Láska na kari

Lasse Hallström jak podle šablony. Což není nutně špatná věc, protože jeho filmy jsou pěkné a vždy jsem je ocenil 4* (aniž jsem o tom přemýšlel). Tady jsem šel o jendu hvězdu méně, protože přeci jen Čokoláda už tu byla. Láska na kari je milý a dojemný film, který občas tlačí na city diváka, ale nijak zákeřně. Herci se pro své role hodí a tak dále, jen scénář mi přišel trochu šitý horkou jehlou. Změna zarytého nepřátelství v přátelství až lásku je rychlejší než děcko po prvním kari a ač indické jídlo rozbrečí mnoho lidí, jako hlavní spoušťeč u kuchaře pro návrat domů je trochu odfláknutý oslí můstek. Doporučuji koukat se zásobou dobrého jídla. (28.12.2014)

Hodně příjemný, obrazově velmi líbivý film, který sice možná neohromí dějovým průběhem - v rámci žánru dost klasickým (ale ne úplně), ale přesto nadchne silnou feel-good atmosférou a typickou francouzskou poetikou, kterou amíci vystihli velmi dobře. I přes svou vyumělkovanost to má duši. Na zlepšení nálady ideální film a to nejen pro milovníky dobrého jídla. (22.02.2018)

Když jsem před lety viděla Pravidla moštárny, byla jsem nadšená, připadalo mi, že Lasse Hallström vytáhl z předlohy to podstatné a zjemnil to podle vkusu amerického diváka s velkým vkusem. Potom přišla skvělá Čokoláda, která mi také padla do vkusu. Ale jak filmů přibývalo, stále více se vkrádal neodbytný pocit, že jde o filmové limonády pro většinového diváka. Vytrácela se jemnost a originalita, přibylo klišé. Láska na kari bohužel v tomto trendu pokračuje. Neurazí, nenadchne. (09.02.2017)

Slušivej příběh dvou světů chutí, aroma a receptů, sídlících naproti sobě přes ulici, kde hustá rivalita víří ve vzduchu, společně s vůní jídel, plynoucí se z obou kuchyní. Francie versus Indie. Tak kdepak se líp vaří? Třeba to dopadne, jak fotbalovej špíl dvou cikánských mužstev... Takže jednoznačně bez branek. No nechte se překvapit. Pěknou podívanou. 75% (25.03.2015)

,,VĚŘÍME, ŽE JÍDLO JE MULTI-SMYSLOVÁ ZÁLEŽITOST A URČITÁ KOMBINACE CHUTÍ A VŮNÍ AKTIVUJE ENZYMY A STIMULUJE SPECIFICKÉ ČÁSTI MOZKU, VE KTERÝCH VYVOLÁVAJÍ POTĚŠENÍ A TAKÉ VZPOMÍNKY PŘÍJEMNÝCH ZÁŽITKŮ…" /// Tak já byl stimulovanej až až! Indickej klučina s nadáním krysáka Remyho ve filmu o lásce, která neprochází žaludkem, ale kuchyní, a ve kterým bych vočima sežral i mrtvýmu z nosu. (No dobrá, tak trochu kecám…) Umírněnej, sympatickej humor, občas (sympatický) drama, sympatický obsazení… kýčovitý sbližování národů a lidí (- trochu jinak než TADY), který šíří pozitivní náladu a podbízí dojem z dobře vykonané práce. Nechávám se oblbovat. Navíc, když to francouzský maloměsto prozáří sluneční paprsky, stimuluje to (i mě!) určitý části mozku a nakažen pozitivní náladou prohlašuju: tohle žádná molekulární kuchyně netrumfne! Lasse Hallström potvrdil, že je mistr kýčovitejch romancí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2010 napsal Richard C. Morais, číst nebudu. 2.) Miluju dvě věci: indický jídlo a indickou hudbu! 3.) Thx za titule ,,Lenulinkaa“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.12.2014)