Velké ticho

On jakoby celý děj směřoval k alternativnímu konci uvedenému zde v zajímavostech. Ne že bych až tak moc musel za každou cenu dobrej konec, ale film tak zůstává dost nekonzistentní, dle mého skromného dojmu. Šerif jako postava zůstává trestuhodně nevyužit a vlastně děj nijak neovlivní. Celkově rozporuplný dojem a mírně nadprůměrné hodnocení. "Jste přece druhý nejlepší střelec ve státě. - To jen proto, že jsem se nepotkal s tím prvním." (15.04.2011)

Sergio Corbucci a jeho spaghetti western, presne to je Yl Grande Silenzio. . Priroda na urovni a prestrelky tiez, inak ma to nezaujalo. Je tu vsak vyrazne minus, velmi vyrazne : na Cinema Italiano mi casto vadi ich prilisna amerikanofilia : film sa odohrava vo filmovom Utahu, zatial co realne sa tocilo pri talianskych dedinach Badia a San Casiano. Sneh je umela biela pena vyrobena strojmi. 60 % (11.11.2014)

Chvíli jsem se rozhodovala, zda tři nebo čtyři hvězdy, ale dám ty čtyři, ať mě třeba sníh zasype. Trochu netradiční western natočený v okolí Cortiny, což mělo na mně také vliv, neboť jsem tam párkrát byla, a skvělý padouch, lovec lidských odměn, Kinski, a ten báječný Francouz Trintignant, jenž vypadal zajímavě a ruku s koltem měl proklatě nízko, i když nebyl zdravotně zrovna redy. Kopce sněhu, hory sněhu, fujavice, bořící se koně, občas nějaká mrtvola přepravená na střeše dostavníku a strach mezi obyčejnými lidmi. Do toho ten ďábel Ennio, jenž k tomu hrál, drásavě, kvílivě, teskně a dobrá kamera. Zkrátka, tak trochu jiný western, v němž padá idea, že dobro by mělo vždy zvítězit. (18.03.2016)

Velké Ticho všech obětí, jež pro nicotné zločiny padly rukou cynických lovců lidí/odměn. Velké Ticho jejich blízkých, kterým není dopřána spravedlivá pomsta. Velké Ticho společnosti, kterou nějaká ta smrt neznámého nuzáka nemůže přinutit přehodit výhybku. Takové Velké Ticho to byl(o). Ale nakonec se ozval výkřik tak silný, že Velké Ticho zemřelo. Několik výkřiků - v mrazu a vánici... Ach Corbucci, takové množství špatného s takovým množstvím dobrého jsem už dlouho neviděl. (+) Morricone odvedl svůj běžný, vysoký standard, ale (-) co ty jsi s ním udělal, kam a kdy jej nasadil. (+) Kinski je nádherně slizký ďábel s cynickým přístupem k životu a smrti, který se překrásně dětsky raduje z toho, že když neudělá chybu, tak na něj nikdo nemůže (něco jako dnešní OSA :) ), ale (-) ten italský, jemu zcela cizí hlas, který se bere bůhví odkud, jen ne z jeho úst, bleeh. (+) Překrásné velké celky, koně v nich trmácející se hlubokým sněhem, zdálky znící puška, krása... (-) však kamera se i blíží snímaným předmětům, ty jakoby nechtěly vydržet v jejím zorném poli, smýkají se sem a tam a ač to asi není neuměteltstvím, ale vědomou volbou, nepřipadá mi to dobré. Kamera se nakonec ustálí, když rychle ve velkém detailu pohlédne do očí, ale byla na to vhodná chvíle? Kdo ví, ale Fulci mi v tom přijde horší. (+) Trintignantův tichý hrdina - zhmotněná žaloba, kterou nakonec nahlas musí pronést vypravěč, a tu (-) zase nejsnazším způsobem vedená sociální kritika o chudobou stvořeném psanci (ne že by je chudoba netvořila, ale mají opravdu postavy touhy tyto řeči pronášet?). Věru, všelijaké to bylo, zprvu trpké... a dál to znáte. (22.01.2010)

"Dobrej způsob, jak někoho zabít, ale zůstat chráněnej před zákonem.." - "Ale tohle každej neumí !! To musíte bejt rychlejší než ďábel !!" - "Tohle možná ďábel byl.." Nene, to Klaus Kinski je skutečný ďábel !! Jakkoli tu vypadá spíš jako Klinger..;) Velké ticho jen potvrzuje hned několik skutečností.. Třeba onu neopakovatelnou schopnost tuzemských distributorů zprznit vlastně jakýkoli filmový název, což zvláště zamrzí u podobně skvostného spaghetti westernu Sergia Corbucciho, netypicky typické žánrovky, v níž mimo jiné spolu s dalšími sněžnými westerny hledal inspiraci Quentin Tarantino pro svůj geniálně inspirativní filmový komentář k americké historii s názvem Osm hrozných.. Oba bijáky navíc spojuje osoba velkého Ennia Morriconeho.. A že právě krvavé Velké ticho nutno brát také jako promyšlený v důsledku naopak nihilistický komentář jistého neblaze proslulého období amerických dějin, jen potvrzuje samotné nehollywoodské finále snímku, které většině vyrazilo dech.. Il grande silenzio rovněž potvrzuje, že hrobař Corbucci podobně jako zmiňovaný Morricone opravdu velmi rád a velmi často varioval své oblíbené motivy.. (22.11.2016)