Miss Violence

Grecka drama,ktora je inspirovana skutocnymi udalostami z Nemecka,jedenastrocne dievca skoci z balkona na svoje narodeniny,samovrazda,ktora nema jasny dovod,atmosfera v rodine je depresivna,napata,dusna a je len otazka casu,kedy sa odhali,co sa vlastne stalo,v zavere prichadza vyvrcholenie a odhalenie tajomstva,ktore je sokujuce,takymto vy*ebanym ko*otom jednoznacne trest smrti,ale este pred tym by som urobil jednu vec a to,aby ich znasilnilo minimalne sto chlapov,jaaaj,som nasraty z toho,no nic,musim sa ukludnit,hodnotim a davam plnych pat hviezdiciek,lebo si ich zasluzi tato zalezitost,chvalim rezisera...:-) (24.04.2019)

Film Miss Violence je osobitou společenskou alegorií. Alexandros Avranas k vyobrazení podstaty vzájemných vazeb, rádu hierarchického uspořádání a skutečného fungování soustavy společenských vztahů využívá princip rodiny. S nihilistickým odhodláním se dostává až pod povrch perverzních zásad sadomasochistického uspořádání vzájemně propojených stavů. Což v té struktuře rodiny zvyšuje účinek zvrhlé zhýralosti společensky odsouzeníhodného chování, koncept je brutální do nejmenšího detailu, svoji působnost zvyšuje pozvolně, bez patosu a psychologických nátlaků, zpovzdálí a mlčky pozoruje zdání harmonického soužití, předpoklad svobody je stržen autoritativními záchvěvy, předpoklad svobody je zneužíván pro potřeby mocenských choutek. Hlavní postavou drsné společenské alegorie je hlava rodiny (pozoruhodný Themis Panou), na první pohled řádně spořádaný a starostlivý muž. Správné chování se vypěstuje disciplínou, bez přehnaných gest, bez přehnaného běsnění, nenápadně, jistě a neodvratně. Druhým členem rodiny je mužova manželka (zajímavá Reni Pittaki), vzorně poslušná žena. Po dlouholetém útisku je vlastní vůle podlomena a ze strachu raději zavírá oči nad vší skutečností. Nejstarší jejich dcerou je Eleni (velmi zajímavá Eleni Roussinou), žena, vyrovnávající se se svou nejosobnější ztrátou. Je poslušnou členkou rodiny, uvyklou již na způsoby a principy. Mladší dcerou je Myrto (pozoruhodná Sissy Toumasi), dívka v pubertálním věku školní docházky. Ještě neztratila instinkt ke vzdoru, přesto je již pomalu smířená se skutečným stavem věcí. Důležitou postavou je Alkmini (zajímavá Kalliopi Zontanou), nejmladší Elenina dcerka. Bezstarostný věk nevinného dětství je bez předchozího varování se vším všudy uveden do běžné reality. Z dalších rolí: Elenin malý a z respektu tichý synáček Filippos (Konstantinos Athanasiades), nejstarší Elenina dcera se svým vlastním způsobem vysvobození Angeliki (Chloe Bolota), pozadí tragédie zkoumající sociální pracovníci (Kostas Antalopoulos a Maria Skoula), přátelé hlavy rodiny i jeho nejlepší zákazníci (Nikos Hatzopoulos a Minas Hatzisavvas), s nedochvilností nespokojený vedoucí firmy (Stefanos Kosmidis), či sousedka rodiny a Elenina nejlepší kamarádka (Anna Koutsaftiki). Film Miss Violence je nihilisticky ponurou společenskou alegorií. Svou metodou výjevů na principu fungování rodiny ovšem většinu diváků ohromí úplně jinak, než je prvotní idea režiséra, svým nevybíravým zobrazením extrémně zvrhlých podob vzájemných vztahů je nekompromisní. Zneužívání jako příčina společenské dysfunkce. (26.04.2020)

Jedenáctiletá Angeliki slaví své 11. narozeniny, tančí na Cohenovu píseň "Dance me to the end of love", usměje se a skočí z okna. Je to důsledek nebo předzvěst něčeho? Tušíme obojí a sledujeme, co se v této skoro hermeticky uzavřené rodině děje. Vidíme jasně, že to není docela běžný chod rodiny, ale nevíme (skoro až do konce) v čem je pes zakopán. Pro diváka je důležité se s rodinkou a vzájemnými rodinými pouty seznámit co nejdříve. Tedy: dědeček, babička, jejich dcera Eleni, její děti s neznámými otci (zmíněná Angeliki, Alkmini a Filippos) a jejich teta Myrto (asi stejně stará jako Angeliki). Všechny vztahy s vnějším prostředím zprostředkovává děda, především se školou. sociálkou a ... ...Přitom není třeba se domnívat, že se takové věci dějí jen na Balkáně, prostě jen Řekové atd. jsou upřímnější a otevřenější. (16.12.2014)

Na úvod filmu podivná scéna usmiatej dievčiny, ktorá si to rozhodne na vlastné narodeniny skočiť kade ľahšie. A následne prvé dve tretiny filmu dosť statická nuda bez poriadneho deja... avšak to celé to lyrické divadlo bolo napokon len ľahkou predohrou pred finálnou pol hodinou, ktorá absolútne odkrýva celé pozadie podivného a strojeného správania tejto na prvý pohľad normálnej rodinky. Ale ako sa neskôr ukáže, normálne nebolo nič, a veruže absolútne nič. Akoby klasik povedal "something is rotten in the family of Angeliki". Priznám sa, že prvú hodinku filmu som považoval za stratený čas, avšak to vyvrcholenie a postupné odkrývanie všetkých okolností a osudov - to stálo naozaj zato, niečo neuveriteľné (a bohužiaľ zároveň tak reálne v dnešnom skazenom svete). Z gréckych psycho-drám ďalej odporúčam Kynodontas (aj keď to je skôr taká utopia). (23.10.2015)

Po Kynodontas tu máme další "spořádanou" řeckou rodinku. Většinou v žádné rodině není něco v pořádku, ale tady to "něco v pořádku" překračuje morální i etickou mez. Každopádně režiséři musí někde brát inspiraci, většinou ji berou ve své zemi. Než je demaskována celá pointa, tak na nás působí tíživá atmosféra, celkově film působil odtažitě, asi mi vadilo, že jsem si tam nebyla schopná oblíbit jedinou postavu, nevím, takže jen tak tak 4 hvězdy, 65%. (12.03.2018)