Gappa

Gappa je dnes skôr humornou "podívanou", než serióznym filmom. Aj keď chcela byť (a vo svojej dobe asi bola) hororom o monštrách s morálnym ponaučením. Pozrela som si Gappu znova asi po 20-tich rokoch, ale okrem pobavených komentárov mi pri nej nič svetoborné nenapadlo. Priepasť rokov sa v tomto prípade nedá prekonať. Heslo znie: "Nezabíjajte monštrá, veď sú to tiež len ľudia". Tešia sa na svoje dieťa, pri stretnutí ho potľapkávajú, túlia si ho k hrudi a dokonca plačú. Od efektov, cez scenár, dialógy, hercov, až po "domorodého" chlapca namazaného boxom na topánky je to jedna veľká bieda. Ale v roku 1967 to v Japonsku mohla byť senzácia - kto vie, či sa úvodná pieseň (Gappaaa, Gappaaa:-) či záverečná (Sayonara Gappa:-) neumiestnili v rebríčkoch hitparád. Pikoška na záver - videla som Gappu ako malé dieťa na amfiteátri a asi ma dosť vzrušila, pretože viem, že v škole na výtvarnej výchove som potom nakreslila loď a dve veľké svetlá vynorujúce sa vedľa nej :-) To bola zároveň po celé tie roky jediná spomienka, ktorá mi z filmu zostala. (08.06.2006)

On je to vlastně takový milý rodinný film. Vyděšené mládě je odvlečeno pohunky zlého pracháče, který chce pro svou novou ZOO nějaký exotický trhák. Krátce na to začne ono ptakoještěří pachole pociťovat intenzivní separační úzkost. A rodiče jeho volání neponechají bez odezvy... Nebojí se přitom ani lidské vypočítavosti, ani tanků nebo raket. Počínají si zcela suverénně jak na souši, tak i ve vodě a ve vzduchu. A pod nohy se zrovna moc nekoukají, takže katastrofa na sebe nenechá dlouho čekat. Triky jsou na úrovni modelářského kroužku, herci hrají otřesně, zdaleka nejlepší výkony podávají zmínění papundekloví ptakoještěři. Přesto má film něco do sebe. Kupříkladu jistě obstojí coby vyprávěnka o tom, jak trávili volný čas vzdálení pra-pra-příbuzní naštvaného zlobidla jménem Godzilla. P.S.: oficiální text distributora lže (anebo někdo něco zase špatně přeložil). (05.04.2011)

Gappa, aneb rádoby velkofilm z šedesátých let po japonsku. Jistě, je to kravina až na půdu. Chápu, že někdo může mít z toho, jak je tenhle snímek blbý, pomyslné orgasmy, ale Gappa nenabízí nic ani na intelektuální ani na zábavové rovině, hudba je velice mizivá a nevýrazná, herci strašní a spíše mi připomněli kvalitu na pomezí domácího videa a soukromého divadla pana Burnse. Jasně že to může být kult, či dokonce průkopník žánru, ale popravdě žánru, který je mi protivnější než latinskoamerická telenovela se slasher hororem a teenagereskou komedií dohromady. Závěr nasadil filmu korunku i s jablkem. Byl tak srdcebolný, že jsem si raději dával každých pět vteřin pauzu, abych to rozdýchal. Já ale mám rád béčka, ne že ne, ale gappí rodiče s malým gappátkem (kteří snad měly připomínat griffiny), byli buď nudní nebo....chtěl jsem říct směšní, ale ono to k smíchu opravdu nebylo... (12.05.2006)

Bohužel... Některé filmy staršího data mají v sobě cosi kouzelného... I tento film cosi kouzelného v sobě má, ale je tam toho opravdu stráááášně málo... Nejúžasnější scéna je jak Gappy likvidují město svým ohnivým dechem a obřím vzrůstem... Jinak opravdu film nabízí strašně málo... Jako velmi úsměvné příjdou scény létajících Gapp a nebo jejich vynoření.. Ale jinak opravdu fanouškem tohoto filmu být nemohu. Narozdíl od jiných historických kousků mě Gappa pobavila pramálo. Jde o pokus o opravdu katastroficko hororvý scifi film v době kdy efekty byli opravdu slabé a na můj vkus je pokusu o tyto zvláštní efekty ve filmu příliš. Celkem dojemný je konec, který ale film po tak slabém průběhu nemůže zachránit.. (10.02.2009)

Nostalgie....první film na který jsem šel jako malý prcek s tátou poprvé do kina...prostě taková moje první pánská jízda, protože po filmu jsme šli ještě do 'baru' na sodovku...takovou tu komunistickou klasiku - svítivě žlutou :-) Po letech jsem se opět koukl a neměl jsem to dělat...nostalgie je jedna věc, ale že to je strašně příšerné je jasná věc. I K. Zeman mnohem dříve to zvládl mnohem lépe. Jednu hvězdu beru zpět a i 2 jsou víc než dost. (09.12.2012)