Hlava plná metalu

Namet zajimavy, divak presne nevi,co muze ocekavat. Mam rad ve filmech tu ponurou severskou atmosferu a tady se ji clovek nabazi. Proti metalu nic nemam, ale cekal jsem, ze me hudba oslovi vice, nestalo se. Kamera dobra, herci prumerni. Cekal jsem s knezem lepsi zapletku, ta neprisla. Kdyz to vsechno sectu a vydelim, dale nez k prumeru se nedostanu. (27.04.2021)

Neobyčejný snímek z Islandu, který mě překvapil, jakou má sílu a tady konkrétně v postavě Hery, z níž ty emoce, které prožívala, tryskaly tolika směry a tak intenzivně, že se to slovy nedá ani vypsat. "Nikdy nesuďte člověka podle vzhledu"! To je známé úsloví snad po celém světě a tady nabylo velkých rozměrů. Za sebe můžu napsat, že to platí i pro festivalový název tohoto filmu. Silný, intenzivní zážitek a já tleskám té báječné osůbce jménem Thora Bjørg Helga, která hrála hlavní roli a nahoře není ani vypsaná - ostuda ! Ten konec byl absolutně dokonalý a já už konečně vím, jak se na Islandu tančí. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (09.04.2015)

Metalhead. Keď som uvidel obrázok s týmto nápisom, a k tomu otázka či si to chcem pozrieť, hneď som bol o čosi viac v pohode. Aj ja mám hlavu plnú metalu, a práve tento nespochybnitelný fakt je strojcom nie až tak závažnej dilemy, s ktorou zápasím zhruba od záverečných titulok. Chcem dať tomuto snímku plný počet, naozaj chcem, ale nemôžem - bolo by to z protekcie k Metalu. Samotný film stál (aj s tým milým dobytkom) za slušné tri, a viem že vlastne o nič nejde, ale ostanem ja ďalej dôsledný. 70%. Aj keď ide o metalový film z krajiny Vikingov. (28.02.2019)

Výborný snímek z nehostinných a mrazivých Islandských plání. I když samotnému metalu se zde nedostane až tolik prostoru, jak jsem myslela, tento žánr nás provází celým snímkem a můžeme v něm zaslechnout několik opravdových pecek. Já si tu svou našla v Megadethu - Symphony of Destruction. Þorbjörg Helga Þorgilsdóttir svou roli zvládla skvěle. Měla jsem dojem, jakoby v průběhu děje zkrásněla:) Ze začátku mi připadala zajímavá, asi uprostřed jsem si říkala, že je moc hezká a nakonec mi připadala moc krásná. Scéna, kde nahrává kdesi ve skladišti svou skladbu, je fakt síla. Hlavně to ze sebe všechno vyřvat, to často pomůže nejvíce. Příběh Hery je trochu podobný mému. Také jsem měla bratra, který miloval metal, byl to ten nejlepší bratr na světě. A zůstalo po něm tolik triček, cédéček a vzpomínek... Vlastní rukou to udělal a já si budu stále vyčítat, jestli jsem to tehdy mohla nějak zastavit, pomoct mu. Ale asi jsem byla příliš malá na to, abych vůbec tušila, nebo věděla, co se děje. A také díky němu jsem začala postupně tíhnout k tomuto žánru a spoustě podžánrů. Island bude svou kinematografií vždy velmi specifický a temný. A to mi vyhovuje. (06.12.2015)

A je to tu - ďalší príbeh o nesympatickej sociopatke, ktorá si myslí, že len JEJ život je ten najťažší a len JEJ problémy tie najväčšie. Do toho hrajú nejaké tie metalové hity, avšak Hera to začala počúvať iba preto, aby urobila rodičom čo najviac zle. Jej výstupy na diskotéke a vyhnanie kráv iba potvrdzuje, že pre neznalých sú všetci metalisti iba introvertní hlupáci, zrelí na psychiatriu. Film je pekne seversky depresívny, avšak to neustále čumenie postáv na seba po polhodine omrzí. (10.08.2015)