Cesta naděje

Pro mě velmi rozporuplný film. Když vezmu v potaz, že se jedná o režisérskou PRVOTINU, fakticky první počin Russela Crowea, tak film nadmíru povedený (co by za to jiní nováčci režiséři dali, že ?). Ale to skoro až pohádkové vyznění s vynuceným emocionálním koncem (který ale bezesporu zafungoval na jedničku, mé emoce byly pokořeny) to v mých očích film trochu sráží na kolena. V rámci vizuálního pojetí nemám, co bych dodal. Perfektní exteriéry doplněné bezchybnou kamerou, tady se vše vydařilo. Crowe zahrál dobře, párkrát malinko přehrával, ale dalo se to snést. Asi nejvíce zaujala postava tureckého majora, který ve filmu působil jako svěží vánek. On ten samotný nápad s hledáním ztracených synů na papíře může znít fakticky skvěle, ale to zpracování pokulhávalo. Ten konec, kdy jako otec má Crowe sny o místě, kde se nachází v nynější době jeho poslední syn, a následně se vydá a prostě ho najde, to všechno zní až moc fantaskně. Ale přimhouřím obě oči a ještě ty čtyři hvězdy udělím, ale časem možná snížím. Za mě dávám 70 % (10.08.2018)

Russell Crowe jako režisér debutant zde podle mě obstál více než dobře. Cesta naděje sice tedy určitě není kdovíjaký filmový skvost, ovšem v rámci čistokrevného dramatu si dovolím tvrdit, že patří jistě k tomu kvalitnějšímu, co za posledních pár let v tomto žánru vzniklo. Po celou dobu jsem z něj totiž, a to i přes ne zrovna optimistické a dvakrát příjemné téma, cítil velice příjemnou uvolněnost, klidnost a pozitivitu, což není vůbec jednoduché navodit, ale zde to vše funguje velice jednoduše a přesvědčivě. Samotná zápletka by se jinak dala lehce označit i za poměrně originální, sice krapet kostrbatější, ale určitě působivou, s několika velice intenzivními scénami, škoda jen tedy slabšího spádu a závěrečné emoční gradace, kde bych se nebál i trochu víc přitlačit na pilu, ale celkově to prostě docela šlape a určitě nenudí. Crowe co by režisér ve svém režijním debutu dokázal navodit i poměrně výraznou atmosféru a samozřejmě sám sebe jako hlavního hrdinu ukočíroval též na výbornou, což ovšem asi nedalo příliš práce, neboť on je skutečně skvělý herec a takovéto filmy dokáže utáhnout i s přivřeným očkem. Cesta naděje je zkrátka pohodová podívaná, která nestrhne, nenadchne, ale určitě ani neurazí a neunudí. Prostě velice pěkný průměr. (01.08.2016)

Vidím, že sú na tento film trochu zmiešané názory, a viem to pochopiť. Na jednej strane je tu veľa momentov, ktoré sme videli už v iných filmoch, no na druhú stranu zase iné momenty prinášajú pri pozeraní príjemný pokoj a ten čas utečie oveľa rýchlejšie, než by sme si mohl myslieť. Ak som sa dokázal na film pozerať viac ako 90 minút bez toho aby som si uvedomoval jeho dĺžku, to je super. Páčili sa mi postavy (naviac asi major Hasan) a ako režijný debut Russela Crowa je to dosť obstojné. Herci sú fajn, kamera je (až na jeden zvláštny záber) fajn, atmosféra filmu veľmi pokojná, až na pár akčnejších momentov a je to vskutku príjemné sledovanie. Jediné, keď som sa fakt rehotal bol moment, keď je záber na parnú lokomotívu a ja si len vybavujem detský seriál "Thomas The Tank Engine", kde to v jednom momente doslova pôsobilo, že má svoju vlastnú zamračenú tvár. To som sa nezdržal smiechom. Celkovo to však radím medzi filmy, ktoré som rád videl a možno si niekedy pozriem aj znovu. (29.03.2015)

Russell Crowa si cením veľmi. Ale čo vyviedol tu v tomto filme, za to by si zaslúžil poriadne nasekať. Práznota sa striedala s nudou, veľa trapnych klišé slaďárnych scén, človek sa za celú stopáž nedokázal vžiť ani s jednou postavou, a najhoršie na tom, že som nikomu neveril ani jednu sekundu na plátne. Veľký krok vedľa, nazdar (10.03.2015)

Škoda, že Russell Crowe není jasnozřivý jako jeho Joshua, byl by zavčasu zvěděl, že přes režii cesta naděje nevede a nemusel tak vzniknout snímek... inu, takový jalový, jakož i sám výkon v sebeobsazení, budící zdání poznávacího exotického výletu po válečných bojištích, spojeného s milostným pomrkáváním na krásnou muslimku spíš, než zoufalého se vyrovnávání s těžkými rodinnými ztrátami. Nuda a nezúčastněnost se pod líbivě zbarveným osmanským nebem zasnoubily s klišé a kýčem... Příště bych prubla ještě věštbu z kávové sedliny, Russelle. A tu kávu bez cukru, prosím. (21.05.2015)