Chorus Line

Nic nového pro žánr muzikálu a zároveň neskutečná nuda. Sledovat dvě hodiny partu lidí snažících se o vytouženou roli mě nemá jak zaujmout, protože kromě několika klišovitých replik se od nich nedočkáme žádného odůvodnění jejich snažení (samozřejmě kromě snahy o získání zaměstnání). Attenborough to touhle taktikou zkazil a přitom stačilo vybrat sympatičtější herce a hlavně zakomponovat do scénáře něco jako děj. (24.02.2007)

║Rozpočet $27miliónov║Tržby USA $14,202,899║Tržby Celosvetovo $20,900,000║ Richard Attenborough je veru pán režisér to sa mu musí nechať, z minima vyťažuje takmer možné maximum a na prvý pohľad z banálneho príbehu odohrávajúceho sa po celý čas na javisku, kde prídu talentovaný tanečníci súperiť o miestenku do muzikálu, púšťa na nás jednu vydarenú tanečnú choreografiu za druhou a dokonca vyznie to tak, že ani po x-krát to nenudí, veru mrštnosť a svižnosť tu absolutne nechýba. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Art Film Fest 2009) (10.01.2009)

O tanci a hudbe tohto muzikálu som hneď vedela, že sa mi páčia, ale nebola som si istá, či mi to stačí, aby sa mi páčil aj film ako celok. Keď som sa však dávno po záverečných titulkoch pristihla, ako si pohmkávam poslednú melódiu, uvedomila som si, že stačí. Dej bol síce minimálny, ale to v podstate nevadí. A to, čo urobilo z muzikálu Chorus Line jeden z tých lepších, je Michael Douglas v roli choreografa Zacha, zo začiatku vzdialeného a nedostupného a postupom času veľmi ľudského sympaťáka. (13.01.2008)

Ve všech směrech jedinečný film, o třídu výše než jakýkoli jiný taneční muzikál (a že jsem jich viděl), opravdu se mě dotkl způsobem, jakým už dlouho žádný jiný. Zařadil jsem ho mezi svých Top 5 - i když se na něj dívám podesáté nebo podvacáté, na celý nebo na útržky, vždy mě dojímá a vždy mě z něj mrazí. (19.09.2005)

Skvělý muzikál fascinující hned v několika aspektech. Za prvné je to neuvěřitelné tempo, rytmika, neustálá gradace,která začne masovým konkurzem a skončí na prknech, která znamenají svět, v záplavě zlatých tanečníků v bezchybném unisonu, opticky dohnané do nekonečna zrcadly. Druhak je to práce s filmovým časem, kdy čas filmový je srovnatelný s časem "reálným", notabene je vlastně skrze muzikálové výstupy ještě natažen, což věru není běžné. A za třetí pak práce s charaktery. Každý z uchazečů má svoji minulost, svůj pohnutý moment. Krom postav manželů se ve filmu neobjeví plochá postava. Mezi tím vším však zdaleka nejvíce vyčnívá (přestože je vlastně zdánlivě upozaděna a ve finále, které patří tanečníkům, se vůbec nevyskytuje) a mým favoritem se (nejen) proto stala postava režiséra Zacha v, ač utluméném, tak naprosto bezchybném podání Michaela Douglase. Ten do příběhu vsupuje jako nepříjemný morous, který kašle na lidi (je to jen tančící sbor) a všechny ty pohnuté lidské osudy jsou mu zdánlivě upřímně ukradené. Přesto v průběhu filmu vyplyne jeho laskavost a až otcovskýé chování, který je ale zároveň usměrňován dokonale profesionálním přístupem. Ten má ale původ ve stejné lásce k tanci, jakou disponují účastníci konkurzu. Sám má přitom také svoji, ne příliš šťastnou minulost, přestože vlastní retrospektiva jeho postavě schází. Přebytečná je naopak postav Cassie, jejíž jediná opodstatnitelná úloha ve filmu spočívá právě v prohloubení Zachova charakteru. Tímto směrem tedy jediná zásadní výtka filmu, druhou je pak trochu rozčarování nad tím, že žádná ze skladeb, ač je každá zvlášť téměř brilantní, se ani na hony nepřiblíží fantastickému "Surprise Surprise". (07.01.2010)