Ghost in the Shell

Částečný zásah. Zpoza každého rohu na mě pomrkává starý dobrý Blade Runner a proto se nemůžu shodnout na proklamované nejsilnější stránce GitS: Originalitě. Ano, doba udělala své a elaborovaný materiál už byl mezitím hned několikrát protočen a upečen na několik způsobů, ale než samotné podávané poselství a filozofie mi nesedl styl. Zpočátku vás totiž scénář nešetří a zahlcuje informacemi, které nemáte možnost interpretovat, ale minimálně si užíváte slušnou dávku povedené akce. Intermezzo uprostřed pro jistotu vykolejí z jakékoliv psychologie a i nepříjemně ubere na pohybu, aby poté konec všechno neuchopitelně vychrlil, přičemž tuplem tak nečinil strukturovaně a už vůbec ne úderně, protože celá pravda je, inu, nečekaně antiklimaticky jednoduchá. Před jakýmkoliv druhem výpadku to vše drží mistrně navozená atmosféra; není to úplně kresbou, která na svůj věk má stále silnou kyberpunkovou moc, ale spíš díky esoterické hudbě smíchané s místy pomalu se vlečícími scenériemi distopické metropole navozuje depku i za naprosto slunečného dne. Tato komorní paralela mi právě Blade Runnera připomněla nejvíce, ale oproti němu GitS mi žádný finální knockout ani zdaleka nedoručil. Vzdávám hold a respekt jednomu z prvních průkopníků kybernetického sci-fi (minimálně na poli anime), ale aktuálně je to pro mě spíše milý náhled do minulosti než plnohodnotná jízda. Slabší 4* The net is vast and infinite. (18.08.2017)

Těžko říci, jak v souvislosti s dalšími díly a seriálem, po prvním filmu však na mě Ghost in the Shell působí dojmem, že se snaží vypadat chytřejší a komplikovanější, než ve skutečnosti je. Nejpůsobivější na celém filmu byla nejklidnější část ke konci první půlky, kdy se dal prostor skvělé hudbě Kenjiho Kawaie s tradičními japonskými sbory a bubny. Ta část se mě dotkla daleko více, než nekonečné monology a hovory, které předcházely a následovaly a řešily sci-fi tématiku, která mi nepřijde nijak objevná a více mě bavila třeba v Andrew - člen naší rodiny. Dusná atmosféra a depresivní styl animace Kōkaku kidōtai však tvoří společně s hudbou páteř zážitku. Tyto kvality pak dávají téměř zapomenout na to, že jsem první půlku tápal, kdo je kdo, o co vlastně jde a zda mi to stojí vůbec za to. Snad budu po dalších filmech série chytřejší. (22.12.2011)

Čtyři hvězdičky, ale těsně. Od skvostu Mamoru Oshiho jsem si sliboval mnohem, mnohem víc. Dočkal jsem se pro mne dost nepříjemného a nepříjemného vizuálního zobrazení a příběhu, který mne moc nezaujal (ale trochu ano). Na druhé straně tohle všechno vyvažuje hudba Kenjiho Kawaie, kterého jsem objevil teprve nedávno. (07.11.2006)

Podle zdejších komentářů by mě zajímalo, co všechno si dotyční představují pod pojmem filozofie a jestli třeba tuší, že existuje něco jako "Kritika čistého rozumu". Dále by mě zajímalo, co si představují pod pojmem "hlubokomyslný". Jestli iluzi tvořenou množstvím řečí a myšlenek, které mozek nedokáže tak rychle vstřebat, nebo třeba zážitek, který se bez jediného slova dokáže dotknout těch nejhlubších myšlenek, které v sobě člověk chová. Tohle anime spadá spíš do té první kategorie. Přemítání o duši ve stroji mě nechalo celkem chladným v "Blade Runnerovi" a nechává i tady. Cyberpunk také není moje krevní skupina, ale narozdíl od "Akiry" má tohle daleko stravitelnější příběh a opravdu krásnou atmosféru, ke které to hloubání nakonec tvořilo celkem harmonický a stylový kontrapunkt. PS: Jako jeden z filmů bych tohle doporučil i těm, kteří si stále myslí, že "Matrix" je ryzí originál. (20.01.2006)

Je to vydarená animovaná akčná sci-fi dráma. Má výborný príbeh oodohrávajúci sa v blízkej búducnosti, keď je svet prepojený rozsiahlou počítačovou sieťou a ľudia si vylepšujú svoje schopnosti pomocou umelých orgánov, pričom tieto výhody samozrejme využíva aj nebezpečný typ zločincov, hackerov a preto bola zriadená aj špeciálna policajná jednotka. Práve im robí problémy mimoriadne schopný hacker, bábkar, ktorý sa dokáže dostať do myslí nevinných a ovládať ich, ale dvojica schopných agentov urobí všetko preto, aby ho zastavila. Spracovanie sa mi páči, ale k dokonalosti tomu ešte trochu chýba. Najviac ma mrzí, že mi to schémou prišlo skôr ako epizóda televízneho seriálu, chýba mi tu plnohodnotný úvod, prakticky aj záver, no hlavne lepšie zoznámenie s postavami, za čo môže aj tá až príliš krátka dĺžka. Ale inak môžem len chváliť, dej je po celý čas skvelo zvládnutý, obsahuje plno zaujímavých prvkov a skvelých nápadov, sadla mi chémia medzi dvojicou hlavných postáv a hlavne to celé pôsobí tak inteligentne, pomerne originálne a dokonca aj celkom filozoficky, takže k plnému pochopeniu je potrebné sa aj sústrediť. A navyše sa to nesie v perfektnej, v až takej temnej a hypnotickej atmosfére, ktorá sa postará o pár veľmi pôsobivých sekvencií, hlavne tá hudobná v stredne fáze, ktorá síce pôsobí trochu samoúčelne, ale s tým nemám žiadny problém, keďže sa mi dosť páči. Akcie je tu priemerné množstvo a som s ňou spokojný. Nájde sa tu pár dlhších akčných sekvencií tvoriach prevažne prestrelky, ale poteší aj nejaká tá naháňačka alebo súboj, pričom všetko je to veľmi dobre natočené, nápadité a aj dostatočne krvavé, takže sa na to pozerá skutočne dobre. Veľkým plusom sú aj postavy, síce ako som spomínal, chcelo by to trochu lepšie zoznámenie s nimi, ale aj tak mi obzvlášť hlavná hrdinka a jej partner veľmi sadli a nesklame ani tých pár výraznejších vedľajších postáv. Jedine by som uvítal lepšieho záporáka, ale o toho tu zase až tak moc nejde. Pri animácii už síce vidno čiastočnú zastaranosť, ale aj tak mi tento štýl vyhovuje a navyše mi pre tento žáner a atmosféru príde aj najvhodnejší. A veľkým plusom je aj hudba, tá sa veľmi vydarila. Takže skutočne škoda iba tej krátkej dĺžky, ktorá mi neumožňuje hodnotiť lepšie, ale aj tak je Ghost in the shell zaslúžený kult, ktorým sa inšpirovali aj ďalšie filmy a jeden zo základných kameňov cyberpunku. 79% (01.07.2014)