Denník Dity P.
Obsahy(1)
Kulinářská expertka, kuchařka, šéfredaktorka a autorka populární kuchařky "Deník Dity P." se představuje ve své nové kuchařské show. Spolu s režisérem Davidem Ondříčkem převedli na televizní obrazovku recepty z Ditiny oblíbené kuchařky, která se již dočkala dalšího dotisku. V každém dílu Dita P. uvaří tři recepty a zasadí je do svého skutečného příběhu. Každý díl má příběh, celá série tvoří také příběh. Nezvyklý formát překračuje klasickou cooking show, když používá jazyk dokumentárního filmu... Dita jako průvodce pořadem Deník Dity P. prozrazuje své oblíbené recepty, kulinářské finty i filigránské fígle, zděděné po babičce. Dita totiž zbožňuje vaření a je zamilovaná do jídla. Tak jako si někdo píše deník, Dita si zapisuje recepty. A do jídla, kromě soli a koření, přidává lásku. Věříme, že stejně jako ji našli čtenáři její kuchařky, objeví ji i televizní diváci. Protože jídlo je láska. A jak říká Dita: „Mám se ráda – tak se najím. Mám vás ráda – tak vám uvařím!" Ditino motto „vařím s láskou" není formalita. Dobře ví, jak i obyčejné jídlo dokáže mluvit za ni, jak přivede rodinu, přátele, lásky k jednomu stolu a může se u toho klidně i mlčet. Její lásku ochutnají totiž přímo z talíře... Názvy jednotlivých dílů – Po babičce, Zavařování, Moje dorty, Vyprošťováky, Piknik, Sourozenecká party – prozrazují, že Dita vaří pro svoji rodinu, pro své nejbližší. Natáčelo se ve skutečných kuchyních Dity P., minimalistické městské a útulně venkovské, na chalupě. Nekašírované, vkusné a reálné prostředí dodává receptům neopakovatelnou atmosféru.
Deník Dity P. se „vařečkovým pořadům" vymyká především náladou, estetikou a filmovostí. Nespokojuje se s kultivovaně natočenými recepty a makrodetaily krájené cibule, diváka oslovuje vizualitou a útočí na všechny jeho smysly. A přitom zbývá místo i pro nezlomyslnou nadsázku a vtip. Deník Dity P. umožní zažít televizním divákům stejné štěstí a radost z vaření a stolování, jaké zažívá Dita. Vkus a jednoduchost umocňuje Ditin neopakovatelný způsob moderace... Pro dosažení kultivovaného filmového obrazu je Deník Dity P. natočen ve formátu HD na kameru osazenou filmovými skly, za použití steadicamu, kamerového jeřábu a filmových světel. Tvůrčí štáb režiséra Davida Ondříčka, s kameramanem Janem Šusterem, scenáristkou Marcelou Pecháčkovou a průvodkyní pořadem Ditou Pecháčkovou dokazuje, že moderní pořad o vaření může spojovat vizuální atraktivitu s originalitou a láskou. Vařilo se, peklo a natáčelo při východu i západu slunce, v jarním dešti, pod hvězdnou oblohou. Výsledný formát, vymykající se v České republice dosud uváděným pořadům o vaření, zachycuje intimní a osobní atmosféru přípravy jídel.
(Česká televize)
Recenze (121)
Tak tohle gastronomické porno je opravdu pro silné žaludky. Dvě ženy si uprostřed zasněžené pláně udělají piknik, konzumují utopence a nenuceně konverzují. "Jeežííš, Diito, to-o je steejně geeniální, jíst v takovýýhle zimě utopence., brrr." Dita: "To jo." Kamarádka: "Prosím tě, a to jsi dělala jak dlouho? Řekni mi to..." Věta měla končit: "Řekni mi to, než zmrznu..." Chcal jsem smíchy. Proto si to zasloužilo komentář. Jinak bych se neobtěžoval. ()
Nejsem fanoušek cooking show a k tomuto pořadu jsem se dostal jako slepej k houslím, nicméně zanechal ve mě opravdu hodně, takže mi nezbývá, než se k této patálii vyjádřit. Především paní Ditu P. vidím poprvé v životě a první věc, která mě napadla je kopírování Nigelly Lawson. Stylizace, nápady, komentáře během vaření, puntíky, toť vše do mrtě vykradené a k tomu ještě dost amatérsky. Když k tomu všemu přičteme ještě nechutně sterilní bílou kuchyň, křovácké vyjadřování a „kýčovito-trapný“ děj, nezbývá než zaplakat. Pro mladé mamči a manži z mimibazaru asi ideální. Sorry. PS: Fakt by mě zajímalo, co v úvodní znělce dělá ten kokot v německém kroji. ()
některé reakce z diskuze o Ditě P. na mém FB: "viděl jsem 3 díly, bylo to nejvíc", "polovičku můj maniakální smích zprvu zaskočil, pak jen hluboce znepokojoval" a nejlepší "Němcová moderní doby kombinovaná s metafyzickým rozbitím Západního pojetí linearity času - už nebude symbolem Uroboros, ale Ditina kuchyň" ()
Mám ráda kuchařské pořady, tento je však nutné zhodnotit z několika hledisek. Ze strany receptů a jídla musím říct, že vypadá krásně a kdyby mi jídla Dita podala, ochutnala bych vše (a pravděpodobně by mi i chutnalo). Hlavně kvůli tomu i nadále pokračuji ve sledování dalších dílů. Za druhé hlavní protagonistka bohužel není příliš sympatická, vybrané kostýmy příliš nepodtrhnou její přednosti a jako velmi světlá osůbka ve velké bílé kuchyni trochu zaniká. Co však nezaniká je její hrubý hlas (který se ve velké bílé kuchyni navíc divně rozléhá) a lidové vyjadřování - škoda. A jako poslední bod bych zmínila příběh a herce. Příběh, to je velká katastrofa a herci prostě přehrávají a tyto dvě věci pořadu úplně nejvíc ubírají. ()
Pecháčková mi byla sympatická, coby receptářka magazínu Albert. Vidět ji v tv je ale otočka o 180. Dá se překousnout její abnormálně nezvučný hlas, ale v kombinaci s její češtinou z Václaváku je to neposlouchatelná tortura. A skutečně nesnáším, když jakákoliv ženská ve vysokém stupni těhotenství exhibuje v televizi, zvlášť v pořadu, který o těhotenství není! ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama