Minulost

Rozťahaná rozvodovka s pár silnými momentami. Užívateľ David´82 vo svojom komentári píše: "Málokdo (pokud vůbec kdo) umí v současné kinematografii civilně zachytit spletitost, složitost a s tím spojenou nejednoznačnost mezilidských vztahů tak jako právě Farhadi.". Niektoré rozvodové diely Súdnej siene z produkcie televízie JOJ s amatérskymi hercami znesú, čo sa týka civilného poňatia porovnanie s Minulosťou. Dejovo sú ešte výživnejšie a zamotanejšie než Minulosť. Sú to také skomprimované príbehy nejednoznačnosti medziľudských vzťahov, filmovo síce nestojace príliš za veľa (limitácia priestorom súdnej sine a jej bezprostredného okolia príliš obmedzuje možnú variabilitu spracovania), príbehovo však občas ponúkajúce veľmi poučné príbehy z nekonečnej knihy Tisíca a jedného rozvodov tých, čo si pôvodne sľúbili nekonečnú lásku až po hrob toho druhého. (13.11.2013)

Tak toto mi moc nesadlo. Solídny námet totálne utopený v banálnych dialógoch, banálnych situáciách, čudnom jednaní postáv a úmornom naťahovaní deja. Chcelo by to riadne prekopať scenár, ale od základu, aby z toho pôvodného nezostal ani kameň na kameni. A to radšej nehovorím o tom, že mi postavy, až na Ahmada, boli totálne nesympatické, takže o vytváraní si nejakého vzťahu k nim a spoločnom prežívaní nemohlo byť ani reči. Proste Mária bola nevycválaná kravka, to je celé. 40/100 (01.12.2016)

Bezvadně vystavěné vztahové drama, kde nebylo až tolik nervy drásajících momentů, dokonce by se dalo říct, že celý ten spletitý lidský uzel různých nedorozumění celkem volně plynul, ale já chytla hned na první zážeh a nepustila ho až do konce, který jsem sledovala téměř v hypnotickém zanícení. Samirova záda musí mít vzadu propálené dvě díry jak jsem ho svýma očima otáčela, aby se vrátil. Ano, to je ten, který měl být šťastný, ale z mnoha důvodů to nešlo a Marie, ta silně nevyrovnaná žena mu to rozhodně neulehčovala. Sama měla dost starostí nejen se sebou a svými pocity, ale i s dcerou Luci, která v sobě nosila velmi těžké břímě s kterým se nakonec dokázala svěřit pouze Ahmedovi, jedinému fungujícímu prostředníkovi mezi dcerou a matkou. Každá z těch čtyř ústředních postav měla nějakou bolest na srdci a v pozadí celého tohoto lidského dramatu byla možná jen jedna osoba, která o tom zjevně vůbec nevěděla a jak už tady někdo píše, celý ten smutný propletenec byl důsledkem minulých rozhodnutí. Asghara Farahadiho neznám, ale po tomhle filmu se to budu snažit určitě napravit. Já vlastně nevidím důvod, proč nedat pětihvězdu. (06.02.2014)

Přiznám se, že jsem dost dobře nepochopil tvůrce v jejich šíleném dramatu, i když jsem si tu spletitou ságu pouštěl po kapkách (asi na šest dílů, a některé jsem si musel i opakovat). Hlavní ženskou postavu zobrazuje Marie, která působí celkově nevyrovnaným, hysterickým, nervově labilním až psychotickým dojmem, co se výchovy dětí týče, chystající se po třetí provdat. Nepochopil jsem její třetí těhotenství, protože podle všeho to s dětmi vůbec neuměla, nesnášela je a při těhotenství hulila, jak komín za průmyslové revioluce. Její stálá pozice, scéna u otevřeného okna s cigaretou v ruce, byla děsná. Svého nového přítele získá tím, že rozvrátí jeho manželství a jeho manželka následkem toho spáchá sebevraždu, požitím pracího prostředku??!!!!??!!! Nezemře ovšem, nýbrž zůstane po dobu osmi měsíců v komatu . V této situaci za Marií přijede její druhý manžel Ahmed, aby formálně dokončili rozvod. Zjistí, že jeho nejstarší a nevlastní dcera nechodí domů a nebaví se z vlastní matkou. V domě dál potká syna milence exmanželky a pak ještě mladší dceru., se kterými má jeho ex neustálé problémy a šílené výstupy. No nakonec Ahmed domluví nevlastní dceři ta se smíří se svou matkou a s tou se rozejde její nový milenec???!!!! Ten skončí s krabicí voňavek na pokoji své ženy, kde se najednou rozpomene, že to je jeho žena a chce jí pomoct. Ahmed odjíždí a ani pes po něm neštěkne:-) (09.02.2014)

Dlouhé doznívání Rozchodu Nadera a Simin. Příběhová výstavba Minulosti, s příliš pečlivě odkrývanou historií propletených vztahů, nedokáže zakrýt, že Farhadi myslel předně na to, aby měl diváka neustále čím překvapovat. Postavy kvůli tomu nutí k vyhroceným činům, jejichž melodramatický nádech dost ztěžuje vnímání filmu jako utlumeného psychologického dramatu. Výsledkem je nepřesvědčivé vyjádření známé poučky „minulosti neutečeš“ (v nejvýstižnější metafoře filmu, bohužel použité hned v úvodu, jsou minulostí dešťové kapky na čelním skle automobilu, rovněž bránící ve výhledu a v cestě vpřed). Nejen nepřesvědčivé, ale navíc parazitující na utrpení postav, zejména Marie (příjemně civilní Bérénice Bejo), jejíž život uvízl mezi dvěma muži. Nešťastní jsou ale také všichni kolem ní, snažící se mezi sebou urputně navázat zpřetrhaná pouta, zatímco se divák snaží zorientovat v tom, kdo je vlastně čí vlastní/nevlastní otec/matka/dcera/syn. Pokud se budu chtít dojímat nad osudy nešťastných lidí, můžu si rovnou pustit plnokrevné melodrama, které nepředstírá důležitost a jde k emocionálnímu jádru přímo. 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Radko, ScarPoul (07.05.2014)