Sebemilenec

Žena, které chybí sebevědomí i sebereflexe, nachází seberealizaci v posluhování duševně sebeubožejšímu sebemilenci. No. Zjistila jsem, že není třeba obhajovat ani jednoho z partnerů. Ona je většinou až k politování hloupoučká a on je zkrátka a dobře rozmazlený. Konkrétní příběh se mi zdál směšný. Jestli takhle nějaká paní jedná, tak je to stejně odsouzeníhodné jako chování jejího přítele. Hlavně, že si stěžuje, ale nic neudělá. Přišla mi snad ještě ubožejší než její partner. Ten alespoň nic nepředstíral (když vás někdo bez souhlasu unese, nepovažuji to za nic jiného než za známku neskrývané deviace). Pan Dulava na mě vždycky působil démonicky, tudíž role pro něj jako vystřižená. Simona Stašová silně přehrávala. Postava námořníka Kříže prapodivná. Režisérsky se snad nejedná o tak špatnou věc (jde jen o špatnou věc, protože okleštit tak psychologicky slibný příběh na tak nudnou bludnou smyčku by uměl kdekdo). Mně ale především vadí, jak všichni chválí romány (inspirované prý životem), u kterých polovina scén pro normálního člověka působí jako komedie nebo špatný vtip. Taková oslava na lidskou hloupost. Za silné psychodrama bych na tom neoznačila ani jednu z těch psí klecí :( Omlouvám se všem, ale nemám ráda, když se z komára dělá velbloud.) (16.12.2013)

Já nevím proč stále takové filmy vůbec si pouštím, většinu filmu akorát nadávám jak na jednu stranu si žena si může nechat tolik líbit atp.. Ale budiž, když tyhle své nervy přejdu, mě osobně se film líbil, když jsem viděl že hraje Doulava, tak mi hned bylo jasné že bude zaporak (ve většině filmu hraje zaporaky že ano). Simona Stašová je prostě skvělá herečka, dle mě působí spíš jako dominantní žena, proto bylo těžší ji brát jako tu ublíženou, ale skvělé zahranou. Nejvíc co mě dokáže naštvat je že žena na konec ještě si toho chlapa nechá já to nechápu, tím absolutně zneváží sama sebe a nelze k ji mi it úctu.... 4 hvězdy 85% (01.04.2020)

Laciná manýra >Monýra< čili klasická monyoffská rádoby >zeživotazaživa< literární šmíra televizně vytuněná trendy stylem >samohana< made in Renč, další blábol šašskotelevizáckého telenovelového typu vyrobený jak podle šablonky jalovou formou s machou rutinérského jelita a s otravně přehrávajícími kreacemi stolicko-štatlařské čudlárny, dohromady pak vytvářející obludnou machinaci s panoptikálními postavami, kde možná snad i reálně možný příběh nakonec spadá a končí zpotvořený do parodie žánru i života. A tak postavy včele se S.S. už tradičně všelijak poulí oči, dělají grimasy, trhají hlavami a vypouštějí z papulí nereálné či zbytečné větší či menší bláboly a celé je to i těmi kecy zbytečně natažené do šílených devadesáti minut, přičemž příběh by snesl formát bakalářské půlhoďkové epissodky na téma "kterak nána k sobě zaslouženému štěstí přišla a jak to bylo dál"... . . . A komu to slouží? Možná si tu někdo hojí (honí?) nějaká bebinka, že... Docela mě i pobavil v závěrečných titulcích (jojo, čtu děcka rád titulky, člověk se poučí, kdo-kdy-kde-kolik) uvedený "fotograf". To si asi za lehký šekel jako vedlejšák hodil fušku známý brněnský rytíř, ležící vždy na správné straně, co tedy té pravé "Simonce" jak známo ale opravdu pomohl. Howgh. - - - P.S. Jo, na stránkách ČT jsem se mmj. dočetl, že S.M. byla "SLAVNÁ ROMANOPISKA"! Tak to jo, asi něco jako Virginia Woolfová, že... - - - P.P.S. Ano, chápu, pro někoho je tahle matérie zjevně vrchol literární i televizní tvorby, pro někoho vrchol životních kulturních zážitků! Ani si nechci představit, jak to máte lidi doma, ale je mi jasné, že vedle bulvárních plátků, šamponů a kosmetiky to bude v té jediné poličce na zdi v >obejváku< nad starou plazmou z druhé ruky pár pejprbeků S.M. (a tím není myšleno nějaký lido SadoMaso, že... ;o) Jasně, v brněnských knihkupectvích a antikvariátech dávno neprodejné ležáky... Tak užívejte >života< lidičky... %-))) - - - - - (Poprvé a naposledy z ryze studijních důvodů zase jednou protrpěno 15.12.2013 na nedělní >veřejnostádně telenovelové jebničce< , hodnocení uzívané 25., komentář zde otrávený jako šestý - 16.12.2013) (16.12.2013)

Keď šesťdesiatnička Stašová vyriekne pred kamarátkami: "Nedala som mu", tak to človek premýšľa, či si vážne máme myslieť, že ten chlap mal smolu, alebo skôr ide o jasný dôvod na otváranie šampanského. Skutočne, v tom veku, už by mala dávať radšej len lístky od kabáta v divadelnej šatni. Filip Renč išiel však ďalej a presvedčil túto pani, aby svoje kypré faldy ukazovala aj v tom čo najviac možnom nahom stave a tak si na svoje príde aj degustátor kŕčových žíl, modrín a  zošúverenej kože. Toľko tá estetická stránka. Po príbehovej stránke film neprináša vôbec nič nové, od začiatku do konca je jasné, kto je zmrd, kto je obeť a že to nemôže dopadnúť dobre. Tu fakt originálny nápad chýbal. (29.04.2024)

Škoda, že se filmové podoby podle předloh Simony Monyové né úplně povedly a svezly se na laciné televizní tvorbě, přitom by se tohoto tématu měl chytnout někdo, kdo si zatím bude stopro stát a poví skutečně bez skrupulí a s jistou uměleckou podobu, co chtěla povědět sama již zesnulá autorka knížek. 50% (13.12.2019)