Obsahy(1)
Nejrespektovanější kuchař u nás několik let napravoval české hospody v televizním hitu Ano, šéfe! a naučil diváky správně grilovat v pořadu Šéf na grilu. Správný kuchař musí nejdříve zvládnout základní řemeslné znalosti – a zábavná kulinářská podívaná Vařte jako šéf! je plná praktických rad, které pozvednou vaše kuchařské schopnosti. Dostanete v ní tipy na suroviny, techniku i recepty, které vás pasují na opravdové kuchaře. Během šesti dílů zaměřených na vejce, polévky, omáčky, úpravy masa, lehká jídla, gril a saláty, ryby a těstoviny dostanou tři mladí kuchařští učni – a s nimi i vy – od Zdeňka Pohlreicha užitečně informace o základech řemesla, surovinách a správné technice vaření. Nenechte si proto ujít jedinečnou novou kuchařskou show a povzneste spolu se Zdeňkem Pohlreichem své kuchařské schopnosti na umění! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (68)
Zdeňka mám rád, ale zde, kde se snaží učit, a kuchaříci se ho ptají na různé otázky, tak jak to mají obě strany ve scénáři a je na ně milý, semtam něco vysvětlí rozhodně není to, co jsem očekával. Tento pořad se bohužel nepovedl, radši jsem si šel lehnout, než koukat na něco co mě nebaví. To, že zde hraje hlavní roli Zdeněk nemusí nutně znamenat to, že bude stejně perlit jako při natáčení skvělého Ano, šéfe. ()
Zdenda radí a nezklame. Může vykládat a krájet/sekat/potírat/míchat cokoliv a stejně člověk dostane solidní chuť. Pohlreich to prostě má v sobě, ačkoliv si ho divák samozřejmě oblíbil primárně coby chlapíka s neuhlazeným slovníkem, jak brečí nad retro oblohou a fritovací kulturou. Tady nevštěpuje základy pro kvalitní fungování podniku, ale jednoduše naznačuje, že rozvařené špagety nebo vysušený losos nejsou tím, co by mělo omámit strávníky. ()
Příjemný, užitečný a esteticky vydařený pořad o vaření, který se snaží tuto činnost diváky alespoň v základech naučit, nejde zde - jako v případě mnoha jiných kulinářských pořadů - o pouhé předvedení receptu (i když v několika případech jsem tady nabyl taky takového dojmu). Pomocní kuchtíci / učni mi nijak zvlášť nevadili, jen se mi občas nelíbilo jejich (zřejmě hrané) nadmíru servilní chování a pochlebování Pohlreichovi, o jehož kulinářských schopnostech netřeba pochybovat. ()
Samouci kuchtíci a patlalové mýho ražení se dozvědí něco málo zajímavýho, ale jinak je to nic moc. Zděnda je už nějakej vyčpělej, recykluje i starý vtipy a vůbec mi přijde, že ho to moc nebaví. Strašný jsou ti tři retardi, kteří jen tak občas něco nervózně žblebtnou a hlavně strašně lezou Pohlreichovi do prdele. ()
Ale ano, tři pologramotné čtvrtvařečky a jejich servilní žvásty a orgastické výkřiky u vejce, které je sice ztracené, ale přesto je vidět na kulajdách a jiných srajdách. Přeze všechno si myslím, že averze jistého gurmána a seržanta Kulyka k šéfovi, pramení už ve výše zmíněné pochutině, neboť je nesmírně zhrzen, že se poblífka nejmenuje Kulykajda, Kuldo, ty jsi pomsta sama a neodpouštíš. Znám i tvou nechuť žrát menu ve 4D, ale, kurva, je to lepší, než smažák obalený ve špatně prokátrovaném písku, politý půl litrem salmonely, pravda, přehledně nablitý na talíř z RaJe. Takže, jasně, Zdenda je Měchačka prapodivná, utíkající za kopečky v nepochopitelný rok a klasický předrevoluční vekslák se žrádlem, rozuměj, zloděj, tak jak je z dob socialismu známe, jedna verbež zelinářů, řezníků a jiných kokotích hlav, nic sympatickýho. Je to vlastně jen velká reklama a sebeprezentace... ale vést polemiku, jestli bujón z kostky, nebo poctivě a přitom snadno, je asi zbytečné, vítěz je jasně daný. Pořad má tedy pořád svůj řád a kdejaký neřád se leda může chytit za vyschlé varle, když sype mrtvého muže na flaksu a hlásá něco o gastronomii, takové hajzly bych nepustil do kuchyně ani v Bergen-Belsenu. Nicméně kolik lidí, tolik chutí...každopádně Zdenda klidně na Hrad, neboť u nás je již zavařeno a provařeno vše, takže by mohlo být pouze lépe. ()
Reklama