Režie:
Stephen FrearsKamera:
Robbie RyanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Judi Dench, Steve Coogan, Sophie Kennedy Clark, Mare Winningham, Barbara Jefford, Ruth McCabe, Peter Hermann, Sean Mahon, Anna Maxwell Martin (více)Obsahy(2)
Pozoruhodná cesta dvou velice odlišných lidí za tajemstvím, které bylo skryté půl století. Martin Sixmith (Steve Coogan) je bývalý zahraniční korespondent BBC, který přišel o práci. Shodou náhod se mu do rukou dostává možnost odhalit příběh, který by mohl být jeho životní reportáží. Jeho klientkou se stává sedmdesátiletá svérázná a osobitá irská dáma Philomena Lee (Judi Dench). V 50. letech jako náctiletá otěhotněla a porodila syna Anthonyho. Aby ho mohla vídat alespoň hodinu denně, žila a pracovala v klášteře pro „padlé ženy". Když byly Anthonymu 3 roky, byl Philomeně násilím odebrán, dán jeptiškami k adopci a poslán do Ameriky. Philomena strávila 50 let marným hledáním svého dítěte. Philomena a Martin se společně vydávají na neobyčejný výlet. Philomena je upřímná, bezprostřední paní, která bere lidi takové, jací jsou. Přes všechny životní strasti si stále zachovává optimismus a víru. Naproti tomu je Martin světaznalý, vzdělaný muž, který je zvyklý na společnost významných a bohatých lidí. Ztráta milované novinářské práce v politických sférách z něj udělala cynika. Při hledání Philomenina ztraceného syna se od sebe navzájem učí, konfrontují své rozdílné názory a jeden druhému otevírají nový a jiný pohled na život. (Bioscop)
(více)Recenze (253)
Celkem slabota (obzvlášť při nominaci na Oscara), od úvodních minut extrémně šablonovitá, lidsky svérázná a hřejivá, jen mělce, smířlivě a šeptavě obviňující alibistickou klášterní svévoli, až tyranii ve jménu Boha. Ještěže poslední minuty na konci cesty (domácí video, konfrontace s jeptiškami) zaryly v emocích trochu hlouběji, užuž se schylovalo k nižšímu hodnocení. ()
Takový ten příběh, co vás nenadchne, ani vámi nepohne, ale přesto je dobrý. Jenže jediné, co mi z toho filmu nakonec utkví v paměti, bude ta nechutně neskrývaná reklama na Guiness. A na Oskarech se tenhle film objevil nejspíš jen proto, že se z části odehrává v Americe, což je smutné. ()
stejně jako u dvou odlišných povah hlavních protagonistů nastvává u mě svár dvou odlišných rovin: formální a obsahové, kde ta první vinou příklonu k ´televiznosti´ selhává druhá poutavým příběhem převažuje (!) výjmečně budu stranit té druhé ..80% ()
Velice silný příběh ztvárněný poměrně nesourodým hlavním hereckým duem překvapivě nikde moc neskřípal. Cooganovi šlo hraní arogantního cynika skvěle, Denchová se své role ujala taky s respektem, ale nemyslím si, že to byl výkon hodný nominace na Oscara. Nicméně dejte si velký pozor, popis tohoto snímku zavání lehkou komedií, ale to se nekoná. Snímek je velice, velice vážný s několika úsměvnými momenty a necharakterizoval bych jej jako filmík k nedělnímu odpoledni. Připravte se na to, že po něm budete mít mírnou depresi, ale velice kvituji, že díky vypravěči v podobě Cooganovy postavy (tedy Martina Sixsmitha) je celý tragický příběh brán s takovým lehce ironickým odstupem, což jej činí stravitelným a hlavně - bez cliché. 70%! ()
Veskrze průměrná oscarovka, která si moc pozornosti nezaslouží. Film stojí čistě na hercích, kteří mě moc nebavili, a trochu zajímavém ději. Řemeslné kvality nehledejte. Neurážející. Nominace zbytečná. ()
