Od pěti do sedmi

Další zářez v honbě za Svatým grá.... pardon ještě neviděným povedeným romcomem. A zrovna tohle není romcom Resp je to konverzační romanťárna s pár vtipnými dialogy, co trochu moc tlačí na osudovou notu. Ale chápu, že cílovka má narozdíl ode mne pohlavní uvnitř těla. Když už jsme u těch pohlavních orgánů, tak Bérénice Marlohe shiiiiiiiiiiiiiiit, to je ženská! Ne vlastně ne, každou ženu můžete ohodnotit na stupnici od jedné do deseti a pak je kategorie "BOHYNĚ", kam po právu zařazuji po bok Olivie Wild, Olivie Munn, Alice Eve, Monica Bellucci.... i tuto francouzskou femme fatale. Ne že bych konverzační romanťárny vyhledával a ne že by tohle bylo uplné top žánru, to si radší po desáté pustím libovolný díl Linklaterovi trilogie. Ale když mi tu kdysi odpověděl Jiří Strach, nešlo by, aby mi tu dnes odpověděl Hřebejk? Proč neumí natočit film o neobvyklém vztahovém uspořádání takhle nenásilně a neúchylně? Chápu, že mu ve vedlejších rolích asi nezahraje Glenn Close a Frank Langella, ale stejně.... Mimo přílišné osudovosti bych tomu vyčetl ještě Tondu Jelcina, ne že bych ho nesnášel, ale uplně si nejsem jist, jestli by měl před čtyřicítkou brát dospělé role, ale zase na rozdíl Edy Červeňáka, ví kde má místo... 8/10 (18.01.2016)

Naneštěstí mě Od pěti do sedmi víc iritovalo než bavilo. Ploché postavy, tuctový příběh, nezáživní herci a prazvláštní styl filmu (roztřesená kamera ve mě navozovala pocit telenovely) dohromady nevěstí nic dobrého. Navíc se ve filmu neobjevilo nic, co by tehle nesourodý mix někam pozvedlo, takže za mě se jedná o čistý podprůměr. (08.10.2016)

Sled méně, více a mnohem více nevěrohodných životních situací dvojice, která se potkala a okamžitě zamilovala na jedné kouřové. I přes okatou snahu o inteligentní dialogy mnohdy bezobsažné, zaoceánsky zploštělé (bohatě by postačily zplošťující šaty hlavní postavy), černobílé. Věkový rozdíl devíti let, který může být zcela zásadním rozdílem na základní či střední škole prezentován jako příběh stařenky a jejího vnuka (i co se nezbytné cudnosti týče), rozdíl mezi francouzskou a americkou kulturou jako náhodný střet Laponky a příslušníka doposud neznámého papuánského kmene. Při tom "volném spádu" a rychlosti událostí se skoro divím, že mu neporodila předčasně v šestém měsíci a on si v jednom týdnu neodnesl Pulitzera a Goncourta (protože psal bezesporu bilingválně) za omračující povídku o dvou hafanech... PS: Jedna Bérénice ve spodním a její na celý New York zářící sklovina jaro (natož diváka) nedělá, ba ani udělat nemůže. │40% (09.09.2017)

Tak trochu jiný romantický film postavený hlavně na zajímavých dialozích. Hlavní ženská postava měla opravdu kouzlo. Sympatický, milý film, u kterého to už už vypadá, že zase směřuje ke klasickému filmovému klišé a happy endu, ale nabere nakonec úplně jiný směr a o to víc je to pak celé uvěřitelnější a realističtější. Trochu sentimentální, trochu smutné, ale zůstane v konečném výsledku dobrý pocit. Bod k dobru i za soundtrack. (20.10.2015)

To, co se mi tolik líbilo v La La Landu, dovádí Od pěti do sedmi k dokonalosti. Samotný průběh filmu je normální romanťárna se sympatickými postavami, s hřejivými slovy a ne úplně běžnými vztahy. Všechno to funguje tak, jak by v ideálním případě mělo, a bezmračný průběh děje krásně koresponduje s jeho závěrem. A chválím i vydařenou vedlejší dějovou linku rodičů. (10.04.2017)