A dost!

Pohodový film, kdy divák se sympatiemi sleduje osud hlavních hrdinů. Bezprostředně po shlédnutí filmů bych nepochybně dal o jednu * více, ale s odstupem několika dní se "nadšení" vytratilo. Ale už jenom pro příjemnou vzpomínku na vloni v Itálii předčasně zesnulého amerického herce J. Gandolfiniho (mj. mafiánský boss Tony ze seriálu HBO "Rodina Sopranů") stál film za shlédnutí. (30.12.2014)

Nezávislé vztahové drama s Jamesem Gandolfinim v hlavní roli. Pro mě neodolatelná záležitost. Ale k věci, tento žánr americká nezávislá scéna udržuje na vysokém levelu velmi pravidelně i proto, že je herecky vždy odkud brát. Jako kdykoliv jindy absolutně přirozený Tony Soprano a spousta zajímavých žen dávají dohromady interesantní vztahový zapletenec, jehož rozplétání nejen decentním humorem pobaví i nenásilně dojme. Délka taktéž akurátní. 90% (29.12.2014)

Pohodový, poklidný a nenáročný film. Je až s podivem jakou situaci může život připravit. Aby jste po letech potkali svoji dávnou kamarádku a začali chodit s jejím bývalým manželem? Tak to se může vážně stát pouze ve filmu. Ovšem tvůrcům filmu se povedlo vytvořit to věrohodné a s odlehčeným humorem. Bavil jsem se, dávám tři hvězdy.... (26.02.2014)

K filmu mě přilákalo jméno Nicole Holofcener, jejíž dílka vonící Amerických nezávislým létem už mě nadchla dříve a opakovaně. I zde se potkáme s ženami, které chtějí, co nemají, a zbavují se těch, které mají, a když už dostanou, po čem stonaly, hledají chyby. Scénáristická lahůdka, kde jsem vrněla nejvíc ve chvíli, kdy Catherine Keener popisuje, proč odložila svého manžela, a Julii Louis-Dreyfus klesají koutky a zprvu tím samým mužem tolik nadšená chytí od své nové kamarádky "virus" pochybností. Nebýt její herectví tak afektované, neměla bych problém sáhnout po pětce. Viděno v rámci FebioFestu, Cinestar Anděl, 25.3.2014, 14.30, sál 12, J18 :). (27.03.2014)

Byl to takový film ze života, o dvou rozvedených lidech, kteří, ač přesto odlišní, se našli. Ale pořád máte v životě pochybnosti, zda všechno děláte dobře a protějšek je ten pravý. Skvěle to uteklo, ukázalo, jak celý život můžete ztrácet, hledat, nalézat....hezké. Film podbarvovala pohodářská muzika. Co se hereckého obsazení týče, když jsem viděla rok narození Toni , nevěřila jsem svým očím. Vypadala jako opuštěný baset před boudou, který se pitvoří od škály psích očí k rádoby veselí, co čeká, že si ho vezme domů nový páníček. Jako žena mi nesedla, mnoho chlapských gest, co se chůze i gestikulace týče, vemkoncem i divných bezdomovských kalhot. Nemůžu si pomoci. A Gandolfini...obr Gandolfini. Viděli jste jeho oči? Byli to oči dobrého člověka a skvělého herce. Už nikdy by nikdy jiný nemohl být Soprano. Hrozná škoda, že už ho dále neuvidíme. Život není fér. Ani ve skutečnosti, ani ve filmu. Uvědomíte si, že pokud vám dítě, se kterým žijete, někdy odejde -což přijde, zůstanete sami. Možná neodvratně, tak jako Toni. Ale ona měla štěstí. (26.01.2014)