Černá listina

Černá listina nijak nevybočuje z hranic svého žánru a je u toho třeba lehký nadhled. Reddington napomáhá FBI polapit a usvědčit gangstery zločineckých praktik. Občas v některých epizodách jsou zajímavé zvraty, ale vcelku to na mě působilo, že je to hodně sešroubovaný. FBI agenti se nejednou chovají jako postižení demencí. Ženská hlavní postava Elizabeth Keen působí naivně. Dost výtek. Reddington, věčně ukecaný, to ovšem hraje excelentně. (14.02.2016)

Nadějný úvod a koncept, ale pak se z toho stane v každém díle čím dál rutinnější stereotyp: na začátku představen jakýsi nepravděpodobný úchyl, vševědoucí Reddington ho hnedle vznešeně odhalí, pojmenuje a vytvoří zadání, tajný akční tým v garáži začne jakoby pátrat (včetně IT borce na vševědoucím počítači), v závěru vyšle zásahovou jednotku a hotovo. Eliška (v trošku přihlouplém podání navoskované titulní umělkyně) v mezihrách zase trošku pořeší své rodinné konstelace, povzlyká, poklábosí s exaltovaným Reddingtonem o rodičích a jeho případném spermatickém podílu (finální verdikt se dozvíme v 1476. dílu) a jedeme do dalšího kola ... Edit: od půlky třetí série se z toho začíná stávat už docela slušná vyčpělá fraška :) (20.04.2016)

"Nemám nejmenší zájem vést s Vámi etickou debatu o tom, zda mají právo poradit se s právníkem, než jim vpálím kulku do hlavy." Samolibý dobrák Reddington patří mezi nejzábavnější seriálové postavy, které jsem viděl pobíhat po kriminálním poli, ale přesto trvám na tom, že není nutné se s ním osobně seznámit. Redovy známosti totiž většinou nemají příliš dlouhou životnost a já žiju celkem rád. Patrně proto, aby byla zachována rovnováha světa, si báječný Red vybral ke spolupráci agentku Keenovou. Ta má sice o poznání hustší vlas než on, ale tady pozitiva končí. Na můj vkus je totiž příliš útlocitná, citově nevyrovnaná a vztahovačná, což je poněkud otravné. Jinak mám samozřejmě radost z toho, že FBI může všechno: od šmírování, mlácení, vstupování do cizích obydlí až po ignorování jakýchkoli mých práv. Nechť Vám tedy tento komentář bratr Google přetranslátoruje do američtiny, abyste věděli, co si o Vás myslím, Vy strážci demokracie. (02.02.2017)

Jednotlivé případy nejsou zrovna moc originální, místy jsou až moc jednoduché, předvídatelné a kdyby neměli Reddingtona, který jim pomalu vše naservíruje až pod nos, tak nevyřeší ani ň. Vůbec neschnopnost všech agentů (včetně Keenové) mě na seriálu iritovala asi nejvíc. Celé to naštěstí zachraňuje celkový příběh na pozadí a James Spader. Je to vlastně taková jeho one-man-show, protože ostatní jsou naprosto nevýrazní. Kdyby je v závěru finále všechny postříleli, bylo by to divákovi nejspíš úplně jedno... Po finále 1. série za 2* + 1* za Spadera. (12.12.2013)

Každá úspěšná akce vyvolá přiměřenou reakci. Né kecám, když je něco úspěšné vyvolá to především nepřiměřenou reakci. V případě Blacklisted, ať je provedení kdovíjaké, se musím lehce otřást, jak se tento tajemně špionážní krimi seriál, lehce otírá o průkopníka v podobě Person of Interest. Na druhou stranu, přežijete 5,6 dílu a už Vás Spaderova linka má. Jednorázové epizodní motivy jsou většinou prvoplánově brutální a násilně přehnané (i takovej je ten náš krásnej svět). Ale jakmile se na scéně objeví nasranej "Red", je to o stupeň zábavnější a zajímavější. Ale krutej počet dílů, snad fungoval před deseti lety..... dneska už mě nikdo jen tak nedonutí čumět na s 40+ seriál celej den v kuse, abych viděl jednu sérii. (16.02.2015)