Popelka

Kenneth Branagh si konečně napravuje reputaci a servíruje nám správně moderní, ale zároveň i naprosto klasickou pohádku se vším všudy, která na rozdíl od většiny moderních pohádkových kousků uspěje i u našich rodičů. Něco tak feel-good se totiž opravdu nediví. Jestli Patrick Doyle a dechberoucí výprava nedostanou Oscara, tak život opravdu není pohádka. (24.08.2015)

Základom patričného užitia si novej verzie klasickej rozprávky v našich končinách bude asi najmä odolanie porovnávania s našou najslávnejšou adaptáciou. Alebo pre niekoho zase bude porovnávanie predstavovať veľké potešenie, napríklad pre mňa. Okrem tejto zábavky potešilo Branaghovo oko, je vidno, že na kostýmoch a kulisách mu skutočne záleží. Lily James nie je klasická kráska, čo je asi dobre, pretože princa a okolie ohuruje najmä svojou čistou povahou a nehou. No a macocha Cate Blanchet sa stáva plastickejšou postavou, ako sme zvyknutí a jej motivácie, či skôr životná frustrácia stojí za zamyslenie. Možno tu Branagh mohol zájsť v psychologizácii ešte ďalej. (18.11.2017)

Musím povedať, že po zbabranom remaku Alice In Wonderland (alebo to bol sequel?) a vcelku fajnom remaku Maleficent sme sa tentokrát dočkali filmu, ktorý nechce robiť klasickú rozprávku temnejšou a hrozivejšou. Miesto toho film uvidíme tak ako si ho pamätáme, len ide trošku viac do hĺbky. A funguje to celkom fajn. Nepochopím, prečo dali princovi meno Kit, to je priam neskutočné, keď si len predstavíte mužskú verziu bojového auta v tomto týpkovi... nefunguje to a je to hlúpe. Kate Blanchett je vynikajúca a aj mladá Lily James. Je to fajn remake aj sám o sebe je film pekný, efekty sú zaujímavé. Myslím, že film stojí za to, aby ste sa naň pozreli aspoň raz. (15.06.2015)

S odporem vůči US verzím pohádkových klasik jsem čekal průser, ten se však kupodivu nekonal. Člověk sice nesmí srovnávat s naší „oříškovou“, to by tato nová propadla, ale v mezích pohádkového žánru obstála vcelku se ctí. Modernost jí totiž ani moc neublížila, i když všechna ta digitální fauna jistě leckomu nebude po chuti (třeba mně, k těm křepčícím hlodavcům jsem sympatie věru nechoval). Zajímavější však bylo sledovat postavy. Hlavně ty záporné (Cate!), kladné v čele s párečkem moc charismatu nepobraly, tedy s výjimkou chvilkového hereckého koncertu Heleny, která jediná byla zároveň opravdu vtipná (ostatní pokusy o humor neklaply). I když nechtěně úsměvně působila i „exhibionistická proměna“ Elky, libující si v pozornosti ostatních, jak vidno hlavně na plese (žádný závoj, skloněná hlava…inu, jiná doba). Příběh žádná sláva, ale ani pohroma (nuda též ne), a tak mi zbývá už jen pochválit solidní vizuál a hlavně kostýmy (ač žádný modeman, slovíčko „úchvatné“ bych asi i použil). Celkově dávám lepší průměr. (13.07.2016)

Po dlouhé době jsem si odběhla do pohádky a ještě bych tam s nimi chtěla zůstat, obzvlášť po odjezdu těch potvůrek v podobě macechy a jejích frackovitých a rozmazlených sestřiček. Klidně bych dělala nějakou služebnou novému králi Kitovi (vůbec se Popelce nedivím, že při pohledu na něj se jí rozbušilo srdíčko) a jeho laskavé ženušce Elce, i když jméno mohli vybrat přece jen trochu líbeznější. Moc se mně líbil jejich tanec, kdy sál byl v tu chvíli jen jejich a nikdo jiný kolem neexistoval. Vychutnala jsem si její nádherně modré šaty a její tanec, kdy rozprostřela tu modrou nádheru kolem sebe. K tomu všemu zlatíčková vílka kmotřička, ještěrky, myšičky, husa a v neposlední řadě skleněné střevíčky. Nádherný vizuál s trochu přepálenými barvičkami neubrali na mém příjemném zážitku z klasické pohádky, A žili, byli a pokud neumřeli, žijí tam v tom pohádkovém království dodnes. (20.06.2015)