Rodinná drama a zároveň kriminálka s pátraním medzi kontinentami. Pátranie ale v polovici filmu končí rozuzlením a bolo mi záhadou, čo ešte môže prísť, keď je všetko jasné. No práve tá druha polovica je zaujímavejšia, dokonca s katarziou na konci, ktorá má dva uhly pohľadu a nie pre každého bude pochopiteľná. –––– Sex... A potom som usúdila, že niečo také nádherné musí byť zlé. –––– Chcem vedieť, či na mňa Anthony niekedy myslel. Leba ja naňho myslím denne. ()
To byl moc smutný příběh.... O to smutnější je, že je jeho autorem sám život. Výborný herecký výkon Judi Dench. ()
Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků poslední doby. Film o smíření a odpuštění. Osobnost, charisma a LÁSKA matky, "staré dámy" v podání výborné Judi Dench v kontrastu s pokrytectvím a fanatismem ortodoxní katolické církve a irských "evil nuns". Smutný, emočně silný film, přesto lehký jako vánek.. Hluboké poselství snímku podle skutečných událostí. Děkuji i za krásnou hudbu A.Desplata. ()
Kdeže slzy! Ten střet nezdolného optimismu, životního nadhledu a "normálnosti" s cynismem a radikálně odlišným způsobem žití mě dostal! ()
Od jakživa mi je církev nesympatická, ať už díky shromažďování nemalého množství majetku (v době kdy většina hladoví), nebo díky 'úletům' jako je tento. Film je poutavým příběhem 2 zcela odlišných lidí, kteří se potkají a společně hledají odpovědi. Ten příběh je neskutečný a taky neskutečně natočen. Rozhodně stojí za vidění! ()
Bezesporu silný lidský osud, ale mdlý film, který se místy bohužel až příliš přibližuje Sixmithově definici sociálního příběhu... ()
26. 03. 2014 (96.); církev nemá dobrou pověst ()
70% ()
Film ´The Magdalene Sisters´ z roku vypráví o mladých dívkách, které z různých důvodů skončily v prádelnách organizovaných katolickou církví při kostelech v Irsku. Dívky musely žít v krutých podmínkách, některé i desítky let, a jejich psychika zůstala už navždy poznamenaní příkořím. Irská společnost se o těchto praktikách církve dozvěděla poměrně nedávno a snaží se prostřednictvím filmů s tímto společenským břemenem vyrovnat. Obzvlášť když církev místo pomoci jenom využívala sociálně slabé ke svému obohacování. Film ´Philomena´ vypráví o další praktice irské církve a tou byly nucené adopce. Dívky, které se uchýlily pro pomoc do kláštera k řádovým sestrám, nebo je tam odložila jejich rodina, jako ve Philomenině případě, byly donuceny se vzdát svých dětí, i když si je původně chtěly ponechat. Musely podepsat doklad, že své děti nebudou hledat ani je kontaktovat. Děti byly dány k adopci za peníze. Těmito nucenými adopcemi si církev dobře přilepšovala. Judi Dench je výborná v postavě Philomeny Lee. Všechny její rozpoložení jsou jasné, i když pro nevěřící lidi můžou být asi těžko pochopitelné. Na Stevovi Cooganovi bylo vidět zaujetí pro věc - podílel se na psaní scénáře, na produkci a hrál hlavní mužskou roli. Téma je vážné, ale některé momenty jsou vesele milé - např. když Martin ještě nepozná Philomenu a snaží se žertovat, ale ona bez smyslu pro jeho humor mu odpovídá nebo vysvětluje. Oni dva jsou lidé z jiných generací a také z jiných sociálních vrstev. A přece on bohatý, vzdělaný světoběžník se má co naučit od ní, která prošla školou života a podporuje ji jenom její víra. ()
