Popelka

Když čtu zdejší nadšené komentáře, tak si říkám, jestli jsem vůbec viděla správnou verzi. Branaghova "Popelka" na mě působí po všech stránkách lacině a mám problém v ní vidět film pro kina. Navíc se mi vůbec nelíbila práce herců (Elčiným otcem počínaje a zlou macechou konče) a nějak nechápu, proč maskéři nechali hlavní představitelce tmavé obočí, protože k těm blond vlasům to působí jako pěst na oko. (13.09.2021)

Klika, že aspoň v Disney ještě pořád vědí, jak vypadá pohádka. Pana Branagha jistě potěší, že na jeho Emerické Popelce byl nejhorší český dabing. A to dost suverénně. Druhé místo obsadila historicky nejnemožnější pohádková jména Elka s Kitem a bronzovou placku si z Pepincova kritéria odnáší Popelčino neprořezané tmavé obočí. Všechno jsou to ale hovadiny, které v porovnání s příjemnou atmosférou, ryze pohádkovým zpracováním plným velkolepých hadrů, načančaných slečinek a švarných metrosexuálních princů nakonec snad přidává i plusové body. Teda až na ten dabing. Takhle špatně si nenamlouvám ani já sám sobě, že to tak určitě nemyslela, když mi dá holka košem. (20.04.2015)

Kenneth Branagh zmodernizoval Popelku tak, aby byla o něco realističtější a modernější. Charaktery jsou o drobet propracovanější a především jsou zalátovány různé logické díry. Přesto se film překvapivě hodně drží tradiční disneyovské Popelky a její příběh nijak zvlášť neupravuje a nerozšiřuje. Vidíme všechny známé motivy jako trýznivý život Popelky, krásný bál a finální nasazování střevíčků. Většinou je to velmi příjemná podívaná, ale vytknul bych to, že možná je film místy příliš temný. Útrapy Popelky vidíme velmi důvěrně a i když očekáváme šťastný konec s princem, myslím, že mnoho diváků v tu chvíli zatouží, aby se film obrátil spíš v klasický revenge-movie. Nebylo by špatné, kdyby Popelka zkopala svou ďábelskou matku, poslala své nevlastní sestry do hajzlu a s mečem se zkrvavená probila přes stráže až ke svému princi. Zde si ale musíme vystačit s myšlenkou, že se prostě vyplatí ježíšovsky trpět a být ke všem hodný. Což není až tak špatné poselství, ale řekněme i na pohádku velmi nemoderní. Tato Popelka je rozhodně velmi slušnou hranou pohádkou, ale to, jak je uzavřená do svého tradičního krunýře, je jí dost ke škodě. (7/10) (11.07.2015)

Inu, 5* nedám pravděpodobně jen proto, abych odlišil kouzlo Třech oříšků pro Popelku a staré černobílé Popelky od tohoto nového zpracování, které přece jenom o něco zaostává za výše zmíněnými klasikami. Přesto se však jedná o velmi zdařilou podívanou, kterou jsem sledoval se zájmem a velice rád jsem se nechal vtáhnout do děje a prostředí se všemi kouzly a triky, které si pro nás Kenneth Branagh nachystal. Richard Madden jakožto princ sice nemá šmrnc Pavla Trávníčka a Lily James mladičkou nevinnost Libuše Šafránkové, avšak konkrétně ona se mi na roli Popelky hodila, podobně jako Cate Blanchett potěšila svým podáním macechy. Tato verze známé pohádky příjemně kombinuje krásnou vizuální stránku s audiální a dobrými hereckými výkony. (19.08.2015)

Cokoliv chybělo původní animované Popelce, to v téhle hrané je. Krása. Až člověk neví, co chválit dříve. Mazané scenáristy, kteří si vystačili s notoricky známým příběhem, jenž párkrát s citem rozvinuli, doplnili a dovysvětlili? Půvabnou a přirozeně krásnou Lily James? Carismatického sympaťáka Richarda Maddena, dokonalou Cate Blanchett či doslova kouzelnou Helenu Bonham Carter? Citlivou režii Kennetha Branagha, který dovede natočit jakoukoliv scénu tím způsobem, že na člověka zapůsobí přesně tak, jak na něj zapůsobit má? Patricka Doyla a jeho krásnou hudbu? Ty stovky úchvatných kostýmů a dekorací? Vážně nevím. Co ale vím, je, že se mi tahle Popelka jednoduše zalíbila a rád se na ni budu dívat znovu a znovu. Obzvlášť tedy na ze všech nejlepší plesovou scénu, při jejímž sledování má člověk pocit, že tančí také. Doopravdy. (05.09.2015)