Režie:
Harujasu NogučiObsahy(1)
Vědecká expedice objeví na jednom z tropických ostrovů v jižním Pacifiku ještěra, kterého místní domorodci uctívají jako božstvo. Zemětřesení jednoho dne odkryje sluj a v ní ještěří mláďata. Domorodci varují vetřelce, aby je nechali tam, kde jsou. Ti však nedbají rad a odvážejí je do zoo v Japonsku. Rozzuřená matka mláďat se vydá hledat své potomky a ničí při tom vše, co jí stojí v cestě... (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (153)
Přiznám se, že na Gappě jsem jako díte ulítával. Když se na ni dnes zpětně dívám, beru ji spíše jako příjemnou komedii s předpotopními efekty než spektakulární sci-fi podívanou, což je jen a jen dobře. Pokud se totiž divák upne na dobu, ve které snímek vznikl, může si užít nevšední romantickou komedii, kdy rodinka potvor z hlubin moře rozmačká pár papundeklových lodiček, městeček a lidiček, aby došla svého štěstí. 70% ()
Sice svým způsobem kopie Gojiry, ale v tomto případě u mě plagiát na plné čáře válcuje originál. Gappa je super. Možná za to může faktr, že jsem to jako malý smrad viděl v kině v rámci školní návštěvy (tak mě u sledování napadlo, jestli i dneska školáky berou na projekce podobných béčkových braků), ale i teď po mnoha letech, kdy jsem dal Gojiru a Gappu během několika dní, s klidem řeknu, že Gappa Gojiru poráží v mnoha ohledech - děj, masky, demoliční procházky městem, slza na Gappině tváři, i ta závěrečná katarze. Srdcová záležitost. ()
Realisticky zhodnotit Gappu by znamenalo rozhodovat se mezi 1 hvězdičkou a odpadem a nejspíš by zvítězila kategorie odpad. Je to film neuvěřitelně naivní a hloupoučký, už v době svého vzniku technicky zastaralý. Jenže svou nezastupitelnou roli v mém hodnocení a určitě i v hodnocení ostatních hraje nostalgie. Gappa byla prvním filmem, který jsem v kině shlédl jako malý kluk a byl jsem z něj jednoznačně unešený. Těch příšer jsem se nesmírně bál a nekvalitní triky mě tehdy šokovaly. V 70. letech byla Gappa u nás velice populární, v kinech prošla třikrát, pokaždé za velkého zájmu. Nabídka v daném žánru byla holt strašně chudičká. Dnes už je to jen součást filmové historie, zajímavá pouze pro sběratele žánru a fanoušky filmové historie. Celkový dojem s ohledem na nostalgii: 30 %. ()
Film nelze srovnávat s dnešními filmy. Jde o úplně jiné měřítko hodnocení, jelikož v daném roce nemohli být efekty a triky jako dnes. Jinak nějak obzvášt' neoslní příběh, ale jako celek to fungovalo dobře a jako malý jsem to hltal stejně jako Godzillu, i když ta mi přirostla k srdci více. 60% ()
Gappa je dnes skôr humornou "podívanou", než serióznym filmom. Aj keď chcela byť (a vo svojej dobe asi bola) hororom o monštrách s morálnym ponaučením. Pozrela som si Gappu znova asi po 20-tich rokoch, ale okrem pobavených komentárov mi pri nej nič svetoborné nenapadlo. Priepasť rokov sa v tomto prípade nedá prekonať. Heslo znie: "Nezabíjajte monštrá, veď sú to tiež len ľudia". Tešia sa na svoje dieťa, pri stretnutí ho potľapkávajú, túlia si ho k hrudi a dokonca plačú. Od efektov, cez scenár, dialógy, hercov, až po "domorodého" chlapca namazaného boxom na topánky je to jedna veľká bieda. Ale v roku 1967 to v Japonsku mohla byť senzácia - kto vie, či sa úvodná pieseň (Gappaaa, Gappaaa:-) či záverečná (Sayonara Gappa:-) neumiestnili v rebríčkoch hitparád. Pikoška na záver - videla som Gappu ako malé dieťa na amfiteátri a asi ma dosť vzrušila, pretože viem, že v škole na výtvarnej výchove som potom nakreslila loď a dve veľké svetlá vynorujúce sa vedľa nej :-) To bola zároveň po celé tie roky jediná spomienka, ktorá mi z filmu zostala. ()
Zajímavosti (2)
- Několik převážně destrukčních scén z Gappy bylo použito v epizodě "Meltdown" (Roztavení) kultovního britského seriálu Červený Trpaslík. (Shaqualyck)
Reklama