Režie:
Robert AldrichScénář:
A.I. BezzeridesKamera:
Ernest LaszloHudba:
Frank De VolHrají:
Ralph Meeker, Albert Dekker, Paul Stewart, Juano Hernandez, Wesley Addy, Marian Carr, Marjorie Bennett, Mort Marshall, Cloris Leachman, Robert Cornthwaite (více)Obsahy(1)
Drsňák Mike Hammer (Ralph Meeker), losangelské súkromné očko, jednej noci zvezie Christinu Bailey (Cloris Leachman), vystrašenú mladú ženu, ktorá bežala po ceste. No Mikovo auto je vytlačené z cesty neviditeľným gangsterom, vyvlečú ho z auta a Christinu mučia, no žiadne informácie z nej nedostanú. Tak gangstri oboch vložia naspäť do auta a zhodia ich z útesu. Hammer sa preberá v nemocnici. Velda (Maxine Cooper), jeho sekretárka, mu oznámi, že Christina je mŕtva a Pat (Wesley Addy), Mikov priateľ policajt, mu radí zostať mimo tohto prípadu, no Mike si myslí, že by to mohol byť veľký prípad (znamenajúci preňho veľké peniaze), pretože je do toho zapletená FBI. Mike, Velda a Nick (Nick Dennis), Mikov kamarát automechanik, začnú vyšetrovanie v nádeji, že zistia, prečo bola Christina zavraždená... (matriosa)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Vytříbený béčkový noir jako předzvěst Twilight Zone. Filmařsky efektní stylovka s řadou skvělých "ghost town" lokací (x), hlavní hrdina je sympaticky sráč a hulvát, dojem ještě posiluje tajemná hrozba a neurčitý "they" záporák, a pak to krásně atomově apokalyptický finále - nihilismus na max! #Noirvember ()
Velice podivný noir, který se skoro celou dobu tváří jako normální, seriózní věc a nakonec z toho vyleze taková magořina. A taky mi scházela pořádná femme fatale. Nutno ovšem uznat, že film má několik výborných momentů (hlavně oblíbené facky hlavního hrdiny) a taky poslední čtvrthodinu, která byla atmosférou (obsahem už nikoli) naprosto skvělá a nemálo připomínala Hitchcocka. ()
Sympatická noirová chuťovka, které kromě spousty krásných slečen kraluje Ralph Meeker jako řádně drsný a za pravdou jako buldozer se řítící Mike Hammer. Malé mínus má snímek u mě pouze za podivně přestřelený konec, který sice odpovídá dobové atmosféře v USA, ale zde působí jako z úplně jiného druhu filmů. Silné 4*. ()
Jak noirovky nemusím, tak tohle by šlo! Už od první scény napínavý thriller, který nad průměr povyšuje originální scénář a hlavně kamera, která si libuje v netradičních úhlech pohledů (neustále se opakující záběr na boty, šikmé podhledy) - ty někdy dodávají scénám až surrealistický charakter. Postavy jsou sice někdy trochu až moc křiklavé - šilhavý ranař, psychopatická blondýna, sečtělý zloduch - ale nakonec jsem zjistil, že díky nim má tenhle polozapomenutý film ten správný říz. A jako třešnička na dortu - krásně rozmáchlý, démonický závěr. Pro mne perla žánru. ()
Hlavní záporák pošle detektivu Hammerovi auťák. Hammer samozřejmě neotočí klíčkem v zapalování, protože správně předpokládá, že v autě je bomba. Pak ale do auta nasedne a v klidu jede do servisu, kde překvapenému mechanikovi oznámí, že tam je ještě jedna. Ta by ale vybuchla pouze kdyby překročil určitou rychlost... Tento výjev dobře ilustruje, proč, byť jsem fanda noirů, tenhle pro mě nezafungoval úplně dokonale. Detektiv má samozřejmě vědět trochu víc než divák, to je právě to, co nás na sledování kriminálek fascinuje. Jenže Hammer toho ví až podezřele moc a na chudáka diváka se přitom příliš neohlíží. Jen ho vlastně tak nějak neochotně tahá s sebou. Někam přijde, dá někomu do držky, ten mu řekne - úkoly mi dával George. Tak jede za Georgem, kterého zmlátí, aby se dozvěděl, že hlavou všeho je Giuseppe. Tak jede za Giuseppem... Ne, že by tu nebyly pamětihodné momenty, noirové jak se sluší a patří: celý úvod s křehkou ženou na silnici, mučení kleštěmi v intimních partiích, zábavné vedlejší postavy (výbušný automechanik Nick, slizký patolog), tajuplný svítící kufr... Pokud se to bere jako děsivý sen o městě, ve kterém jsou všichni zrádci, mafiáni a vyděrači, funguje to skvěle. Pokud v tom chcete hledat racionalitu, srozumitelnost či jasný příběh, funguje to méně. 3,5* - z lásky k žánru zaokrouhluji nahoru ()
Galerie (56)
Zajímavosti (14)
- Kefauverová komisia, špeciálna jednotka vytvorená v USA na vyšetrovanie organizovaného zločinu, označila tento film v 50. rokoch minulého storočia ako najvážnejšiu hrozbu pre americkú mládež. Práve preto sa režisér filmu Robert Aldrich rozhodol medzi nezávislými filmármi rozbehnúť kampaň za slobodu slova. (beso74)
- Asi v polovici filmu si Mike skontroluje odkazovač a počuje oznam, že počas jeho neprítomnosti mu nikto nevolal. Ako mohol vedieť odkazovač, že nebol doma? To nedokážu ani oveľa modernejšie prístroje. (beso74)
- V literárnej predlohe boli nezákonnou substanciou drogy a nie rádioaktívny odpad a zločineckou organizáciou Mafia a nie komunisti. (beso74)
Reklama