Minulost

Bezvadně vystavěné vztahové drama, kde nebylo až tolik nervy drásajících momentů, dokonce by se dalo říct, že celý ten spletitý lidský uzel různých nedorozumění celkem volně plynul, ale já chytla hned na první zážeh a nepustila ho až do konce, který jsem sledovala téměř v hypnotickém zanícení. Samirova záda musí mít vzadu propálené dvě díry jak jsem ho svýma očima otáčela, aby se vrátil. Ano, to je ten, který měl být šťastný, ale z mnoha důvodů to nešlo a Marie, ta silně nevyrovnaná žena mu to rozhodně neulehčovala. Sama měla dost starostí nejen se sebou a svými pocity, ale i s dcerou Luci, která v sobě nosila velmi těžké břímě s kterým se nakonec dokázala svěřit pouze Ahmedovi, jedinému fungujícímu prostředníkovi mezi dcerou a matkou. Každá z těch čtyř ústředních postav měla nějakou bolest na srdci a v pozadí celého tohoto lidského dramatu byla možná jen jedna osoba, která o tom zjevně vůbec nevěděla a jak už tady někdo píše, celý ten smutný propletenec byl důsledkem minulých rozhodnutí. Asghara Farahadiho neznám, ale po tomhle filmu se to budu snažit určitě napravit. Já vlastně nevidím důvod, proč nedat pětihvězdu. (06.02.2014)

Tak toto mi moc nesadlo. Solídny námet totálne utopený v banálnych dialógoch, banálnych situáciách, čudnom jednaní postáv a úmornom naťahovaní deja. Chcelo by to riadne prekopať scenár, ale od základu, aby z toho pôvodného nezostal ani kameň na kameni. A to radšej nehovorím o tom, že mi postavy, až na Ahmada, boli totálne nesympatické, takže o vytváraní si nejakého vzťahu k nim a spoločnom prežívaní nemohlo byť ani reči. Proste Mária bola nevycválaná kravka, to je celé. 40/100 (01.12.2016)

Málokdo (pokud vůbec kdo) umí v současné kinematografii civilně zachytit spletitost, složitost a s tím spojenou nejednoznačnost mezilidských vztahů tak jako právě Farhadi. Svým postavám vstupuje "dokumentárně" do života jen na určité období, aniž by vysvětloval co bylo a co bude. Zarytě se vyhýbá vyřčení nevyřčeného či nabídnutí (roz)řešení. I přesto (či právě proto) se umí dostat postavám pod kůži způsobem nevídaným. Přijde, zachytí, zdrtí a zase odejde. Největší (a ostatně i jediné) zklamání je, že se Farhadi snaží, ať již cíleně či mimoděk, o takové intimnější navázání na Rozchod Nadera a Simin. Ostatně tohle by klidně z fleku mohlo být volné pokračování "po letech". Stačilo by vyjít ze situace, že Simin s dcerou na západ odešly... (19.10.2013)

Čo Farhadimu nemožno uprieť je jeho cit pre vykreslenie postáv. Vystačí si takmer bez dramatickej situácie a na čom stavia príbeh sú slová, slová a ešte raz slová. Tá kráska z Artistu tu hrá rozpoltenú ženu snažiacu vyriešiť svoju súčasnú životnú situáciu. Výborný herecký výkon Aliho Mosaffa ako človeka, čo sa snaží udržať všetko pokope a vychádza z celého príbehu ako ten povestný kladný hrdina, čo dá do chodu veci, ktoré môžu skončiť buť katastrofou, alebo dobre, ale bez rozdielu na to, uvedie veci do pohybu a jeho skutkami sú determinovaný všetci zúčastnený. Výborne vypointovaný príbeh, ktorý v konečnom dôsledku nemá žiadnu výraznú chybu až možno na to, že Separation bolo predsa len prvé. Rovnako aj tu máme otvorený koniec a je len na nás akosi to v hlave uzatvoríme. Veľké plus totiž spočíva v tom, že Farhadi svoje postavy nesúdi a len nám ukazuje ako sa snažia z problémom popasovať, aj keď možno spravia na ceste viacej chýb. Rozhodne stojí za videnie. (23.12.2013)

Výborné vztahové drama o čtyřech hlavních postavách a o důsledcích minulých rozhodnutí. Rozchod Nadera a Simin byl pro středoevropského diváka v lecčems zajímavější a exotičtější, Le Passé o tuhle nadstavbu přichází - zdejší postavy se chovají typicky "evropsky". Ovšem o to lehčí je se do nich vcítit a chápat, jaké útrapy a morální nejistoty asi právě prožívají. (24.10.2013)