Tenshi no tamago

Nejvíc na tomto roztomile smutném animáči potěší řemeslná propracovanost animace, která působí jako neustále se měnící surrealistický obraz. Klidné vodní hladiny, ponuré město, bizarní budovy a naprosté minimum postav a dialogů vytvářejí pro tento film zcela typickou atmosféru. Celý příběh vás provází zvědavost a chcete zjistit, co obsahuje vajíčko, o které se tak obezřetně stará malá holčička, či kdo jsou rybáři snažící se marně ulovit stínové ryby. Pokud ovšem očekáváte, že se dočkáte konkrétních odpovědí... nedočkáte se. Celkový dojem a pointu si musíte vytvořit sami. (03.05.2011)

Vizuálně nádherné, ale jinak to je bída. Film utíká tak pomalu a jednotlivé záběry trvají tak dlouho, že jsem si někdy myslel, že se přehrávač zasekl nebo moje oči zamrzly. Příběh je nejasný - ze začátku mě ještě bavilo se namáhat, ale po únavném a zdlouhavém soustředění jsem to vzdal. Dokoukal jsem to, ale se zatnutými zuby a uschlou slinou v koutku. Oči naběhlé soustředěním, ale je to utrpení. Jako meditační klip na 10 minut by to bylo nádherné, ale sledovat 71 minut nudu, se nedá. (19.10.2013)

Mystická a magická pouť světem, jenž přestává existovat, avšak možná pro něj existuje šance, lék na jeho chorobu. Chorobu, která pořád přetrvává - úporná a nekonečná snaha přízračných rybářů honících se za stíny ryb, které už dávno neexistují. Je to přece jejich posláním. Stejnak jako je posláním dívky péče o onu poslední možnou cestu k vykoupení. Má i poutník nějaký úkol, nebo je jen náhodným prvkem ve spleti osudu? Celým dílem se proplétá fascinace vodou, která je schopna měnit podobu světa. Ať svou životodárnou silou, či jen optickým klamem. Nestačí pouze sledovat, ale také naslouchat, cítit a možná i věřit. (28.09.2011)

Jedna z nejdokonalejších souher obrazu a zvuku, která vytváří atmosféru, která dokáže být nádherná a nesmírně těžká zároveň, kresba vzývá všechny představy o prolnutí gotických vizí s technologickou renesancí (což je zcela jistě hrozně, ale hrozně debilní popis, ale ploutvi neporučíš). Celému dojmu hrozně pomáhají tři věci, tou první je doba vzniku, díky které má animace naprosto úžasnou patinu špinavosti, tou druhou je minimum dialogů, které jsou ovšem všechny důležité a podtrhující atmosféru a dávají jí auru filosofična (nutno říct, že funkčního) a konečně je to délka, která není zas tak dlouhá a díky tomu nemůže tahle vysoce atmosferická záležitost nenudit a roztáhnout křídla. PS: tohle je prokletý film, vidět ho chci snad víc jak rok a tak dlouho se mi i válí na pevném disku, jenže.. Když si ho pustím poprvé, při bouřce, vypadne elektrika, takže baterka notebooku mi vypoví službu za devět a půl nanosekundy, pak se mi brutálně zaviruje počítač, nebo mi onemocní pes... Snad sedmkrát mi něco sledování překazilo... Ale teď... Ten pocit, že jsem to konečně viděl je kurevsky dobrej, krleš. (16.07.2014)

Slovem těžko uchopitelná 70ti minutová metafora, těžící z neuvěřitelně "vodní" hudby a (na rok 85) krásné animace. Každý toto anime o vajíčku pochopí asi jinak:)). Prostě Oshîho láska k temné neutěšené atmosféře, pocit podchlazení a existenciální snová onanie "Am I dreaming of a butterfly or am I the butterfly's dream?" (03.12.2006)