Zlomený květ

Přehnaný lyricismus byl pro mě k nepřežití - mezititulková poezie, hrdinka usmívající se jen pozdvihnutím koutků úst rukou... nemělo by to tak být, ale já se párkrát málem rozesmál. A Číňan hraný bělochem byl taky otřesný. Sice to k té době patří a jedná se o první mezirasovou lásku na filmovém plátně, ale i tak jsem z toho neměl dobrý pocit. Film je účelově naivní, za každou cenu dojemný a současně se neodváží zpečetit lásku hlavních představitelů polibkem. Hodnotit nějaký současný film s podobně přepálenou líbivostí, tak by se tu nešetřilo odpady a jednou hvězdičkou. (16.01.2010)

Táto priam antická tragédia si ma dejom vôbec nezískala. Samotný scenár pre mňa nemal také body, ktoré by ma aspoň na nejakú chvílu zaujali tak, že by som sa do deja aspoň trocha vžil. Odpustiť sa dá veľa dobového, všelijaké tie pózy, no romantický film by si mal napriek nedokonalostiam získať aspoň takpovediac moje srdce a to sa nestalo. Znova vidieť to už nemám potrebu, ale zas totálna katatrofa to nie je, len neviem či je to pre to nejaká útecha po toľkých rokoch vzhľadom na to, že človek by po tom tiež asi nemal siahať. (13.06.2014)

(1001) Nádherný příklad filmu, u kterého nechápu, proč byl na seznam Tisíce a jedna filmů přidán, kromě snad toho důvodu, že potřebovali mít strašně moc filmů, jmenovitě Tisíc a jeden, a něčím to tedy zaplnit museli. Když je tam od Griffithe Zrození národa, Intolerance i Děti velké revoluce (můj favorit z jeho filmů, i když ho obecně nemám ráda), tak zařazení Zlomeného květu a potom ještě Cesty na východ mi přijde zhola zbytečné. Tyhle dva filmy už mi osobně nepřišly nijak více přínosné než ty ostatní. (07.02.2012)

Ok. Dlouhodobě jsem tu měl 4*. Příběh je prostý, místy sentimentální, samotný vztah mezi dívkou a číňanem může působit divně a až nepatřičně. Ovšem po zhlédnutí desítek a desítek celovečerních filmů z konce desátých let na mě ten film nově udeřil v plné síle a prvotřídní nádheře. Nejobdivuhodnější je práce s tempem filmu. Nikam nespěchá a přitom nepůsobí utahaně. Tempo skvěle dávkuje v klidných a křehkých scénách, v kontrastu s těmi zběsilými a nabitými krutostí. Domácí násilí je podáno bravurně. Krásná je kamera, jež vyvolává dojem starých fotografií. Achillovou patou filmu je Richard Barthelmess, který v roli číňana chtě nechtě působí nepřirozeně. Lillian Gish je dobrá. Donald Crisp je jako surový otec výborný. Tleskám. (22.01.2022)

Co si budeme povídat, němé filmy už prostě nejsou pro současné publikum. Jsou příliš pomalé, jejich tempo je dámo právě absencí zvuku, i když hudba se hodně snaží o to, aby tato absence mluvení nebyla tak patrná. D. W. Griffith byl skvělým režisérem. Své příběhy dokázal vyprávět tak, aby to o něčem bylo, aby snímek měl výpovědní hodnotu. Tohle platí také o filmu "Zlomený květ". Krásná sociální romance o Číňanovi (kterého hraje Američan) a jedné chudé dívce v Anglii. Nádherné scény a nádherné postavy, bohužel je škoda, že dnes už tuhle krásu ocení jen velmi málo lidí. Nedá se nic dělat, doba šla dál a tyhle kousky jsou prostě relikvie. Jsem ale rád, že jsou nadále dostupné. Zrovna dílo D. W. Griffithe stojí za to a není ve zlatém fondu jen náhodou. Když zde vidíte scény násilí, docela z nich mrazí, hlavně tedy v kontextu s dějem. Ano, i němý film pořád umí vzbudit emoce. Jen musíte přistoupit blíže a zkusit ho. (21.01.2014)