Cizí oběd

The Lunchbox se opirá o reálnost a etnografickou vizuální hodnotu. Emoce společně s mimikou postav jsou vyjádřeny čistě, věrohodně a s vtipnou lehkostí. Je to jasný prototyp nebollywoodského filmu, i přesto, že se na něj v průběhu bezprostředního a jednoduchého děje, několikrát odkazuje a tolerantně ho ospravedlňuje, jako nedílnou součást indické kultury. Debut zvládnutý s nadhledem, bez kýče, bez barevných filtrů a umělosti, která by diváka citově škrtila. Potencionální návštěva kina proto nebude přešlapem, nýbrž skvěle chutnajícím výletem pod pokličku indické altruistické společnosti a místních obrysů každodennosti.... (29.01.2014)

Cizí oběd je film o obyčejných lidech, kterým jeden omyl přinese vytržení z osamělého života. V jídlonosiči se neskrývají jen lahůdky vonící exotickým kořením, ale také čím dál delší dopisy, důvod k těšení se na další den. Snímek je důkaz, že i z malých věcí lze sestavit velký příběh, ve kterém hlavní roli hraje papír a kastrůlek a dva lidé, které náhoda svede dohromady a navzájem si život vychýlí trochu jiným směrem. Doporučuji tento film, pokud máte chuť na něco (ne)všedního, milého, uvěřitelného, na film, který je o lidech. A rozhodně se na něj nedívejte hladoví. Další kniha v mé knihovně bude asijská kuchařka. (11.02.2014)

SPOLIERY. Veľmi "ľudské", to je slovo, ktoré sa najčastejšie skloňuje v súvislosti s týmto filmom (akoby vojny a genocida neboli...) - a veľmi trefne. Uprostred všetkého toho (ľudského) chaosu, hluku a tlačenice, rutiny, obyčajnosti a presakujúceho patriarchalizmu a kastovníctva nutné k prežitiu. Najľudskejší je ale LUNCHBOX v tom, že sa nedostaví žiadny happy-end. Taký je život. Ľudský. V tom pekle normality len chytáme strieborné úlomky zázrakov. A keď sa raz za čas v kolobehu dní objavia (alebo keď sme občas v nastavení vnímať ich), väčšinou ich prepasieme. Zato ani nemôžem dať plné hodnotenie. Lebo fantázia je vždy lepšia. Tam čas nemusí plynúť tak neúprosne, romantika tam nestráca svoje čaro pod náporom každodennosti a v dôležitých chvíľach tam nezaváhame. Ale taký je život. A ja som si v ňom málokedy ten posratý happyend tak strašne prial! (15.09.2016)

Tak jako mnoho bollywoodských i mimobollywoodských snímků poslední doby zkoumá Cizí oběd životy lidí z městských středních vrstev a pracuje s realisticky vykresleným prostředím. Účast západních koproducentů a ambice prorazit na globální festivalovou scénu naštěstí tvůrce nedovedly k pokusům ukazovat Bombaj prostřednictvím cestopisných stereotypů, takže se film vyznačuje vcelku civilní, realistickou estetikou. Ta je podpořena poklidným, pomalu plynoucím vyprávěním směřujícím pozornost na každodenní drobné rituály, které postavy vykonávají – ať už jde o pravidelné cesty přeplněnými městskými vlaky, přípravu oběda či prozkoumávání jednotlivých kastrůlků jídlonosiče o polední přestávce. Scénář se vyhýbá výrazným dějovým zvratům a omezuje i množství dialogů, film tak zůstává soustředěn na vnitřní pocity Ily a Sajaana, jejichž změny jsou z velké části demonstrovány právě na způsobu, jakým oba interagují s okolím.' ___________ Více v recenzi. (26.02.2014)

Už úvodná scéna a teda prvý pohľad na film vám sľubuje, že to nie je len ďalší tradičný bollywoodsky film, ktorých telenovelové spracovanie nie vždy každému sadne. V časoch, keď okamžité zasielanie správ, e-mailov a rôzne sociálne médiá uľahčili a zjednodušili komunikáciu, sa režisér Ritesh Batra spolieha na písané poznámky zastrčené v obedových krabičkách, aby priniesol prostredníctvom tohto filmu očarujúci a staromódny milostný príbeh. Osviežujúco vyzrelý a podnikavý námet je na svetovej úrovni. Krása celého filmu spočíva v jeho jemnosti, či už to je príbeh, herci, postavy ich mimika (keď sa ich pery chvejú od vzrušenia, dlhé a hlboké hľadanie očí, polovičné úsmevy plné pochybností - keď Ila si prvýkrát myslí, že jej manžel má mimomanželský vzťah). Veľmi zriedka narazíte na film, ktorý si ide svoje pohodlným tempom, nepokúša sa ani zbytočne naháňať, ani stagnovať. Krásu tohto filmu možno pochopia a ocenia špeciálne tí, ktorí sú šťastní alebo spokojní bez toho, aby hľadali niečo extra vo svojom každodennom živote a tešia sa z maličkostí. Neproklamuje mimoriadne úspechy jednotlivcov, či osudové rozhodnutia. To čo nám prináša je prívetivý príbeh o veľmi jednoduchom ľudskom správaní, pokiaľ ide o zamilovanie a lásku. Koniec vás môže alebo nemusí sklamať. Je to veľmi subjektívne, najmä z pohľadu, či sa naň pozeráte ako optimista alebo pesimista. 85%. (01.09.2018)