Phar Lap: Národní hrdina

Všeobecně filmy z osmdesátek sbírají body už jenom svoji jedinečnou atmosférou. Když k tomu do hlavní role obsadí koně opředeného legendou, těžko se něco namítá. Sice jsem se nejednou kroutil v křesle při pozorování toho, kterak tupá hlava člověčí dělá z čistého sportu špinavou hru, jenže za to ani tak nemůže film, jako spíš nedostatečný stupeň lidské evoluce. Rád bych takový biják jednou viděl o Váňovi a některém z jeho koní. Nebo klidně o všech. (Challenge Tour 2015, film č.20) (14.04.2015)

Priemerná dráma s dostihovou tématikou. Film je natočený nudnou, nezáživnou formou, možno aj to je dôvodom, prečo som si k hlavným hrdinom nezískal skoro žiaden vzťah. Samozrejme, preto o nejakej vypätejšej emotívnej atmosfére nemôže byť ani reči. Jednoducho ako prišlo tak aj odišlo. Pár scén, hlavne v spojení s dostihmi, však dokázali vytrhnúť zo šedivosti priemernosti, takže lepší priemer. 65/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (03.04.2015)

Skoro tři tisíce hodnocení, 85% a já jsem o tomhle filmu nikdy neslyšel, ba dokonce ani o tom koni a navíc jsem si myslel, že jde o dětský film. Přitom je to klasické sportovní drama. A i když mě koně, dostihy a tohle všechno moc nebere, musím uznat, že to byl výborný film. Do detailů vypiplaná retro výprava Austrálie 30. let, krásná hudba, perfektní kamera hlavně v dostizích, postavy (majitel, trenér, ošetřovatel), které jsou tak akorát nastřelené, aby se o nich člověk něco dověděl, ale aby nestáli v cestě hlavní hvězdě filmu. A v pozadí pěkné svinstvo ze strany majitele, sázkařů a hlavně dostihové federace, vedoucí k tragickému konci. Vše podtrhuje famózní starý dabing, třeba sportovní komentátoři závody prožívají jak kdyby komentovali finále mistrovství světa ve fotbale s českou účastí. Oceňuji, že si Wincer (později třeba Zachraňte Willyho) nic nepřidal a natočil to tak jak to bylo ve skutečnosti. Takže i když to není můj šálek čaje, 4* si to zaslouží. (03.07.2024)

Phar Lap nám krásným a dojemným způsobem ukazuje, že chceme-li něco dokázat anebo být v něčem nejlepší, musíme to cítit v srdci. Musí nám srdce hořet velkým plamenem. Takovým, že se sami musíme bát, že být ten plamen ještě větší, může nám srdce z celé té touhy po vítězství puknout. I když jsem člověk, kterému je vše okolo koní hodně vzdáleno, tento film člověka přinutí vidět koně nejen jako zvíře, nýbrž jako zvíře s duší a někdy i velkým srdcem... PS: Jak byl tento film nádherný, úplně jsem zapomněl na to špinavé, co se ve sportovním světě děje. Sázky, ovlivňování, zastrašování, změny pravidel apod. Každý, kdo se o sport trochu zajímá moc dobře ví, co tím myslím. Dál to rozebírat nechci. (06.12.2010)

Tak jsem si po letech zase "oprášil" dojmy z mého v mládí velice oblíbeného filmu a musím říci, že tento film i po letech neztratil nic ze své působivosti, ba právě naopak. Skutečný příběh o dostihové legendě Phar Lapovi - koni s ohromým srdcem (jak jeho bojovností, tak i fyzickou velikostí), jehož dostihové úspěchy v té době sledovala celá Australie i Nový Zéland. Je veřejným tajemstvím, že v době trvání nejslavnějšího australského dostihu Melbourne Cup se víceméně "zastaví život" v celé Australii a průběh dostihu je to momentálně nejdůležitější. Ale tento film nemapuje pouze osudy této koňské legendy, ale velice výstižně i osudy a vlastnosti "lidí okolo". Těch, kteří dostihové (nejenom) koně milují a obětují jim mnoho je naštěstí pořád dost, jinak už bychom tato zvířata možná neznali ani ze ZOO. Kromě nich je samozřejmě také velké množství koňských fanoušků, kteří koně "milují" také pokud jim z toho něco kápne a bohužel jsou také ti, kteří jsou schopni opravdu všeho, pokud by jim cokoliv kazilo jejich úmysly a záměry, vždyť o peníze jde vždy až v první řadě (a neplatí to zdaleka jen v této oblasti). A i o tom všem výstižně vypráví tento film. Od životního příběhu Phar Lapa už uplynulo skoro celé století, později přišly i další významné koňské dostihové legendy, jejichž příběhy byly zfilmovány (namátkou "Secretariat", "Seabiscuit", "Ruffian" atd.). U mne v oblibě (těsně o koňskou hlavu) asi vede "Seabiscuit", ale všechny výše zmiňované jsou velice dobré a "dostihovou realitu" (nejenom) mapují hodně věrohodně. Malý dostihový dodatek : je to přesně týden co "náš" dostihový kůň Nagano Gold (jak výstižné jméno pro našeho fanouška) dosáhnul vynikajícího mezinárodního úspěchu, který měl mimořádný ohlas v celém dostihovém světě (napříč kontinenty). Pevně věřím, že to nebyl zdaleka jeho mezinárodní úspěch poslední. A pokud zůstane zdravý, jeho progres bude pokračovat, tak s trochou nezbytného štěstíčka se může stát další "koňskou legendou" a třeba nejenom v té naší malé české kotlině. A pokud se v blízké budoucnosti opravdu "zadaří", kdo ví, zda jeho příběh neosloví nějakého scénaristu se zájmem o dostihové příběhy. Dost pravděpodobně je to hodně utopická představa, ale uvidíme ... (29.06.2019)