Cesta naděje

R. Crowe zažíva malú krízu, ktorá trvá už pomerne dlho. Posledné roky sa mu dobré role vyhýbajú a točí jednu blbosť za druhou. Kde sú časy Gladiátora alebo Čistej duše? Asi si povedal, že to skúsi sám, ale nedopadlo to podľa jeho predstáv. Na filme, kde je kopanie studne zaujímavejšie ako hľadanie vlastných synov v megahrobe Gallipolli bude niečo zle. Crowe natočil pekné obrázky, ale filmu chýbajú emócie. Nebyť dobrého obsadenia Crowe, Kurylenko, Erdogan( v Turecku i vo svete veľmi známe meno), tak je to prúser. Veľmi trápne vyznievali neustále prestrihy na osudový moment, keď začala streľba na jeho synov. Keď vysloví slová: "Tu ležia moji synovia" obleje vás pocit trápnosti, pomyslíte si či on vlastne nie je Nostadamus! a núka sa otázka či toto bolo natočené naozaj podľa skutočnej udalosti... R. Crowe réžiu nezvládol a po pár dňoch si pri slove Gallipolli spomeniem len na vynikajúci film P. Weira a skladbu od skupiny Sabaton Film iba priemer. 60%. (07.08.2016)

Přesně takhle to vypadá, když vypelichaný Válečný kůň vychlemtá Vodu pro slony. Stihne ho pak jen další nudná a patetická sračka o tom, jak otylý pan Vranae hledá, hledá a hledá. Nejdříve půl hodinky vodu v buši, pak tak hoďku v Istanbulu včerejší den a nakonec v Gallipoli bagruje zeminu, až se z toho zamiluje do Kurvylenkovic Olinky a adoptuje tureckého cigoše. Chápu, že Rasl po vzoru mnohých kolegů urputně zatoužil ukojit své „režisérské“ ambice, ale tak nějak zapomněl najmout si k tomu pořádného scenáristu, schopného dramaturga, soudného střihače a rovněž nějakého vhodného představitele hlavní role. To, jak se dvě hodiny bloncká od ničeho k ničemu s oduševněle moudrým výrazem babičky Boženy Němcové, která zrovna neměla zaražené prdy poté, co se přežrala kysela, byla rozhodně ultimativní kreace jako stvořená například pro koženého Bena s Flekem, Rocca di Siffredia, Bobo Patizóna či jiného velikána s dětskou obrnou závislého na svalových relaxantech, a nikoliv pro kdysi opravdu dobrého herce. Takže Vránao, okamžitě přestaň dělat pičoviny a vrať se s čistou duší komandovat mástry, jinak už ti příště nedopřeju ani tu jednu ránu z milosti a nechám tě se trápit! (14.03.2015)

Russelle, na režijní prvotinu dost slušný výsledek. Čtvrtou hvězdu tvůj film ztrácí jen stran scénáře, kdy mi i na 111 minut ten začátek přišel jaksi příliš krátký a i přes otcovo pátrání mi to přišlo trošku... od hlavní postavy odosobnělé, jako bychom ten příběh nežili s ním, ale pozorovali ho lehce zpovzdálí. Zároveň to trochu kazila povinná romantická linka, která sice nebyla špatná, ale přišla mi jak naroubovaná z jiného filmu a celé její vyvrcholení bylo, na to, co a jak rychle se dělo, dost ukvapená. Možná si toho ale byl sám Russel vědom a tak se nám hned vzápětí brání tím, že měl alibi :) Na 4* to má díry, ale ty *** si to rozhodně zaslouží, stejně jako pohlídání si, jak si Russell bude počínat ve své režijní druhotině :) (30.03.2015)

Škoda, že Russell Crowe není jasnozřivý jako jeho Joshua, byl by zavčasu zvěděl, že přes režii cesta naděje nevede a nemusel tak vzniknout snímek... inu, takový jalový, jakož i sám výkon v sebeobsazení, budící zdání poznávacího exotického výletu po válečných bojištích, spojeného s milostným pomrkáváním na krásnou muslimku spíš, než zoufalého se vyrovnávání s těžkými rodinnými ztrátami. Nuda a nezúčastněnost se pod líbivě zbarveným osmanským nebem zasnoubily s klišé a kýčem... Příště bych prubla ještě věštbu z kávové sedliny, Russelle. A tu kávu bez cukru, prosím. (21.05.2015)

Russell Crowe se pustil do vlastního filmu, který se obrací na válečnou australskou historii a na bitvu v Turecku, která dopadla pro australskou stranu velmi tragicky. Crowe je dobrý herec a celý film utáhne celkem v pohodě, ale tady se nesnaží vynikat, i když se mu to daří. Film je místy příliš patetický a příliš se hraje na jistotu, ale dal jsem ho celkem bez problémů. (02.07.2015)