Omar

Režisér Omara, dvaapadesátiletý Hany Abu-Assad proslavený ceněným thrillerem Ráj hned teď (Paradise Now, 2005), sám otevřeně přiznává, že své nejnovější dílo chápe jakou součást boje za palestinskou emancipaci. Tuto funkci nakonec snímek naplňuje už z produkčního hlediska, neboť se jedná o vůbec první celovečerní film, jehož výroba i financování byly v čistě palestinských rukou3. Tato skutečnost zřejmě přispěla k tomu, že oproti předchozím palestinským snímkům vzniklým skrze složité koprodukce s evropskými zeměmi, má Omar mnohem více společného se svojskou poetikou arabských kinematografií. Právě způsobem, jakým Omar do globalizovaného festivalového hávu balí konvence arabských vztahových melodramat, je jistě daleko zajímavější, než v recenzích často vyzdvihovaným zprostředkováním palestinského pohledu na blízkovýchodní problematiku. Více v recenzi. (20.12.2013)

Můj první čistokrevný palestinský film a já konstatuji, že jsem byla příjemně překvapená. Tak tohle je jeden z těch povedených studií lidské duše, která se ocitne v tak silně vyhrocené a psychicky náročné situaci, že jsem se takovému vyústění i když byl šokující v konečném důsledku nedivila a dokonce ho i chápala . Fuj, to bylo dilema, vůbec se nedivím vnitřně rozervanému Omarovi, že se zachoval takovým způsobem a to mu bylo ještě navíc vyhrožováno, že si bude přát, aby se vůbec nenarodil, když zklame. To bylo v jeho očích ale asi to nejmenší, co ho trápilo. Láska, přátelství a do toho ta hnusná palestinsko-izraelská zeď. Připadala jsem si, jako bych tam byla osobně (to bych si ovšem neodpustila trochu proklepnout Nadiu) s nimi a za to určitě patří dík i kameramanovi. Víte, jak se chytají opice v Africe? Tak tuhle otázku si budu hodně dlouho pamatovat. (15.10.2014)

Film mi doslova vystřelil mozek z hlavy při závěrečné scéně. Netušil jsem ani, kolik emocí Palestina nese sama o sobě jako epická krajina. Příběh protkanou zradou, chutí bojovat, přátelstvím a láskou. Byla to hodně silná káva, kterou divák musí vypít. Emoce se překlápějí ze strany zamilovaného příběhu do útěku o přežití přes beznadějné snůšky lží a zrady. Ode zdi ke zdi. Když lidi moc chodí ode zdi ke zdi, koberec aspoň není tolik sešlapaný uprostřed. Viď? (17.04.2017)

Čekal jsem konec mnohem dřív, a tak i závěr lze označit za překvapivý. Solidně rozehrané drama patrně z ryzí současnosti (první auto ve filmu je Škoda Octavia :-)), u něhož jsem se ani chvilku nenudil. Na roli Nadji bych vybral víc sexy herečky a trochu si pohrál s detaily (pronásledovaný Omar po několika minutách běhu "o život" asi těžko za rohem nasadí nezadýchaný výraz atd. atd.). Kdyby každý americký thriller byl takhle zajímavý, jsem příznivcem jejich tvorby a na produkty od Film Europe zvysoka kašlu. Cinema Mundi, 2014. (27.02.2014)

Pozoruhodný film z Palestíny. Technicky na úrovni, výpoveďou o panujúcich pomeroch autentický, hereckými výkonmi brilantný. Filmu vlastne vyčítam iba dva nedostatky. Predovšetkým by tvorcovia nemali predpokladať, že diváci na celom svete sú dokonale oboznámení so všetkými peripetiami po ktorých si vinie izraelsko-arabský konflikt prerušovaný krátkymi obdobiami zdanlivého mieru. Dosť dlho mi trvalo, než som sa zorientoval kto je kto a kde sa práve nachádza. A druhá výčitka smeruje k malej objektívnosti. Aj keď je film palestínsky, nemal by chvíľami nadobúdať charakter palestínskej oslobodeneckej agitky. (12.11.2014)