Ladíme!

A -ca-glee...by mohlo znít společné zvolání dívčí skupiny. A ještě by to chtělo doladit. Becca (Anna Kendrick) přijíždí na Bardenskou univerzitu, kterou bere jen jako přechodnou stanici, než ji táta zaplatí školu v L.A. Její ambice stát se DJkou musí ještě počkat, protože na škole vládne kult a-cappell, což jsou dívčí a chlapecké skupiny zpívající cover verze známých songů bez hudebního doprovodu. Vstoupí tedy přes svůj počáteční odstup do dívčí a-capella skupiny nesoucí název Bardenské Bellas, kterou vede panovačná Aubrey (Anna Camp), neuznávající jiný názor než ten svůj, a občas při nezvladatelném rozpoložení zvrací mohutné gejzíry (do hlediště). K tomu si ještě tvrdošíjně stojí za tím, že soutěžní sestava se musí držet zažité univerzitní tradice a neuvědomuje si, že v uniformních a upjatých kostýmech letušek, za zpěvu obstarožních písní z minulého století, nikdy nemůže dosáhnout na vítězství. Becca se svým poněkud rebelským postojem, a novou partou dívek, se pokusí skupinu vést jiným směrem s cílem konečně porazit dosud neporaženou konkurenční chlapeckou skupinu s názvem Bardenští Potížisté. Zpočátku se to pro film moc příznivě nevyvíjelo. Vše bylo až moc trapné, postavy nesympatické a nevtipné. Postupem času se tyhle neduhy jako zázrakem začaly odbourávat. Odstartoval to konkurz na nové adeptky do dívčí skupiny a následný výběr byl perfektní a každá z dívek dostala svoji výrazovost v čele vtipně komentující Tlusťošky Amy (Rebel Wilson). Nejednalo se přímo o dívky atraktivní, ale schopné na sebe výrazně upoutat pozornost jejich originalitou a citem pro uchopení charakterů postav. To bylo pro film, který zrovna netěží z ohromující taneční choreografie, dost důležité a zásadní. S touhle partou film nabral náboj, dalo se jí fandit a jejich hlášky bavily. Závěrečný duel mezinárodního mistrovství univerzitních a-capell (ICCA) se ovšem ke vší smůle omezil, a hlavně soustředil, jen na jejich chlapecké konkurenty ze stejné školy a účast ostatních kapel byla zaznamenána jen letmo. To je ovšem také nedobré pro navození napětí v závěrečném klání. Knižní předlohu, podle níž je film natočený, neznám, ale Elizabeth Banks, která film produkovala a zahrála si v něm menší roli sympatické členky asociace univerzitních a-cappell, zřejmě neodolala svodům převést na plátno příběh blízký svým pojetím televiznímu Glee, s nímž má mimo jiné v tomto ohledu společného také jednoho z představitelů z populární série, který se zde mihne a schválně, jestli ho poznáte.Tato volba sice přílišnou originalitou nesrší a samotný příběh také v ničem extra neohromí, ale originální zápal pro věc z toho udělal koukatelnou záležitost, na kterou se dá naladit. 60% (01.04.2013)

Můj hlasový rozsah tří ne zcela snadno identifikovatelných tónů a k dokonalosti vyvinutý hudební hluch mne opravňují k tomu, abych napsal pár moudrých slov o zpívání a capella. Jelikož však o tomto tématu nic moudrého napsat ani opsat neumím, tak se spokojím s tím, že beznástrojová verze The Final Countdown mi naprosto vyrazila dech, duet hambatých slečen ve sprše nebude lehké zapomenout a při většině ostatních skladeb jsem si spokojeně podupával. Příběh samotný je natolik křišťálově předvídatelný, že může zaskočit jen filmového panice a Anně Kendrick tu rebelku prostě nevěřím, ale přesto jsem byl s tímto snímkem spokojen. Je však možné, že za to může jen včerejší výjimečný úhel postavení Venuše vůči Saturnu či čemukoli jinému. (08.07.2013)

Nikdy by mě nenapadlo, že si zrovna tuhle blbost pustím. Ale kupodivu je to docela vtipné. Obsazení je docela slušné, hlavně Rebel Wilson mě dost bavila. Celá zápletka je dost jednoduchá a snadno prohlédnutelná. Holky zpívají ve vysokoškolské acapella skupině, aby získaly vytouženou trofej. Musí se ale dostat přes řadu obtížných překážek. Je tam dost dobrých a chytlavých písniček. "Židi jsou jako Aboriginci." :D (12.03.2020)

Nevím, co všichni pořád mají proti popu. Jasně, filmy jako High School Musical jsou skutečně hudební brak, ale tady se naopak můžeme zaposlouchat do kvalitně zazpívaných písniček. Dějově je to sice jen průměrný příbeh zasazený do prostředí vysoké školy, ale pokud jde o Acappelly, tak jsem pro všemi deseti. Obdivuju lidi, kteří dokážou tvořit plnohodnotnou hudbu pouze svým hlasem a právě z tohoto důvodu jsem si film celkem užila. Navíc jsem ráda za odkaz na Snídaňový klub, který jsem neviděla, ale teď mám další tip na film, na který bych se ráda v budoucnu podívala. ~(3,3★)~ (08.06.2013)

Nic moc jsem od tohoto filmu neočekával, říkal jsem si, že to bude nějaká přiblblá komedie z teenagerského prostředí. Tak zase tak moc jsem se nespletl, ale popravdě, bylo toho přece jenom víc a film mě, chvílemi i proti mojí vůli, zaujal. Dostal jsem místy celkem slušnou komedii, které vévodí především skvělá hudební stránka. I když Anně Kendrick tu její zapálenou DJku nějak nevěřím, stejně jí zahrála obstojně a místy jsem si říkal, že vážně asi ví, o čem mluví. Takže mě nakonec přesvědčila, ale stejně si myslím, že za to může ten její kukuč, který se mi prostě líbí. Tahle holka je vážně pěkná, ale ne úplně tím hollywoodským způsobem. Má v sobě něco nevinného, což bylo v tomhle filmu postaveno na hlavu a vyznělo to dobře. Není to přímo zlá holka, ale má k ní docela blízko. Ostatní postavičky jsou klasicky karikaturami, stejně jako celá film. Máme tu holčičí vokální skupinu proti chlapecké. Boyband to vede, jsou oblíbení, holky jsou křečovité a zastaralé. Jenže pak přijde nová krev, holka, která hudbě rozumí a chce do toho dát trochu nové šťávy. Jestli se jí to podaří, to je otázka, stejně jako zda se jí podaří najít si lásku. Romantická linie je zde naprosto zbytečná a také neuvěřitelná. Kdyby se vynechala, je to mnohem lepší. Takhle ale má pořád film to nejsilnější, a to je zpěv. Jsou tu povedené vokální covery skvělých songů, moderních i starších, které vás chytí za ucho a možná sem tam i za srdce. Nechtějte od každého filmu něco, co vám promlouvá do duše, protože tohle by vás mohlo jednoduše pobavit. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/little-ashes-nezapomen-na-me-butter.html (05.03.2013)