Cizí oběd

Tak jako mnoho bollywoodských i mimobollywoodských snímků poslední doby zkoumá Cizí oběd životy lidí z městských středních vrstev a pracuje s realisticky vykresleným prostředím. Účast západních koproducentů a ambice prorazit na globální festivalovou scénu naštěstí tvůrce nedovedly k pokusům ukazovat Bombaj prostřednictvím cestopisných stereotypů, takže se film vyznačuje vcelku civilní, realistickou estetikou. Ta je podpořena poklidným, pomalu plynoucím vyprávěním směřujícím pozornost na každodenní drobné rituály, které postavy vykonávají – ať už jde o pravidelné cesty přeplněnými městskými vlaky, přípravu oběda či prozkoumávání jednotlivých kastrůlků jídlonosiče o polední přestávce. Scénář se vyhýbá výrazným dějovým zvratům a omezuje i množství dialogů, film tak zůstává soustředěn na vnitřní pocity Ily a Sajaana, jejichž změny jsou z velké části demonstrovány právě na způsobu, jakým oba interagují s okolím.' ___________ Více v recenzi. (26.02.2014)

(Láska) prochází žaludkem, (film) sází na přímočarost... Indická kinematografie – respektive její hindská část – má u nás těžce narušitelnou pověst. Bollywood působí na city, vypomáhá si množstvím přeexponovaných muzikálových čísel a váže se na tradiční prvky kultury daného regionu. Právě poslední bod nejvíce brání cizokrajnému seznámení s Indy. Lehká komedie Cizí oběd domnělý handicap nečekaně sebejistě ruší. Snímku v tomto ohledu nesmírně pomohl režisérův studijní pobyt v Americe. Cizí oběd připomíná (klasickou) hollywoodsku produkci čitelným vyprávěním i umírněným stylem. Režisér neztrácí čas s marnivými pasážemi atrakčního rázu – každý dialog, každá postava i gesto mají své místo. Umírněný humor přitom nenarušuje vážnější podtext filmu, v němž se obratně ukrývá společenská kritika. Navzdory optimistickému ladění snímek nezobrazuje idealizovanou Indii, nýbrž prvky každodenního života, o něž málokdo stojí (ruch, špína, hierarchický systém). I samotná zápletka prochází mnoha zvraty, pro něž by v běžném hollywoodském filmu pravděpodobně nebylo místo. Domnívám se, že sloučení závažného a odlehčeného napříč kulturními tradicemi je hodné následování. Snímek totiž „neopustil“ svou zem, pouze naznačil určitou propustnost dvou samostně se rozvíjejících kulturních tradic. A věřím, že ku prospěchu věci. P. S. – jídlo je zde skutečně nádherné, opět univerzálnější, než by se mohlo zdát... (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Nádherný film pojednávající vlastně o tom, že v Bombaji funguje unikátní způsob doručování obědů lidem na jejich pracoviště. Dovídáme se, že přestože oběd kolikrát nacestuje solidní trasu, nikdy se neztratí a neexistuje ani záměna s obědem jiným. Jsou na to vypracovány studie. :-) Ale minimálně jednou se tak stalo... Brilantní příběh dvou lidí, kteří se neznají a kteří si v přenoskách na obědy posílají vzkazy o svých životních zkušenostech, zklamáních a plánech, příběh o tom, že někdy laskavé slovo a pochopení může život člověka ovlivnit či vyléčit... Romantický příběh, krásná kamera, hudba, perfektní scénář, překrásná Illa a stárnoucí Saajan, přeplněné vlaky, úsměv i smutek zároveň a tolik pravdy o životě. Vskutku geniální počin!!! P.S.: ve filmu je toho mnohem více, ale proč o tom psát? (01.10.2015)

Je to křehký příběh vyprávěný s odmlkami o na dálku vyjádřené sympatii a přátelství, které možná přerostlo v něco víc. Vzhledem k tomu, že se hrdinové nesejdou tváří v tvář, je jemné pojivo vztahů, které mají s jinými lidmi, klíčem, který nám ukáže, jací hrdinové ve skutečnosti jsou a jaký vliv na ně můžou mít lístky se vzkazy schované v bandasce od oběda. Prostřednictví vztahu Ily k její neviděné sousedce a téměř neviděnému manželovi a skrz Saanjanovu proměnu v chování k nově nastoupenému kolegovi, vidíme, jak moc pro ně jejich vratká komunikace znamená. Nečekejte ani akci, ani vášně, tohle je nenápadný film o samotě a jen malé naději, že se z ní dá vysvobodit. (07.07.2017)

Viac ako príjemný príspevok indickej kinematografie hovorí o osamelosti v meste plnom ľudí a snahou vymaniť sa z nej. Na originálnom nápade sledujeme dve postavy ( zaujímavosťou je, že nemajú jedinú spoločnú scénu ), ktoré sa náhodne našli, pomocou listov otvárajú svoje srdcia, aby v závere pristúpili k rozhodnutiu... (29.06.2014)