Borgman

Mno... Určitě je to minimálně zajímavý film. I když to téma zase není až tak neotřelé a co si budeme povídat něco podobného už tu bylo. Nicméně film boduje tím, že ve svém průběhu naklade některé opravdu zajímavé otázky u kterých pak celkem netrpělivě čekáte na odpovědi. A ke konci to graduje celkem zajímavě. Ne zase až tak aby mě to nějak extrémně oslnilo, ale jak jsem napsal zaujme to. To každopádně.65% (02.03.2014)

Znepokojivy a velmi zvlastny film, po ktorom si vravim, ze na jedno pozretie staci. Mnohym povie vela, niektorym nic.Ja sa radim niekde do stredu, viac sa mi vsak tato podivnost pacila ako nepacila. Kedze som zo zaciatku nemala potuchy do coho idem, dejovy rozbeh a sled udalosti sa predstavil ako nie jednoduchy film a tym si ziskal moju pozornost. Co prislo neskor, bola cista a jasna hrozba. Podmanivi a demonicki manipulatori pohravajuci sa s ludskostou, rucaju hranice a psychicke obrany. A da sa toho este vela najst,co chcel tento film priamociaro povedat. Kto hlada, najde. Ten surrealisticky nadych mi ulahodil, za nie prilis najstastnejsie rozhodnutie povazujem ustredne a vedlajsie zenske herecke obsadenie. Pre celkovu zrozumitelnost pozor hlavne na uvod a necakat, ze sa nieco same vysvetli:-) (18.05.2014)

Borgman patří k titulům, které dokáží řádně navnadit už úvodní scénou. Evakuace záhadných existencí ukrytých v lese má v sobě napětí i dynamiku. Divák vzrušeně očekává, co se z předestřené situace vyvrbí. Z přitažlivé žánrovky se ale vyklubala festivalová hříčka pro publikum,kterému nevadí absence pravidel a odpovědí. Těší je, že na viděné mohou libovolně aplikovat vlastní výkladové vzorce. V některých komentářích se objevují vysvětlení, která mohou platit, ale také nemusí. Možná ani režisér žádné vysvětlení nemá, možná je pošetilé hledat v počínání podivných spiklenců nějaký plán, logickou konstrukci, snad jde jen o surreální obraz našich nočních úzkostí a zneklidňujících útržků snů. Van Warmerdam přitom zprvu předstírá, že divák má před sebou klasický thriller, jenže postupem času se zdánlivé návaznosti začnou rozpadat a příběh získá mysteriózní rozměr. Proč ne, jenže abych byl spokojený, potřebuju se mít něčeho chytit, mít pevný bod, dojem, že mi viděné neproklouzává mezi prsty, že má smysl dát pátrat a odhalovat tajemství a podstatu sledovaných dějů. V tom spočíval např. úspěch seriálového Městečka Twin Peaks. Lynch postupně odhaloval kousky skládačky, aby vzápětí diváka postavil před nové otázky a úkoly. Ke konci se ale seriál propadal do halucinogenních stavů, kde se už nebylo o co opřít, a tím pádem pro mě ztrácel kouzlo. Borgman by, myslím, skvěle fungoval jako pilotní film k žánrovému seriálu typu Akta X. Jako začátek hry, která - možná - jednou získá nějaký hlubší smysl. V téhle podobě na mě ale působí jako sebestředná samoúčelná záležitost, byť slušně natočená. Celkový dojem: 40 %. (18.02.2017)

Celkom silné sústo čierneho humoru, surovosti a ľudskej zvrátenosti. Autor sa nemazná, divákovi šplechne všetku skazu sveta kruto do tváre . Bez prípravy, so zámerom poraďte si s tým sami. Občas ma štve, keď sa film skončí skôr ako dostanem odpovede na všetky svoje otázky. Borgman sa postará o zrodenie húfu otázok vo vašej hlave , no odpovedať si máte sami. V tomto prípade mi to nejak zvlášť neprekáža, pretože aj napriek prvo počiatočnému dojmu absolútnej nelogickosti deja (divák je zmätený či ide o realitu, či flashforwardy/flashbacky; či ten divný pes je skutočný alebo je to len halucinácia a tak ďalej) som dostala množstvo priestoru na hľadanie odpovedí na moje znepokojivé otázky a taký zvláštny, no možno o to viac hodnotný artový zážitok. Keby všetci bezdomovci vedeli takto hrať... (11.08.2014)

Nie je to ešte tak dávno, čo festivalové vody rozvírila hĺbavou reflexiou kultu strieborného plátna a diváckych chúťok premazaná vražedná pneumatika Robert v bizarnom a len ťažko stráviteľnom metafilme Rubber (2010), žánrovej štylistickej hračke postavenej na filmárskom koncepte "bez príčiny", zaváňajúcej surrealizmom a vykonávajúcej vivisekciu na klišé pred očami blaženého diváka v prednej rade. V poradí ôsmy celovečerný film Alexa van Warmerdama je obdobne bizarným a nepredvídateľným kúskom, ktorý žongluje s prvkami house invasion a bohato zastúpeným čiernym humorom v príbehu o bezdomovcovi, ktorý sa votrie do zámožnej rodiny a spustí kolotoč podivných udalostí. Viac v recenzii. (20.07.2014)