Decibely lásky

Mám rád Discopříběhy, ale přestože se tvůrci od nich distancovali, podobností je dost. Nevěřil jsem tedy zdejšímu hodnocení a podíval se na film, přece nemůže být tak špatný, jak je zde popisováno. Ale byl. Už po několika minutách jsem začal litovat, že jsem se raději nedíval v TV na Supertornádo a těšil jsem se, že po skončení Decibelů budou dávat Turbotarantule na spravení chuti. Pochopil jsem také, proč je zde často zmiňován bývalý fotbalista. Hraje totiž v rámci svých schopností lépe, než mnozí profesionální herci. Těžko bych Decibely označil i za film. Je to spíše taková koláž poslepovaná ze skečů a vstupů postav, které se objevují a odcházejí, tu mluví, jindy zpívají, ale často nevíme proč. Příběh chybí, motivaci postav neznáme a závěr je konstatování, že láska hory přenáší. Děkuji, nikdy více. (18.02.2017)

"Lidi většinou mluví o optimismu, když jsou jednou nohou v prdeli." Nehodlám se účastnit mistrovství světa ve flusání jedovatých slin na tento film, nadávání na Michala Davida a obviňování z nesmyslného děje. Já jsem ten film totiž viděl a jelikož nejsem zcela retardovaný, tak jsem věděl, do čeho jdu. Zkrátka jsem žádný zázrak nečekal a on se ani žádný nekonal, ale přesto z toho sálala jistá pohoda, vyblbla se přitom spousta nepříliš okoukaných tváří, zaštěkalo si v tom pár veteránů showbyznysu a mě nejvíc bavil oranžáda Ota v podání fotbalového šoumena Horvátha. (16.02.2017)

Čekala jsem mizerný film. Dostala jsem mizerný film. Takže k žádnému zklamání dojít nemohlo. Film v podstaně za nic nestojí. Pár slušných momentů by se našlo. Včetně tance (být malá holka, tak to možná kvůli tomu žeru, protože jsem polykávala jeden taneční film za druhým a ne jednou, ale pořád dokolalalala... a tyto filmy opravdu dějovými zázraky a jistou filmovou inteligencí opravdu neoplývaly). Proč do toho, Bože, cpát Gotta? Nepochopila jsem. Dávám jednu hvězdičku za Plzeň, protože ta to zahrála celkem hezky. Asi jediné plus filmu. Ano, jsem z Plzně :-) (08.04.2017)

Hrušinský nejml. zde opět dokazuje, že jeho volba obživy v podobě prodeje ponožek nebo v čem to vlastně podniká byl ten nejlepší nápad v životě. Výkon Romana Vojtka také nezklamal - stabilně děsný jako vždy. A rozhodně v tom nejsou osamoceni. Tolik amatéřiny! A k tomu nemožné kňourání Mišky D. Bodík za Janžurku, srandovního Horvátha a neodolatelně sebeparodického Karla G s kytarou v závěru... (09.04.2017)

Muzikálově barevné, roztančené a optimistické. Příběh tak nějak naznačen, ale podprahově tam vnímavý divák :-) zachytí magii 14.7. :-) Srovnatelné s Kvaskou, ale za hitmakera jednoznačně hvězdička navíc. (08.04.2017)