Režie:
Robert AldrichScénář:
A.I. BezzeridesKamera:
Ernest LaszloHudba:
Frank De VolHrají:
Ralph Meeker, Albert Dekker, Paul Stewart, Juano Hernandez, Wesley Addy, Marian Carr, Marjorie Bennett, Mort Marshall, Cloris Leachman, Robert Cornthwaite (více)Obsahy(1)
Drsňák Mike Hammer (Ralph Meeker), losangelské súkromné očko, jednej noci zvezie Christinu Bailey (Cloris Leachman), vystrašenú mladú ženu, ktorá bežala po ceste. No Mikovo auto je vytlačené z cesty neviditeľným gangsterom, vyvlečú ho z auta a Christinu mučia, no žiadne informácie z nej nedostanú. Tak gangstri oboch vložia naspäť do auta a zhodia ich z útesu. Hammer sa preberá v nemocnici. Velda (Maxine Cooper), jeho sekretárka, mu oznámi, že Christina je mŕtva a Pat (Wesley Addy), Mikov priateľ policajt, mu radí zostať mimo tohto prípadu, no Mike si myslí, že by to mohol byť veľký prípad (znamenajúci preňho veľké peniaze), pretože je do toho zapletená FBI. Mike, Velda a Nick (Nick Dennis), Mikov kamarát automechanik, začnú vyšetrovanie v nádeji, že zistia, prečo bola Christina zavraždená... (matriosa)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Dosti atypický noir, který postrádá řadu žánrových atributů. Třeba zde chybí osudová tíha nad postavami, zdá se totiž, že hlavní hrdina (nehorázně sexistický prase, mimochodem, který by potřebovalo nakopnout, až by se z něj stalo Apollo 18) vzešel čistě z drsný detektivní školy a nic mu nehrozí. Počíná si jak nějaký komiksový avatar. Přesto se v Kiss Me Deadly srocuje všech šest základních podmětů filmu-noir. Dělí se na tři sociologické a tři umělecké. Mezi sociologické patří nový realismus uměleckého ztvárnění násilí, ovlivněný zkušeností druhé světové války, nárůst kriminality v Americe a popularizace psychoanalýzy. Mezi umělecké pak americký román drsné školy, evropský film (německý expresionismus, francouzský poetický realismus, Hitchcockova anglická špionážní melodramata) a hollywoodské žánry oblíbené v třicátých letech (horory Universalu, gangsterky Warner Brothers a klasické detektivky produkované převážně Foxem). ()
Sympatická noirová chuťovka, které kromě spousty krásných slečen kraluje Ralph Meeker jako řádně drsný a za pravdou jako buldozer se řítící Mike Hammer. Malé mínus má snímek u mě pouze za podivně přestřelený konec, který sice odpovídá dobové atmosféře v USA, ale zde působí jako z úplně jiného druhu filmů. Silné 4*. ()
Hrdina s vizáží nadopovaného Kevina Costnera kosící nepřátele jako na běžícím pásu, Tarantinův brakový kufřík, Spielbergova zářící Archa, psychicky labilní a polonahé blondýny, černovláska s očima jak moje bývalá a italské komediální motoristické vsuvky. Kašlete na ty kvanta scénáristických oslích můstků, protože tohle je černá pecka, která musí dostat každého, kdo má aspoň kousek ďábla v těle. ()
Po parádnom úvode som trochu vychladol. Nebavila ma hlavná postava a ani baby neboli tie pravé femme fatale. Príbeh ma príliš nebral. Od otvorenia skrinky a odhalením what´s ago to však nabralo neuveriteľné grády, každom scénou to bolo lepšie a lepšie a korunu tomu nasadilo úžasné finále. Silných 8/10 ()
,,Zvědavost zabila kočku..." Mě zase téměř zničila závěrečná pointa. V začátku typický noir s drsným soukromým očkem a jeho sekretářkou, která je ,,víc než sekretářka" se postupně proměňuje v brutální pátrání po MacGuffinovi, kde si nebere servítky ani hlavní hrdina, ani padouši (mezi které mimochodem patří i Jack Elam - ten, kterého tak trápila moucha v Tenkrát na západě) a kde každá druhá žena je psychicky labilní. Robert Aldrich se nebál jít do toho naplno a obohatil tak žánr o další chuťovku. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (14)
- Film bol natočený za menej ako tri týždne. (ambron)
-
Aj keď je v titulkoch Victor Saville uvedený ako výkonný producent a režisér Robert Aldrich len ako producent, v skutočnosti mal Aldrich úplnú slobodu pri natáčaní, jeho kontrakt totiž znel, že má úplnú kontrolu nad svojim filmom, z čoho vyplýva, že ho nemohol obmedzovať žiaden zástupca štúdia.
. (beso74)
- Kefauverová komisia, špeciálna jednotka vytvorená v USA na vyšetrovanie organizovaného zločinu, označila tento film v 50. rokoch minulého storočia ako najvážnejšiu hrozbu pre americkú mládež. Práve preto sa režisér filmu Robert Aldrich rozhodol medzi nezávislými filmármi rozbehnúť kampaň za slobodu slova. (beso74)
Reklama