Instantní deprese, stačí pustit play. Ale krásně ukazuje, jaké svinstvo je náboženství, fanatismus a církev (jedno jaká). Povinně by měl shlédnout každý věřící a ještě si ho připomenout, než půjde do kostela a představit si si aspoň tu část svinstev, kterou dokáže, z toho kvanta co církve světa umožnili a co působí fanatismus v jakékoli podobě pokaždé, když JIM bude chtít dát příspěvek. Když si uvědomím, že my všichni stále platíme na církve cca procento ze svých platů, jímá mě třas a nezvladatelný vztek a i když se máme v podstatě krásně (porovnávám-li s minulostí), sere mě jaký je i v dnešní době bordel a že tyhle sráče živíme, i když většina čechů není ani věřící a to se ještě ta banda hajzlů pere o restituce. ()
Tak tenhle film mě docela naštval. Především proto, že jsem o takových prasárnách neměla tušení. A co mě naštvalo ještě víc po filmu byla "zajímavost" v komentářích, že se církev bouří protože film vyvolává nenávist. To si pište, vy bando, že to vzbudí nenávist. Kdybychom měli býti spravedliví a jeli bychom podle klíče, dle kterého se Amerika má potřebu omlouvat otrokům, černochům a každému takovému a dá mu Oskara, tak Philomena měla sebrat Oskara zcela určitě! Jsem ráda, že vznikají i takto nepopulární filmy o vážných tématech. ()
Spoilers allert..... Dokonalý film na dokonalé nedělní dopoledne, kdy mám prostor a náladu na lidské příběhy, které jdou po po/citech. V podstatě klasický příběh o hledání adoptovaných dětí, nebo biologických rodičů. Tady v tom případě se Bůh ( sice nevím čí přesně, ale to je fuk:)) rozhodl napsat ještě příběh o adoptovaném, veleúspěšném gayovi, který byl nucen svou orientaci tajit a zemřel na aids. Jako by to napsal autor nějaké té knihy, které měla Philomena v oblibě:)) Co dělá příběh tak silným, že jsem se od něj neodtrhla, je moje velká oblíbenkyně Judi Dench a pro mě neznámá tvář Steve Coogan. Ti tady naprosto excelují - nesou film bez jediného zaváhání. V úvodu zaperlilo několik situací, kdy jsem vybuchla smíchy a málem nemohla přestat, postupně se legrace vytratila, ale ne zcela - laskavý humor, jakási nenápadná esence laskavosti byla přítomna po celý film a nejspíš ona způsobila, že se mě film dotýkal. Ne nějak do extrémů, abych se u toho vztekala nebo brečela. Dotýkal se mě tak akorát, nechával mi prostor a nikam mě netlačil. Vyústění filmu bylo dokonale vyvážené, ani úplné odpuštění a zapomnění (které má pachuť rezignace) ani ohnivá pomsta a krev, prostě služba Pravdě tak, jak by měla být samozřejmá pro všechny, obzvláště pak pro ty, kteří ji kážou z pozic jakési umělé mravní nadřazenosti. Hudbu Alexandre Desplata už nějaký týden poslouchám ze soundtracku, takže tady to bylo setkání se starým známým a byla stejně geniální s filmem jako bez něho. Za ten smích a za tu laskavou jemnost, která se mě dotkla, dávám i tu pátou star. ()
Hledání ztraceného syna. Kouzelná atmosféra, fain hudba a hodně příjemný pár Dench & Coogan. Oproti letošním britským oscarovkám je tohle celkem civilnější a sympatičtější. ()
Silný příběh, ze kterého možná šlo získat ještě trochu víc...ten styl režie mi moc neseděl...3a1/2* ()
Tvůrci si s tématem pohráli opravdu důkladně.Scéna kdy matka sleduje bezmocně odjezd jejího syna to vás opravdu dostane .natočit příběh asi šedesáti let života jedné ženy a dostat ho do ani ne dvouhodinového filmu to už byl nápor..Vynikající exteriéry ,obvzlášť ponurý interiér domu jeptišek kam si zájemci chodili pro děti.....vše do detailu.Dobrý výkon Judy Dench a Coogana. a jiných .Je vidět že je spousta dobrých herců - jen nejsou tak vidět.Škoda. ()
Reklama