Popelka

Zdálo se, že příběh Popelky už uvidíme jenom v moderních variacích a hleďme. Tahle Popelka rozhodně nepřekvapí příběhovými obměnami, ale po emotivní stránce šlape a i nějaká ta myšlenka by se našla. Elka je totiž podaná jako děvče s určitou vnitřní silou, které odmítá přestat v lidech vidět dobro, aniž by to působilo příliš naivně. Prince si získá nejenom pěknou tvářičkou, ale taky svojí laskavostí a živostí. Přes snahu Kennetha Branagha ale tahle disneyovka nemá kouzlo našich Tří říšků ani renesančního Věčného příběhu. (19.06.2015)

Úkol č. 16 v Challenge Tour Special - Filmový lov - film, který bych brala jako příběh svého života... nu, jistá lákadla by tady byla - pohádková příroda, výstavní architektura, umírněná zahraniční politika, slušná životní úroveň, kreativní stylisté a když je nejhůř, i nějaká ta kouzelná víla po ruce... Ale jelikož vždycky může být líp, měla bych pár zlepšováků... a začnu hned u Elky - na jejím místě bych si jako dárek z cest od taťky vyptala pinzetu, zvlášť, když obdržené lískáče neměly žádnou užitnou hodnotu, což v pohádce o Popelce vnímám jako docela zásadní krach. Za další se na můj pohádkový vkus zdála Elka při tanci s princem celkem snadno vzrušivá, i když jistý náboj tomu jejich kousku přiznat musím. A konečně - pro příště bych nechala přehodnotit další pohádkový nešvar, a to nepochopitelnou neschopnost identifikovat osobu blízkou jen proto, že se umyje, učeše a hodí do gala, ovšem ten, kdo ji viděl jen jednou, nemá s pamětí na tváře problémy... to pan Vorlíček, aby z dětí nedělal úplné hňupy, použil alespoň vkusnou roušku. I když při výběru filmu šlo především o ono "žít šťastně až do smrti", protože to mi nezaručí ani EZO.TV na Barrandově, k naplnění pohádkového sloganu bych potřebovala ještě nějakého fešného podkoního, jelikož prince Kita bych skousla jen při oddělených ložnicích... jenže to už bych byla mimo žánr, z čehož plyne, že úlovek nesplnil očekávání, a ani když se běžně nesetkávám s tak zajímavou ženou, jakou je Cate Blanchett a moje jízdy z plesů se ani vzdáleně nepodobají té Popelčině akční, i tak je můj život mnohem zábavnější, proto si ho, byť bez záruky, prozatím ponechám... (21.06.2015)

Základom patričného užitia si novej verzie klasickej rozprávky v našich končinách bude asi najmä odolanie porovnávania s našou najslávnejšou adaptáciou. Alebo pre niekoho zase bude porovnávanie predstavovať veľké potešenie, napríklad pre mňa. Okrem tejto zábavky potešilo Branaghovo oko, je vidno, že na kostýmoch a kulisách mu skutočne záleží. Lily James nie je klasická kráska, čo je asi dobre, pretože princa a okolie ohuruje najmä svojou čistou povahou a nehou. No a macocha Cate Blanchet sa stáva plastickejšou postavou, ako sme zvyknutí a jej motivácie, či skôr životná frustrácia stojí za zamyslenie. Možno tu Branagh mohol zájsť v psychologizácii ešte ďalej. (18.11.2017)

Musím říci, že Disneymu se hraná Popelka povedla. Vsadili na klasickou verzi této pohádky a na odvážnost a laskavost Elky v podání vynikající Lily James. Ta celý film táhla a byla vážně skvělá. Škoda jen castingu prince, který mi nebyl moc sympatický. Příběhem nás provázela krásná hudba Patricka Doyleho, ta tomu dodávala kouzlo. Přeci jen však by se mi ještě více líbilo, kdyby to tvůrci pojali třeba více temně a více fantasy. (20.01.2017)

Klika, že aspoň v Disney ještě pořád vědí, jak vypadá pohádka. Pana Branagha jistě potěší, že na jeho Emerické Popelce byl nejhorší český dabing. A to dost suverénně. Druhé místo obsadila historicky nejnemožnější pohádková jména Elka s Kitem a bronzovou placku si z Pepincova kritéria odnáší Popelčino neprořezané tmavé obočí. Všechno jsou to ale hovadiny, které v porovnání s příjemnou atmosférou, ryze pohádkovým zpracováním plným velkolepých hadrů, načančaných slečinek a švarných metrosexuálních princů nakonec snad přidává i plusové body. Teda až na ten dabing. Takhle špatně si nenamlouvám ani já sám sobě, že to tak určitě nemyslela, když mi dá holka košem. (20.04.2015)