není snadné, ale nakonec Xavier uspěje: nastěhuje se do bytu, kde žije už dalších sedm studentů, každý z jiného koutu Evropy. Nové známosti, nové zážitky, chaotické, a přece svým způsobem harmonické soužití mladých lidí různých národností, různých zvyků a zaměření jsou pro Xaviera školou, jež mu umožní přechod do dospělosti. Všechny jistoty jeho dosavadního života včetně lásky jsou zpochybněné, Xavier se už nevyzná ani sám v sobě. Když se vrátí domů, neví sice přesně, co chce, ale ví, co rozhodně nechce.
"Je to film, který připomíná někdejší romány o létech učednických či o procesu zasvěcení," říká tvůrce, jehož scénář je ispirován zkušenostmi ze života rodinných příslušníků a přátel. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
První polovina mi byla protivná, zrychlené záběry na začátku tam neseděly a ani hlavní postava mi nebyla bůhvíjak sympatická, vše zachraňovala Audrey, která skvěle zahrála opuštěnou Pařížanku. Druhá půlka zachránila filmu 4 hvězdičky, charaktery se příjemně vybarvily, snímek začal mít konečně nějaký smysl a opět jsem si uvědomil, jak rád jsem stále studentem. ()
Příjemný film - nic víc, nic míň...tohle číst má spolubydlící - přiškrtila by mě - její nejoblíbenější film, díky němuž se zamilovala do Barcelony a i když tam nikdy nebyla, zná ji zpaměti, stejně jako tento film. Takže asi tak k tomu, jak může zapůsobit film. Nemůžu Erasmu upřít jisté kvality, ale má i (více než) dost slabin (příběh není až tak silný, dialogy nedotažené,..) - na 3* to zachraňuje příjemná parta vysokoškoláků, hudba, opravdu krásné prostředí Barcelony a fakt pár skvělých záběrů (např. když vylezou z nočního klubu, opilí a kamera se divoce točí jak "v opici a do toho hudba Daftpunk :) nebo jaká se strhne honička při příjezdu Wendina přítele Alistaira...jinak tento film kulhá pod taktovkou nepříliš schopného režiséra. ()
Dlouho jsem neviděl takový film, který by natolik porozuměl současné generaci vysokoškolských studentů, jakým je právě Erasmus a spol. Co však naplat, když takový film v konečném důsledku nemá toho moc, co nabídnout. Chybí tomu strhující nebo bránici trhající okamžik, který by mě vytrhl s poklidného klimbání nad životními osudy Cedrica Klapsiche. ()
Erasmus a spol. bych označila za komedii na "úrovni". Je příjemný, nenucený a Evropský. A ten, kdo si pod pojmem komedie představí něco na styl "Kluci to taky chtěj" či americké "Prcičky" a těší se pohledem na nechutnosti různého ražení, ať se na výměnný studijný program Erasmus raději nedívá. Nejspíš by nebyl plně uspokojen skvělým dějem, přirozenými výkony a lehkým humorem. ()
Báječný film o "bezstarostném" studentském životě, jenž je celý natočený v krásných kulisách katalánské Barcelony. Vážně mě to bavilo a udrželo to moji pozornost i přes to, že (jak mnozí poznamenávají) film nenabízí, jakýkoliv strhující okamžik. Možná i proto, že jsem v Xavierovi a spol. viděl kus sama sebe (jen jsem jim trochu záviděl všude ty nádherný holky). Většinu věcí, co dělala jejich parta, dělám já už teď, a to ani nemusim jezdit do ciziny. Líbilo se mi, jak se autoři nesnížili k trapnému parodování jednotlivých národností, přičemž to zvýraznili ještě tím, že v půlce přijel Wendinyn bratr, který přesně tohle dělal, a poté na něho byli všichni naštvaní... Jo, už se docela těšim, až sám pojedu na Erasmus. ()
Reklama