Lví srdce

Navenek jsou to drsoni, uvnitř se to v nich ale bije. Bílé Finsko, vyholené hlavy, ne moc velká inteligence a um připlést se do každé rvačky, která se naskytne. Zoufalí hrdinové se tu pohybují v příběhu, který sice není žádná hitparáda, nicméně sází na reálnou atmosféru a velmi dobré herce. Hlavní nácek pozná blondýnu, brzy se do ní zabouchne, jenže ona záhy najde na jeho těle vytetované něco, co se jí sakra nelíbí. Ten černoch vzadu je totiž její syn. Radikální neonacista začne měknout. A to je možná jedna z prvních velkých kaněk. Až příliš brzy v tom (neonacismus) totiž nemá jasno, navíc role matky (kluka ohrožuje náckův agresivní bratr, incident s granátem) zůstává v pozadí. Tenhle sociálně nenávistný propletenec nicméně láká, takže ty opatrné čtyři hvězdy si zaslouží. (14.06.2015)

Jo uz ani chladny sever neni, co byval a ten cernej sajrajt se rozleza vsude. A co hur, hned si mysli, ze jim vsechno patri a vsude jsou doma. Vyborne drama na tema pristehovalci x rasismus. Takova finska variace na Kult hakoveho krize, ale ne tak americka, coz je tady jen ku prospechu veci. Konec byl paradni. Peter Franzén zahral skvele - pobavila me hlavne scena, kdy tomu malemu bubakovi ihned po seznameni nabizi neco k jidlu. Co jineho, nez banan :-)) (16.03.2014)

Dlhšie sa mi nestalo, aby ma film tak milo prekvapil. Aj keď uznávam, že som mal asi malé očakávania. Bizarné postavičky v ešte bizarnejšom strete, ale hlavne realisticky podané a tiež zahrané. V niektorých scénach som sa síce pouškŕňal, napr. keď partička rodičov prišla zbunkovať neonacistu, alebo keď dotyčný neonacista robil v škole dozor a zastrašoval učiteľský zbor, ale malo to gule, živelnosť, typický severský humor a čas pri sledovaní mi ubehol ako voda. (19.01.2019)

Dějově výstavba, která si bere na mušku rasismus, mohla být silným příběhem skoro až pravdivým. Obecně nácky taky moc nemusím. Důležité je ovšem zmínit to, že ve filmu nelze nepostřehnout velký sklon jednostrannosti ve vyhroceném konfliktu, tím je v holohlavé lapálii vystaráno. Neméně podstatný zůstává fakt, že v tomhle příběhu multikulturalismu je zcela opomenut také běžný rasismus i z té druhé strany. (27.04.2014)

Prvá polovica snímky je veľmi predvídateľná a tá druhá sa stále mohla uberať buď cestou tézovitosti, alebo prísť s nejakými zaujímavými zvratmi a podzápletkami. No a našťastie sa stalo to druhé. Predovšetkým vedľajšia dejová línia v škole tomu dodala na šťave a pekne sa tu príbeh rozbehol v zmysle príčina následok a ďalší následok. Až tak, že sledujeme neonacistov biť sa nevedomky za práva afrického chlapca s tými, možno ešte nebezpečnejšími rasistami, kvázi umiernenými civilistami. Podobne kriticky vyznieva aj rozhovor s učiteľkou v škole. No a Rhamiho otec so svojimi otravnými "joky joky" taktiež nie je zobrazený ako úbohá obeť euro-xenofóbie. Pretože tvrocom išlo aj o všeobecnejšiu polemiku o násilí, čo si možno nie každý všimne. (21.04.2018)