A dost!

Pohodový film, kdy divák se sympatiemi sleduje osud hlavních hrdinů. Bezprostředně po shlédnutí filmů bych nepochybně dal o jednu * více, ale s odstupem několika dní se "nadšení" vytratilo. Ale už jenom pro příjemnou vzpomínku na vloni v Itálii předčasně zesnulého amerického herce J. Gandolfiniho (mj. mafiánský boss Tony ze seriálu HBO "Rodina Sopranů") stál film za shlédnutí. (30.12.2014)

Rozbor zajímavého trojúhelníku Gandolfini - jeho bejvalka Keener - jeho nová přítelkyně Louis-Dreyfus pohledem posledně jmenované. Stylem mi to trochu připomíná Apatowovy filmy, akorát bez vulgarit. Výborná sonda do vztahů mezi muži a ženami, o rozdílech mezi nimi, o naprostých malichernostech, které tyto vztahy komplikují, o vztazích mezi rodiči a dětmi a o tom, jak zvláštní smysl pro ironii může mít náhoda, pod jejíž vlivem může člověk udělat závažnou chybu. Je potěšující, že James Gandolfini si ve své poslední roli opět střihnul civilně příjemného sympaťáka, Catherine Keener výborně sekunduje, Julia Louis-Dreyfus na mě nepůsobila zcela sympaticky, ale to je můj problém, její průměrné herectví je však už problém její (záhadná nominace na Zlatý globus mě nepřesvědčí). 70% (15.02.2014)

Byl to takový film ze života, o dvou rozvedených lidech, kteří, ač přesto odlišní, se našli. Ale pořád máte v životě pochybnosti, zda všechno děláte dobře a protějšek je ten pravý. Skvěle to uteklo, ukázalo, jak celý život můžete ztrácet, hledat, nalézat....hezké. Film podbarvovala pohodářská muzika. Co se hereckého obsazení týče, když jsem viděla rok narození Toni , nevěřila jsem svým očím. Vypadala jako opuštěný baset před boudou, který se pitvoří od škály psích očí k rádoby veselí, co čeká, že si ho vezme domů nový páníček. Jako žena mi nesedla, mnoho chlapských gest, co se chůze i gestikulace týče, vemkoncem i divných bezdomovských kalhot. Nemůžu si pomoci. A Gandolfini...obr Gandolfini. Viděli jste jeho oči? Byli to oči dobrého člověka a skvělého herce. Už nikdy by nikdy jiný nemohl být Soprano. Hrozná škoda, že už ho dále neuvidíme. Život není fér. Ani ve skutečnosti, ani ve filmu. Uvědomíte si, že pokud vám dítě, se kterým žijete, někdy odejde -což přijde, zůstanete sami. Možná neodvratně, tak jako Toni. Ale ona měla štěstí. (26.01.2014)

Jediným pozitivem tohoto filmu byl civilně hrající James Gandolfini. Ostatní - a byly to vlastně jenom ženské, řešily celou dobu neskutečný blbiny u kterých měl člověk chuť třísknout do televize, aby už přestaly. Co mě rozesmálo, bylo to, že hlavní hrdinka celou dobu řeší problém, že jí nějakej maník nepomůže do schodů s masážním stolem - není ale Amerika výspou feminismu, kde normální chlap nemůže ženský ani podržet dveře, aby to nebylo harašení? (28.03.2015)

Hezký romantický film o lidech ve zralém věku, kteří si již prošli obdobím, v němž láska byla pouhým zaslepeným, naivním poblouzněním. Dostali se z něho s pár šrámy na duši a nacházejí se ve fázi, jemuž vládne střízlivý a ostražitý úsudek a mírná zdrženlivost. Sice zestárli, přibrali nějaké to kilo, přibylo vrásek, pár šedin, děti je opouštějí, ale jejich touha milovat a být milován je stejná, jako když byli mladí. S věkem ale přidávají jednu důležitou vztahovou přísadu, možná nejdůležitější, toleranci a nadhled. A proto si myslím, že jim jejich láska vydrží..... hodně, hodně dlouho. 6/10 P.S. V budoucnu s přibývajícími léty, své hodnocení třeba zvednu i o stupínek výše. (22.02.2014)