Mr. Turner

Nemôžem tvrdiť, že by Mr. Turner nemal zaujímavý život, ale film ako celok ma nenadchol tak, ako som čakal, myslím, že po režisérskej stránke to išlo natočiť s väčším driveom a s väčšou pútavosťou. Veľa vecí je tu len naznačených a povrchne odbitých, tiež to chcelo pridať na konfliktných situáciách, ktorých mal Mr. Turner počas svojho neobyčajne bohatého života viac než dosť, určite si bolo z čoho vyberať. Na druhú stranu oceňujem historickú rigoróznosť a najmä fantastického T. Spalla, ktorý sa pre takéto postavy na prvý pohľad mizantropických a mrzutých dedkov priam narodil. Nikto na svete by túto rolu nezvládol zahrať lepšie ako on, klobúk dole. 65/100 (13.05.2016)

75-80% ... Film mapujúci život maliara J.M.W. Turnera a jeho svojský charakter. Vynikajúci Timothy Spall v hlavnej úlohe. Vizuálne krásne - či už hovorím o kostýmoch, interiéroch a exteriéroch. A aj Turner krásne maľúval, takže aj obrazy boli nádherné :) Avšak poněkud melancholické to bolo. Asi tak trochu zodpovedajúce jeho životu. (02.03.2015)

Neznala jsem ho ... J. M. W. Turnera - malíře, který proměnlivé tváři světa propůjčoval své umělecké vize a spolu s tím i dotek nesmrtelnosti ... neboť obyčejně právě jen on a jemu podobní dohlédnou až někam daleko za obzor, ohraničený prostým vnímáním reality, v níž žijeme my ostatní. Jakoby vyprávění vedla jeho ruka ... a dávala zdánlivému chaosu velice osobitou kompozici a malebným scenériím další, netušený rozměr. Snad byl podobný svým obrazům ... introvert, který všechny bouře svého života promítl na plátno ... podivín, který se striktně odstřihl od nevyhovujícího manželství ... a přitom celým svým srdcem toužil po spřízněné duši - aby se vymanil ze samoty, kam ho uvrhla jeho uzavřená povaha a určitá těžkopádnost v komunikaci. Vyprávění ho zastihlo až na sklonku života - což je možná trochu škoda, nicméně možná i díky tomu je jeho atmosféra nezaměnitelná ... zádumčivá až trochu zatrpklá, poznamenaná neurčitým smutkem, ne nepodobným pošmournému, mraky obtěžkanému dni, kdy se vám budoucnost nejeví zrovna v těch nejrůžovějších barvách. (02.07.2019)

Přiznám se, že jsem Turnera ani na druhý pokus nedokázal dorazit do konce, proto se zdržím hodnocení. V první řadě mě neskutečně iritoval Spallův herecký přednes (možná kdyby se Timothy soustředil spíš na vnitřní projev než na doslovné pitvoření se a chroptění, tak by Turnerovi prokázal větší službu), v druhé řadě celé to komorní, neduživé lehce senilní pojetí mi nedělalo vůbec dobře, zvlášť při představě, že film by měl být občas i zábava a hlavně, že jde o životopisné drama pravděpodobně nejznámnějšího britského malíře, který byl počat v romantické době pohádkových frigat a bílých napnutých plachet, zatímco svět opouštěl v časech parních strojů. Fascinace novými objevy a vynálezy, stejně tak jako konfrontace přírodních živlů a pokroku byly aspekty celkem zásadní v celém jeho životě i tvorbě. To, že se jich film prakticky vůbec nedotýká si lze asi nejjednodušeji vysvětlit nedostatkem finančních prostředků. Tím nechci říct, že bych nutně vyžadoval výpravné monstrum typu Amadea (ačkoli by to bylo příjemné). Jen něco odvážnějšího, myšlenkou i provedením více Turnerovského pro publikum co nebaví sledovat 2 a půl hodinovou vypalichanou artovou konverzačku. (15.02.2015)

Z čistě objektivního hlediska asi Mr Turner mnoho lidí bavit nebude. Mike Leigh vsadil na historickou přesnost, přičemž Turner rozhodně nebyl osobností, jejíž život by byl nějak ojedinělý nebo výjimečný. Narozdíl od lorda Byrona nebojoval v Řecku, narozdíl od Vincenta Van Gogha netrpěl psychologickými problémy a narozdíl od Salvadora Dalího nebyl excentrický. Jediná zajímavost, kterou tak divák o Turnerovi může zjistit, je, že často místo běžného jazyka odpovídal ostatním jakýmsi podivným vrčením a chrčením, což z něj upřímně řečeno nedělá postavu, kterou byste si snadno zamilovali. Subjektivně mě nicméně i tak Mr Turner bavil. Snad proto, že J. M. W. Turnera považuji za sympatický přechod mezi mým oblíbeným Claudem a impresionisty. Nebo proto, že v něm hlavní role hráli Timothy Spall a Paul Jesson, dva herci, kteří zatím před kamerou moc prostoru nedostali (Spall jakožto herec vedlejších rolí, Jesson proto, že se jeho kariéra doposud točila především kolem divadla). Nebo snad kvůli obrazové stránce, která místy připomíná Turnerovy malby. Anebo snad pro tu krásnou scénu, kdy mladý John Ruskin kritizuje Clauda pro jeho neschopnost zachytit okamžik, aby se o několik let později začal kritizovat Turnera přesně v momentu, kdy Turner této kvality dosáhl. (30.12.2014)